Ann Batesová využila své vynalézavosti a důvtipu, aby se nakonec stala skvělou špionkou. Protože ženy byly během revoluce obecně chápány jako nevzdělané v oblasti válečné strategie a výzbroje, mohla v amerických táborech zůstat nepovšimnuta. V době, kdy se skrývala, se převlékala za podomní obchodnici a volně cestovala mezi americkými vojáky. Nejvíce se proslavila svými špionážními výpravami v táboře George Washingtona ve White Plains ve státě New York.

Vstup do špionážního kruhuEdit

Ann Batesovou poprvé odhalil civilní špion John Craig neboli „Craiggie“. Oba se seznámili někdy během britské okupace ve Filadelfii. Craig byl aktivním členem Clintonovy špionážní sítě a pověřoval Batesovou drobnými tajnými úkoly ještě během jejich pobytu ve Filadelfii. Craig si rychle všiml její inteligence a doporučil jí setkání se svým generálem, majorem Duncanem Drummondem, v New Yorku. Z Filadelfie pak měla uprchnout 18. června 1778, když britský velitel generál Clinton evakuoval své jednotky z hlavního města. Generál Clinton přidal majora Johna Andreho jako svého pobočníka a velitele své zpravodajské koordinace, zde se Ann Batesová stala členkou špionážní skupiny majora Andreho. Byla to reakce na zprávy o spojenectví mezi Francií a Spojenými státy. Protože se politické klima měnilo, byla Batesová jednou z mnoha loajalistů, kteří opustili Filadelfii spolu s britskou armádou. Hlavní město rychle opustila poté, co přesvědčila tehdejšího generála Benedicta Arnolda, že odchází prodávat své zboží do New Yorku. Poté, co se její manžel 18. června 1778 připojil ke Clintonově armádě, následovala Batesová Brity do jejich hlavního stanu v New Yorku. Poté, co dorazila na velitelství, aby se setkala s Craigem, byla překvapena, že se místo toho setkala s jedním z hlavních Clintonových špiónů, Duncanem Drummondem. Ti dva Batesovou přesvědčili, aby se připojila k britské špionážní síti. Byl zaznamenán, jak popisuje jejich setkání: „Včera večer přijela do města žena, které Craig často důvěřoval. Dobře se zná s mnoha členy R.A. (Královské armády)… Navrhuje se vyslat ji pod záminkou prodeje drobných záležitostí.“ 🙁

Washingtonův tábor a kampaň na Rhode IslanduEdit

Vplutí francouzské eskadry do Newportského zálivu, 1. srpna 1838. 8. června 1778 (kresba Pierre Ozanne, 1778)

Dne 29. června 1778 opustila Bates po pouhém jednodenním výcviku New York a vydala se na svou první misi. Následně odcestovala do Washingtonova tábora ve White Plains ve státě New York pod jménem „paní Barnesová“. Protože znala dělostřelectvo používané během revoluce, mohla předávat cenné informace o materiálech a strategii Američanů. Původně měla Batesová za úkol najít ve Washingtonově táboře neloajálního vojáka, který by mohl britské rozvědce poskytnout potenciální informace, ale v tomto úkolu byla neúspěšná. Poté svůj úkol během pobytu v táboře změnila a odposlouchávala mnoho rozhovorů a počítala dělostřelecké zbraně v táboře. V táboře George Washingtona ve White Plains plánovali američtí vojáci tažení na Rhode Island. Zaznamenala cenné zpravodajské informace o pohybu Američanů na Rhode Islandu.

