„Byli jsme požádáni, abychom se vyjádřili k tvrzení jednoho mormonského spisovatele, totiž k tvrzení, že se Joseph Smith nemýlil ve svém tvrzení, že se Ježíš narodil v ‚Jeruzalémě‘.“
Po mnoho let kritici Knihy Mormonovy upozorňovali na kolosální chybu v tomto svazku (ale jednu z mnoha), ačkoli kniha tvrdí, že je „zjevením“ od Boha.V Almovi 7:10 plagiátorský, neschopný autor tohoto dokumentu „uklouzne“ a jako místo narození Ježíše Krista uvede „Jeruzalém“, místo „Betléma“ – správného místa. zde je přesná citace.
„A hle, on se narodí z Marie v Jeruzalémě, který je zemí našich praotců, ona je panna, vzácná a vyvolená nádoba, která bude zastíněna a počne mocí Ducha Svatého,* a porodí syna, ano, Syna Božího.“ (Alma 7:10)
Tento zjevný omyl se pokusil obhájit rádoby apologeta Knihy Mormonovy prostřednictvím svých webových stránek.Jeff Lindsay, člen samozvaných Svatých posledních dnů, který je držitelem doktorátu z chemického inženýrství na Brigham Young University, si tento ambiciózní úkol zadal, a přestože je nepochybně upřímným gentlemanem, zanechal věc horší, než ji našel.
Níže uvádíme Lindsayho argumenty, které naleznete v článku „Proč Alma 7:10 říká, že se Kristus narodil v Jeruzalémě?“. (www.jefflindsay.com), následuje naše odpověď:
- „Alma 7:10 uvádí proroctví, že se Kristus narodí ‚v Jeruzalémě, který je zemí našich praotců‘.“ Zde a v mnoha dalších pasážích je Jeruzalém popisován jako země, nikoliv pouze jako město.“
Kde je Jeruzalém v Písmu někdy popsán jako „země“?“ Výraz „země Jeruzalém“ se v šedesáti šesti knihách Bible nikdy nevyskytuje. je fakt, že Matouš, inspirovaný apoštol, výslovně uvádí, že Betlém je v „zemi Judově“ (Mt 2,6; srov. Lukáš 2:4). judsko je „země“; Jeruzalém je „město“ (srov. Zachariáš 8:3; Matouš 5:35); a stejně tak Betlém (Lukáš 2:4). všimněte si přesnosti Matoušova popisu na jiných místech téže kapitoly.Dvakrát mluví o „izraelské zemi“ (2,20-21) a pak o „městě Nazaretu“ (v. 23). na rozdíl od Josepha Smitha bibličtí pisatelé nezaměňovali „zemi“ a „město“. pan Lindsay si zřejmě myslí, že Jeruzalém je „země v zemi“. Nepodařilo se mi najít jediný lexikální zdroj, který by termín „město“ definoval jako „zemi“.“ - Podle našeho pána z LDS je „Betlém malým předměstím Jeruzaléma, vzdáleným pouhých 5 mil od centra města.“ To je, jak tvrdí, „překvapivý důkaz pravosti Knihy Mormonovy.“ Tvrdí, že „lidé z Nového světa“ „by věděli jen málo o geografii Starého světa.“ K tomuto tvrzení je třeba uvést několik poznámek.
