Honba za drakem, metoda inhalace heroinu, se stává celosvětovým fenoménem a podle nového přehledu potřebuje lepší diagnostická kritéria.
Chasing the dragon může vést k agresivní toxické leukoencefalopatii, pohybovým poruchám a hydrocefalu, napsal doktor Ciro Ramos-Estebanez z University Hospitals Cleveland Medical Center a jeho kolegové v časopise JAMA Neurology.
„Domníváme se, že heroin vdechovaný prostřednictvím chasing the dragon poškozuje mozek mechanismem zcela odlišným od jiných cest,“ uvedl Ramos-Estebanez pro MedPage Today. „Chasing the dragon poškozuje bílou hmotu do té míry, že nakonec postižená mozková tkáň při pohledu pod mikroskopem vypadá jako houba s nepravidelnými otvory po celém povrchu,“ a může vést k příznakům od dlouhodobého kognitivního deficitu až po smrt.
Chasing the dragon spočívá v zahřívání heroinu na kovové (obvykle hliníkové) fólii řízeným plamenem za vzniku páry, která se vdechuje. Ačkoli injekční užívání opioidů zůstává v USA hlavním způsobem zneužívání, inhalace heroinu je rychle se šířící metodou. Inhalační heroin se v roce 2014 podílel na 21 % všech hospitalizací pro zneužívání heroinu.
Někteří uživatelé heroinu vnímají, že inhalace je bezpečnější než injekční aplikace, protože nepřenáší infekční následky, jako je HIV nebo hepatitida B a C, poznamenal Ramos-Estebanez. „Celosvětově se z toho stává lukrativní forma zneužívání heroinu, zejména mezi mladými jedinci a lidmi, kteří přecházejí ze závislosti na tabletách,“ řekl.
Pro analýzu současných důkazů a charakteristiku chasing the dragon pro klinickou praxi autoři vyhledali existující literaturu a definovali akutní neurotoxicitu heroinu chasing the dragon jako přítomnost všech následujících faktorů:
Pozitivní test na heroin
- Potvrzená zpráva o vdechnutí heroinu pacientem, nejbližším příbuzným, nebo svědek
- Potvrzení nebo popis pronásledování draka autorem
- Popis klinického syndromu k interpretaci závažnosti onemocnění
- Podpůrné radiologické nebo patologické nálezy
Ačkoli literatura neposkytuje mnoho podrobných zpráv o prognóze a výsledcích, autoři si všimli, že 17 ze 17 jedinců (100 %) s mírnými případy přežilo a mělo modifikované Rankinovo skóre ≤2. Prognóza u středně těžkých případů byla nejasná, ale přežilo 41 ze 42 takových pacientů (98 %). Pouze osm z 24 pacientů s těžkými případy (33 %) přežilo. Podrobných neuropsychologických popisů u přeživších bylo málo a byly zkresleny dlouhodobým užíváním heroinu.
U 11 sledovaných případů byl devíti pacientům podáván koenzym Q10; u pěti z nich došlo ke zlepšení a čtyři zůstali beze změny nebo se zhoršili.
Diagnostická kritéria a standardní hlášení by mohly zlepšit omezení literatury a určit pacienty pro terapeutické studie, poznamenala skupina Ramos-Estebanez. Navrhli kritéria pro definitivní, pravděpodobnou a možnou honbu za dračí leukoencefalopatií, z nichž všechna zahrnovala přítomnost klinického syndromu naznačujícího klinickou leukoencefalopatii, pozitivní testování na heroin a potvrzené hlášení inhalační metody.
„Toxická leukoencefalopatie je důležitým hlediskem při sestavování diferenciálu u „nalezeného“ pacienta se známým nebo podezřelým užíváním opiátů,“ poznamenala doktorka Natalie Achamallahová z nemocnice Santa Barbara Cottage v Kalifornii, která se na přehledu nepodílela. „To platí zejména pro pacienty, u nichž nelze identifikovat nebo prodloužit dobu apnoe.“
„Naše instituce má zkušenosti s několika případy náhle vzniklé toxické leukoencefalopatie v důsledku inhalačního užívání heroinu,“ uvedla Achamallahová pro MedPage Today. „Zatímco většina případů toxické leukoencefalopatie v literatuře popisuje pomalu progredující průběh končící kómatem nebo smrtí, je možné, že s rostoucím rozpoznáváním a testováním bude identifikována nová subpopulace případů akutní toxické leukoencefalopatie.“ Achamallah a jeho kolegové uvádějí, že ve dvou ze tří případů došlo u pacientů k dramatickému, ale pomalému zotavení.
Omezení přehledu zahrnovala nekonzistenci v literatuře; výsledná měření byla nedostatečná a chyběly v nich podrobnosti. Ale i když jejich doporučení podléhají interobservační variabilitě, spektrálnímu zkreslení a referenčnímu zkreslení, „riziko nerozpoznání honby za dračí leukoencefalopatií převyšuje demerit falešně pozitivní diagnózy u pacientů, kteří by jinak mohli mít prospěch z cílené léčby,“ napsali autoři.