Invazní druhy jsou rostliny nebo živočichové, kteří nepatří tam, kam je člověk úmyslně nebo omylem zavlekl.
Vlivy: obrovské, zákeřné, nevratné
Světový svaz ochrany přírody (IUCN) uvádí, že dopady invazních cizích druhů jsou obrovské, zákeřné a obvykle nevratné. V globálním měřítku mohou být pro původní druhy a ekosystémy stejně škodlivé jako ztráta a degradace přírodních stanovišť.
Stovky vymírání byly způsobeny invazními cizími druhy. Ekologickou cenou je nenávratná ztráta původních druhů a ekosystémů.
Druhy škodící jiným druhům
Například mangusta ohrožuje endemické druhy na tropických ostrovech, kde se pěstuje třtina. Způsobily zánik nebo vyhynutí populací mnoha endemických obratlovců a nadále působí škody na hospodářských zvířatech a zároveň představují riziko onemocnění. Evropské lišky zavlečené do Austrálie a mírných oblastí Severní Ameriky mají negativní dopad na mnoho původních druhů, včetně menších psovitých šelem a ptáků hnízdících na zemi v Severní Americe a mnoha druhů malých a středně velkých hlodavců a vačnatců v Austrálii.
Rostoucí globální obchod a komunikace přímo přispívají k míšení volně žijících živočichů přes biogeografické hranice.
Stále více si uvědomujeme ekologické náklady biologické invaze
Druhy, které se objeví v novém prostředí, nemusí přežít, ale často se jim daří a stávají se invazními. Původní druhy totiž pravděpodobně nejsou připraveny se invazním druhům bránit. Tento proces je spolu s ničením stanovišť hlavní příčinou vymírání původních druhů na celém světě v posledních několika stech letech.
Ačkoli v minulosti mnoho těchto ztrát zůstalo nezaznamenáno, dnes si stále více uvědomujeme ekologické náklady biologické invaze ve smyslu nenávratné ztráty původní biologické rozmanitosti.
Počítání vetřelců
Biologové zkoumají, jak se těmto „vetřelcům“ daří usadit se v nových prostředích, aby je bylo možné kontrolovat a v případě potřeby vymýtit.