Po návratu do New Yorku po své první misi byla z neznámých důvodů zastavena na zastávce americké hlídky čtyři míle od White Plains a na kontrolním stanovišti kvůli podezření zatčena. Batesová zůstala přes noc ve vazbě, ale druhý den ráno byla propuštěna. Jakmile se konečně vrátila do New Yorku, předala majoru Drummondovi rozsáhlé informace, které se jí podařilo získat. Sdělila, že amerických zbraní je mnohem méně, než se Britové původně domnívali. Generál Drummond byl ohromen její prací, pamětí a schopnostmi. Přestože Batesová právě absolvovala stresující misi, těšila se, až se opět vrátí do White Plains. Celkem absolvovala tři cesty do tábora a předávala informace potřebné pro britské jednotky v boji proti americkému vojenskému úsilí v bitvě o Rhode Island. Při své třetí misi zaznamenala, že se připravuje 600 lodí k útoku na Long Island. Batesová dokázala předat konkrétní a důležité informace o počtu vojáků, kteří směřovali k útoku na britské síly umístěné na Long Islandu.

V září 1778, když byla na další misi infiltrovat Washingtonovu armádu, ji poznal dezertér z britského dvacátého sedmého pluku, ale podařilo se jí uniknout zajetí. Poté pokračovala v cestě přes řadu úkrytů, které byly v té době určeny pro ženy-špionky. Později napsala: „Měla jsem možnost projít celou jejich armádu a zároveň si poznamenat sílu & situaci každé brigády, & počet děl s jejich situací a hmotnost koulí, kterými bylo každé dělo nabito.“

New Jersey a zajetíUpravit

Při své poslední misi ve White Plains narazila Ann Batesová na bývalého britského vojáka, zběha, o němž předpokládala, že ji po spatření udá. Poznala ho z dřívější mise a okamžitě opustila americký tábor. Utekla přímo zpět do New Yorku a přitom si to střihla přímo přes New Jersey. Při cestě po tomto státě se Batesová ubytovala v toryovských úkrytech po celém státě. O těchto úkrytech napsala, „kde bych mohla být přes dresy ubytována“. Rozsáhlá síť loajalistických úkrytů po celém středním Atlantiku se ukázala jako účinná. Díky účinnosti úkrytů se mnoha britským zajatcům podařilo uprchnout z amerických táborů z Virginie až na východní pobřeží.

Batesová se chtěla co nejrychleji dostat zpět do britských linií, protože se obávala, že její krytí bude prozrazeno. V sobotu 26. září 1778 byla na cestě zpět do New Yorku objevena na americkém velitelství. Americká jednotka měla přes 5 000 vojáků a velel jí generál Charles Scott. Generál Scott byl šéfem Washingtonovy zpravodajské služby a dával pozor na britskou kontrarozvědku. Batesová byla zadržena a odvedena ke Scottovi, který ji vyslechl. Batesová Scottovi řekla, že „byla ženou vojáka v divizi Střed & zapomněla něco asi pět nebo šest mil pod pláněmi“. Batesová byla nakonec propuštěna, ale byla rozrušená událostmi a podezřením, které začala získávat. Poté, co se vrátila do New Yorku a předala informace majoru Drummondovi, vzal ji Drummond s sebou na Long Island, protože se obával, že znovu narazí na americké jednotky. O několik dní později se vrátili na Manhattan a Drummond ji požádal, aby se setkala s přítelem Benedicta Arnolda v okruhu 47 mil od Filadelfie. To svědčí o brzkém zapojení Benedicta Arnolda do zpravodajské sítě toryů.

Britský postup do CharlestonuUpravit

Mezi říjnem 1778 a srpnem 1779 se Bates nijak nepodílel na Clintonově špionážní síti. Důvodem bylo to, že Clinton poslal Drummonda zpět do Anglie kvůli neshodám mezi nimi. Na Drummondovo místo nastoupil major John André. André byl nejvíce známý svou spoluprací se známým americkým zrádcem Benedictem Arnoldem. V dubnu 1780 byl její manžel Joseph Bates vyslán do Charlestonu v Jižní Karolíně, aby město obléhal. Batesová tam cestovala s ním, ale během pobytu v Charlestonu se zdržela účasti na dalších špionážních sítích. Starý přítel, britský plukovník Nisbet Balfour, požádal Batesovou o pomoc při provozování špionážní sítě z Charlestonu. Existovaly sice plány, že bude pomáhat generálu Cornwallisovi při obléhání Charlestonu, ale obě mise byly zrušeny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.