Za prvé, Betlém a Jeruzalém se v Bibli nikdy nezaměňují, jako by ten první byl pouhým „předměstím“ toho druhého. faktem je, že jak „Betlém“, tak „Jeruzalém“ jsou zmíněny ve stejném textu (Mt 2,1), přičemž není ani nejmenšího náznaku, že by ve skutečnosti šlo o totéž. Ve skutečnosti takzvaný „Inspirovaný překlad“ Josepha Smitha rozlišuje totéž u Matouše 2:1 (Joseph Smith’s „New Translation“ of the Bible, Independence, Mo: Herald Publishing House, str. 247). dále Matouš jasně říká, že Herodes (který byl v Jeruzalémě) poslal „mudrce“ do Betléma (Matouš 2:8). a teď, kdo věděl více o Jeruzalémě, respektive Betlémě, Joseph Smith ml, nebo apoštol Matouš?“
Zadruhé, proč pan Lindsay tvrdí, že identifikace Jeruzaléma a Betléma je přesná jako opora Knihy Mormonovy, a pak se snaží racionalizovat nepřesnost frazeologie na základě toho, že ti z Nového světa (z něhož Alma pocházel) neznali geografii Starého světa?To je vskutku výmluvné. - Lindsay pracuje s iluzí, že Bible podporuje ztotožnění Betléma s Jeruzalémem díky tomu, že Jeruzalém je ve Starém zákoně označen jako „město Davidovo“ ( 2 Kr 14,20), zatímco Nový zákon také označuje Betlém jako „město Davidovo“ (Luk 2,4).
Ale argumentace tohoto pána je chybná. zřejmě si neuvědomuje, že jak Jeruzalém, tak Betlém byly označeny jako „město Davidovo“ – ne proto, že by šlo o totéž město nebo že by si je bibličtí pisatelé spletli, ale z různých důvodů. betlém byl takto zobrazen proto, že byl rodištěm velkého krále (1 Sam 17,12).Na druhou stranu, když David dobyl starověké město Jebus, bylo na počest této události k pevnosti připojeno jeho jméno (1Kr 11,5.7). ve skutečnosti je ve stejném starozákonním kontextu „Jeruzalém“ od „Betléma“ odlišen. Posvátný spisovatel následně poukazuje na to, že zatímco David byl v „pevnosti“ (tj. v Jeruzalémě – v. 5), Filištíni byli v Betlémě (v. 16). - Nakonec se mormonský vyznavač pokouší podpořit svůj případ citací jiných mormonských spisovatelů, kteří se odvolávají na několik pasáží ve Starém zákoně (např. Jeremiáš 6,8; 15,5-7), z nichž některé naznačují, že pojem „město“ zahrnoval okolní pole, vesnice atd. (3. Mojžíšova 25,31). odkazováno je také na mimobiblické zdroje, např, další texty v Knize Mormonově, několik nápisů ze starověké Amarny v Egyptě (14. století př. n. l.), moábský nápis a text ze svitků od Mrtvého moře, který někteří badatelé připisují Jeremiášovi.
Tato linie argumentace však zdaleka není přesvědčivá.Například obě výše citované pasáže v Jeremiášovi jednoduše rozšiřují babylonskou invazi daleko za samotné město Jeruzalém; celá země měla být zpustošena. „Brány země“ jsou výspy vnějšího regionu (viz: T. K. Cheyne, „Jeremiah“, Pulpit Commentary, Grand Rapids: Eerdmans, 1950, sv. 11, s. 372).
Kromě toho, když se v některých pasážích amarnských dopisů mluví například o „zemi Šekem“, jedná se prostě o odkaz na „zemi“, v níž se Šekem nacházel (Amarna 289.).25), a nikoli o záměnu „země“ s „městem“. stejný dokument v předchozí pasáži hovoří o „zemi města Gat-karmel“ (20), čímž striktně rozlišuje mezi „zemí“ a „městem“ (viz: James Pritchard, Ed., The Ancient Near East, Princeton, NJ: Princeton Publishing, díl I, str. 274).
Tento přístup navíc nic nedokazuje o tom, jak se pojmy „Jeruzalém“ a „Betlém“ používaly v době Kristova narození. A jak jsme ukázali dříve, tato města byla vnímána jako odlišná i v době Davidově (viz výše k 1. Paralipomenon 11,5.16).
