Jak sebevědomí ovlivňuje náš život

Sebevědomí hraje zásadní roli v emocionálním životě člověka. Tato klíčová složka tvoří to, jak se cítíme sami se sebou, se svým tělem, se svou hodnotou a se svými vztahy. Ve skutečnosti je sebeúcta tak zásadní, že ji Maslowova hierarchie potřeb vyzdvihuje jako věc, která řídí každé rozhodnutí, které lidé dělají.

Sebeúcta člověka může v průběhu času klesat a klesat. Nemění se však ze dne na den. Sebeúcta je výsledkem dobře zavedených myšlenkových vzorců, takže změna sebeúcty člověka vyžaduje čas.

Příliš vysoká nebo příliš nízká sebeúcta může být známkou duševní poruchy. Například lidé s nízkým sebevědomím mohou žít s depresí, zatímco lidé s příliš vysokým sebevědomím mohou mít narcistickou poruchu osobnosti.

Rozdíl mezi sebevědomím & Sebevědomím

Ačkoli sebevědomí a sebeobraz spolu úzce souvisejí, jedná se o dvě oddělené části emočního složení člověka. Sebeobraz je to, jak sami sebe vnímáte na základě svého postavení v životě. Na druhou stranu sebeúcta je to, jak se v souvislosti s tímto obrazem cítíte.

Příklad zdravý sebeobraz vás může vést k tomu, že si budete myslet něco jako: „Jsem pracovitý člověk s vynikající prací“. Vaše sebeúcta vám zase může říkat: „Jsem hrdý na svou pracovní morálku, jsem díky ní dobrý živitel.“

Protože jsou sebeobraz a sebeúcta tak úzce propojeny, lidé s negativním sebeobrazem mají často nízké sebevědomí.

Příznaky nízkého sebevědomí

Pro lidi všech společenských vrstev je nezbytné poznat příznaky nízkého sebevědomí. Protože se klesající sebeúcta mění pomalu, může být zpočátku těžké ji rozpoznat. Pečlivé sledování sebeúcty však může zabránit tomu, abyste sklouzli příliš daleko.

Život s nízkým sebevědomím bez pomoci může vést k rozvoji emočních poruch. Mezi běžné příznaky sníženého sebevědomí patří např:

  • Udržování malých nebo žádných hranic s druhými lidmi
  • Vyhýbání se komplimentům nebo jejich odmítání
  • Obviňování druhých z problémů
  • Šikanování druhých lidí
  • Neobvyklý pesimismus
  • Vyhýbání se sociálním interakcím
  • Přílišný stud
  • Neustálé sebepoškozovánípochybnosti

Fyzické příznaky nízkého sebevědomí:

  • Křivé držení těla a problémy se zády
  • Zažívací potíže
  • Časté bolesti hlavy bez známé příčiny
  • Chronická únava, i když jste odpočatí
  • Příliš mnoho nebo málo spíte

Co způsobuje nízké sebevědomí?

Někdy jsou příčinou nízkého sebevědomí zjevné věci. Například vztah s někým, kdo je citově zneužíván, může narušit sebeúctu. Ne vždy je však zřejmé, co nízké sebevědomí způsobuje.

Poradci mohou s pacienty pracovat na tom, aby pomocí psychoanalýzy zjistili, co problém způsobilo. Tento účinný nástroj trvá několik sezení a pomáhá pacientům pochopit zdroj jejich bolesti. V tomto okamžiku mohou poradci pomoci pacientům zvrátit jejich myšlenkové vzorce.

Mezi možné příčiny nízkého sebevědomí patří např:

  • Nerealistické standardy krásy v populárních médiích, včetně pozměněných obrazů
  • Rodiče a učitelé, kteří člověka v dětství kritizovali
  • Anketa zneužívání
  • Sklon k perfekcionismu
  • Být obětí šikany
  • Náboženské praktiky, které člověka obviňují a zahanbují
  • Rodiče, kteří byli citově nedostupní
  • Svědectví o příliš mnoha konfliktech v dětství, například při rozvodu
  • Mít studijní problémy ve škole

Pěstování zdravého sebepojetí a sebeúcty

S odhodláním a trpělivostí mohou lidé zlepšit své sebevědomí. Níže uvádíme jen několik technik, které mohou pomoci.

Nedávejte myšlenkám moc

Negativní vnitřní dialog je často příčinou nízkého sebevědomí. Tyto destruktivní myšlenky mají moc pouze tehdy, když se rozhodnete jim věřit. Rozhodněte se, že přestanete věřit každé své myšlence, zejména těm negativním.

Můžete si říct něco jako: „To je jen myšlenka. To, že si něco myslíš, ještě neznamená, že je to pravda.“ Na druhou stranu můžete aktivně myslet na opak své automatické negativní myšlenky.

Převraťte negativní myšlenky na hlavu

Pokud pouhé odmítnutí myšlenky nestačí, zkuste myslet na její úplný opak. Při této technice nahradíte negativní myšlenky takovými, které posilují vaše sebevědomí. Některé příklady:

  • „Jsem jen hloupý,“ se změní na „Jsem v tom dobrý!“
  • „Jsem ošklivý a nechutný,“ se změní na „Miluji své tělo takové, jaké je.“
  • „Jsem přítěží pro všechny, kteří mě milují,“ se změní na: „Jsem tak vděčný, že mám lidi, kteří mě mají rádi.“

Srovnávání se s ostatními lidmi je recept na nízké sebevědomí. Obzvlášť časté je to od nástupu sociálních médií.

Nejenže jsou destruktivní, ale srovnávání je také založeno na falešných předpokladech. Uvědomte si, že když srovnáváte svůj život s životem druhého člověka, srovnáváte jeho vrcholnou roli se svými záběry z tréninku.

Terapie nízkého sebevědomí

Ačkoli svépomocná cvičení mohou mnoha lidem umožnit zlepšit jejich sebevědomí, ne vždy tyto nástroje stačí. Někteří lidé potřebují odbornou pomoc při řešení příčin své nízké sebeúcty a její obnově. Psychoanalytik vám může pomoci identifikovat vaše jedinečné spouštěče.

Ačkoli je terapie užitečná, pacienti by měli vědět, že vyžaduje odhodlání. Otevřít se poradci může být obtížné, zejména pro lidi s nízkým sebevědomím. I když můžete očekávat odmítnutí, můžete být příjemně překvapeni, že vás poradce přijímá takové, jací jste.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.