První zaznamenané použití termínu „černý pátek“ se netýkalo svátečních nákupů, ale finanční krize: konkrétně krachu na americkém trhu se zlatem 24. září 1869. Dva notoricky známí bezohlední finančníci z Wall Street, Jay Gould a Jim Fisk, se společně snažili skoupit co nejvíce národního zlata v naději, že jeho cenu vyženou do nebeských výšin a prodají ho s ohromujícími zisky. Onoho zářijového pátku se spiknutí nakonec provalilo, což způsobilo volný pád akciového trhu a bankrot všech, od magnátů z Wall Street až po farmáře.
Nejčastěji opakovaná historka o tradici černého pátku spojeného s nákupy po Dni díkůvzdání ji spojuje s maloobchodníky. Jak se vypráví, po celoročním fungování ve ztrátě („v červených číslech“) měly obchody den po Dni díkůvzdání údajně dosáhnout zisku („dostat se do černých čísel“), protože sváteční zákazníci vyhodili tolik peněz za zlevněné zboží. Ačkoli je pravda, že maloobchodní společnosti při vedení účetnictví zaznamenávaly ztráty v červených a zisky v černých číslech, tato verze vzniku Černého pátku je oficiálně schválenou – ale nepřesnou – historií této tradice.
V posledních letech se objevil další mýtus, který této tradici dodává obzvlášť ošklivý nádech a tvrdí, že ještě v 19. století mohli majitelé jižanských plantáží den po Dni díkůvzdání nakupovat otroky se slevou. Ačkoli tato verze kořenů Černého pátku pochopitelně vedla některé k výzvám k bojkotu tohoto maloobchodního svátku, nezakládá se na pravdě.
Skutečný příběh Černého pátku však není tak sluníčkový, jak by se mohlo zdát maloobchodníkům. Již v 50. letech 20. století používala policie ve Filadelfii tento termín k popisu chaosu, který nastal den po Dni díkůvzdání, kdy město zaplavily hordy nakupujících z předměstí a turistů před velkým fotbalovým zápasem mezi armádou a námořnictvem, který se každoročně konal tuto sobotu. Nejenže si policisté ve Filadelfii nemohli vzít volno, ale museli pracovat na mimořádně dlouhých směnách, aby zvládli další davy lidí a dopravu. Zloději v obchodech by také využili zmatku v obchodech k útěku se zbožím, což by strážcům zákona přidělalo starosti.
V roce 1961 se „černý pátek“ ve Filadelfii ujal do té míry, že se ho obchodníci a podporovatelé města neúspěšně snažili změnit na „velký pátek“, aby se zbavili negativních konotací. Do zbytku země se však tento termín rozšířil až mnohem později a ještě v roce 1985 nebyl běžně používán v celé zemi. Někdy koncem osmdesátých let však maloobchodníci našli způsob, jak „černý pátek“ znovuobjevit a proměnit jej v něco, co by na ně a jejich zákazníky působilo spíše pozitivně než negativně. Výsledkem byl již zmíněný koncept svátku „od červené k černé“ a představa, že den po Dni díkůvzdání je příležitostí, kdy se americké obchody konečně dostávají do zisku. (Ve skutečnosti obchody tradičně zaznamenávají větší tržby v sobotu před Vánocemi.)
Příběh o černém pátku se uchytil a poměrně brzy byly temnější kořeny tohoto termínu ve Filadelfii do značné míry zapomenuty. Od té doby se jednodenní prodejní bonanza proměnila ve čtyřdenní akci a dala vzniknout dalším „maloobchodním svátkům“, jako jsou Small Business Saturday/Sunday a Cyber Monday. Obchody začaly v tento pátek otevírat stále dříve a nyní mohou ti nejoddanější nakupující vyrazit hned po jídle na Den díkůvzdání.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Více informací o historii a tradicích Dne díkůvzdání