Svědectví starověkých světských spisovatelů, kteří byli při zaznamenávání svých údajů notoricky nepřesní (viz: R. D. Wilson, jak je citováno in: „The Incomparable Wilson“, Which Bible?, David Otis Fuller, Ed., Grand Rapids: Grand Rapids International Publications, 1971, s. 45), se nemohou srovnávat se svědectvím Matouše a Lukáše, z nichž první byl výběrčím daní z pověření římské vlády, který zřejmě dobře znal palestinská města. A Lukáš má bezpochyby bezvadnou pověst prvotřídního historika s velkým množstvím detailů (viz Bruce Metzger, The Making of the New Testament, Nashville: Abingdon, 1965, s. 171-74; srov. William M. Ramsay, The Bearing of Recent Discovery on the Trustworthiness of the New Testament, Grand Rapids: Baker, 1979 Reprint, s. 81,89).
Kromě toho si biblisté běžně všímají nestrukturovaného používání termínů jako „město“, „městečko“ a „vesnice“ ve velmi dávných dobách. jak poznamenala jedna autorita:
bq. „Z používání různých termínů nevyplývají žádné zjevné rozdíly. starověká města vykazovala značné rozdíly a terminologické rozlišování na základě velikosti, charakteru nebo funkce, pokud se vyskytovalo, bylo zcela subjektivní.Používání je navíc komplikováno povahou biblického záznamu, který odkazuje na města v celém starověkém světě a v dlouhém časovém rozpětí.“ (A. C. Myers, „City“, The International Standard Bible Encyclopedia – Revised, G. W. Bromiley, Ed., Grand Rapids: Zondervan, 1979, Vol. 1, s. 705).
Strathmann důrazně prohlásil, že „město“ (polis) v Novém zákoně „jednoduše znamená ‚uzavřené místo lidského obydlí‘ na rozdíl od neobydlených oblastí, pastvin, vesnic a jednotlivých domů“ (Theological Dictionary of the New Testament, G. Friedrich, Ed., Grand Rapids: Eerdmans, 1968, díl VI, str. 530).
Závěr
Takže, ať se náš mormonský přítel snažil sebevíc, ve svém poslání rehabilitovat Josepha Smithe ml. v otázce Ježíšova rodiště neuspěl.Smith nejenže chyboval v určení města Kristova narození, ale prokázal, že se nevyzná v biblickém názvosloví – nezná rozdíl mezi slovy „město“ a „země“.“Také jako další záležitost nebyl při páchání svého podvodu natolik prozíravý, aby se zdržel vyloučení jedinečného žargonu „krále Jakuba“.“ Je skutečně tragické, že tolik dobrých lidí, jakými LDS lidé obecně jsou, bylo tímto systémem falešného náboženství uvedeno v omyl.
*Je jistě jednou z podivností historie, že Alma, který údajně psal kolem roku 83 př. n. l., byl v tomto systému uveden v omyl, měl ve zkoumané pasáži použít slovo „duch“. slovo „duch“ bylo dokonce vytvořeno až v 15. století n. l. (Joseph Shipley, Dictionary of Word Origins, New York: Philosophical Library, 1945, str. 165). lindsay vysvětluje tento absurdní jev tím, že angličtina krále Jakuba není
bq. „z původních rytin Knihy Mormonovy – je to prostředek, který byl použit k překladu starověkých spisů do angličtiny. Logickým vysvětlením je, že jazyk a frazeologie krále Jakuba byly použity jako účinný a široce uznávaný prostředek pro posvátný text“, a tak je Smith použil, když „adekvátně odpovídaly významu nefitského záznamu“ („Did Joseph Smith Plagiarize from King James Bible?“. – www.jefflindsay.com).
Srovnání překladu samozřejmě nelze nikdy ověřit z hlediska přesnosti, protože žádný „nefitský záznam“ neexistuje a neexistuje ani rozumný důkaz, že „zlaté desky“, které Smith údajně přeložil, někdy existovaly.
Zničující kritiku věrohodnosti jedenácti „svědků“ (většinou příbuzných), kteří vypověděli, že desky skutečně viděli, viz: Jack Freeman, Mormonism And Inspiration (Mormonismus a inspirace), Concord, CA: Pacific Publishing Co., 1962, str. 73-103..