Olivia de Havillandová se v některých ohledech stala známější díky Oscarovi, kterého nezískala, než díky dvěma, které získala. Herečka, která o víkendu zemřela ve věku 104 let, získala jednu ze 13 nominací na Oscara za film Gone With the Wind – byla však jednou ze dvou nominovaných hereček z filmu, které se ocitly ve vzájemné konkurenci.

Druhou soupeřkou byla Hattie McDaniel, která si proti de Havillandové zahrála křehkou Melanii v roli domácí otrokyně Mammy. McDanielová byla nejen první černošskou představitelkou, kterou kdy Akademie nominovala:

Zobrazit více

Film z roku 1939 byl kritikou přehodnocen a pokárán za romantickou prezentaci předválečné kultury postavené na násilném zotročování lidí. Nedávno HBO Max film dočasně stáhla a přidala ho zpět s novým úvodem, který uvádí historické souvislosti o jeho zobrazení této doby. Ale přestože jej někteří považují za propagandu rasistické Konfederace, zůstává film Gone With the Wind jedním z nejnavštěvovanějších filmů všech dob a výkon McDanielové a její oscarové vítězství jsou dodnes uznávány za to, že pomohly prolomit bariéry v Hollywoodu.

Vítězství McDanielové bylo šokujícím momentem pro ni, pro Hollywood i pro celou zemi. Vezměte si, že herečka a její černošští herci jako Butterfly McQueen nebyli pozváni na premiéru filmu jen o dva měsíce dříve, kdy se galavečer konal v segregované Atlantě.

Vítězství McDanielové však nebylo překvapením pro de Havillandovou, která mi ve svých 88 letech v roce 2004 vyprávěla, když jsem pracoval pro Associated Press, o noci 12. předávání Oscarů – 29. února 1940. Přiznala, že se o McDanielově vítězství dozvěděla dávno před příchodem na ceremoniál.

De Havillandová a herečka Scarlett O’Harové Vivien Leighová se sešly na předoscarovém koktejlu v domě mocného producenta filmu Gone With the Wind Davida O. Selznicka. „Z Davidova domu nás měly limuzíny odvézt na předávání Oscarů v hotelu Ambassador,“ řekla de Havillandová. „Zazvonil telefon a David řekl: ‚Ano, ano… Scarlett, ano… nejlepší film, hmm… Flemingová, ano…‘ a prošel celý seznam cen a pak řekl: ‚Hattie…‘ A moje jméno nebylo zmíněno. Samozřejmě se dozvěděl předem, kdo vyhrál. Měl nějakého špeha.“

Pokud věděla, McDanielovi to nikdo neřekl. „Ona to nevěděla. Už byla na předávání cen.“

De Havillandová přiznala, že ji zpráva o prohře dramaticky zabolela. „Vždyť mi bylo teprve 22 let!“ řekla a po 64 letech se tomu zasmála. „U stolu jsem dokázala zachovat klid, dokud nebylo po všem, a pak mi po tváři stekla jedna slza. Irene Selznicková to viděla a řekla: „Pojď se mnou!“ Šly jsme do kuchyně a pak jsem opravdu začala plakat.“

Nebyla jediná, kdo měl ten večer potíže. McDanielová byla na ceremoniál pozvána, ale vedle svých hereckých kolegů neseděla. Když Selznick a bílí herci dorazili, našli ji u malého stolku v zadní části tanečního sálu Cocoanut Grove, kde seděla se svým osobním hostem F. P. Yoberem a bílým talentovým agentem Williamem Meiklejohnem.

De Havillandová v našem rozhovoru naznačila, že Selznick, který tahal za nitky, aby McDanielovou vůbec přijali do segregovaného losangeleského hotelu, také provedl změny na ceremoniálu, aby McDanielovou posunul blíže k dění. „Seděla se svým černošským doprovodem a David se postaral o to, aby seděla správně. A zpočátku nebyl spokojen s tím, kde sedí. Přestavěl věci tak, aby to bylo z jeho pohledu vhodnější.“ Nechtěla upřesnit, jak blízko se McDanielův stůl dostal do centra dění. „V té době to byla ještě choulostivá situace.“

McDanielová se cítila „naprosto pohodlně“, trvala na svém de Havillandová – ale stojí za zmínku, že ať už byly na poslední chvíli provedeny jakékoli změny v sezení, nikdo ji nepozval, aby seděla vedle de Havillandové, Selznicka, Leigha nebo Clarka Gablea.

Při předávání ceny v kategorii hereček ve vedlejší roli se herečka Fay Bainterová, vítězka předchozího ročníku, v úvodu netajila tím, kdo bude novou oceněnou, a řekla, že tato cena „otevírá dveře této místnosti, odsouvá zdi a umožňuje nám obejmout celou Ameriku.“

Když zaznělo její jméno, McDanielová vystoupila na pódium v přední části místnosti, hlas se jí zrychlil, z očí jí vytryskly slzy, nad pravým ramenem se jí vztyčil květ gardénie, shodný s těmi ve vlasech. Projev si předem připravila s publicistkou Ruby Berkley Goodwinovou, ale přesto se zdálo, že je překvapená, když ho skutečně přednese.

„Toto je jeden z nejšťastnějších okamžiků mého života,“ řekla McDanielová publiku. „Chci poděkovat každému z vás, kteří jste se podíleli na mém výběru pro jednu z cen, za vaši laskavost. Díky tomu se cítím velmi, velmi pokorně a budu ji mít vždy jako maják pro cokoli, co budu moci v budoucnu udělat. Upřímně doufám, že budu vždy dělat čest své rase a filmovému průmyslu. Mé srdce je příliš plné, než abych vám mohl říct, jak se cítím. A dovolte mi, abych vám poděkovala a Bůh vám požehnal.“

De Havillandová uvedla, že po několika týdnech překonala své zklamání. McDanielovo vítězství bylo větší než ona, větší dokonce než film. Dnes je stále monumentální, což bílou herečku nakonec zasáhlo. „Po dvou týdnech… jsem se jednoho rána probudila a pomyslela si: ‚To je naprosto úžasné, že Hattie dostala cenu! Hattie si ji zasloužila a dostala ji,“ řekla de Havillandová v roce 2004. „Říkala jsem si, že bych raději žila ve světě, kde by cenu místo mě dostala černošská herečka, která podala úžasný výkon. Raději bych žila v takovém světě.“

McDanielová zemřela na rakovinu prsu v roce 1952 ve věku 59 let, jako druhá z hvězd filmu Gone With the Wind po Lesliem Howardovi, který byl v roce 1943 sestřelen Němci v letadle. Gable zemřel v roce 1960, Leighová v roce 1967 a McQueen v roce 1995.

V roce 2004 de Havillandová poznamenala, že je jediným přeživším z filmu. „Není to zvláštní?“ řekla. „A Melanie byla jediná hlavní postava, která zemřela. Podívejte se na ni teď.“

Další skvělé příběhy z Vanity Fair

– Cover Story: Viola Davisová o svých hollywoodských triumfech, cestě z chudoby a lítosti nad natáčením filmu The Help
– Ziwe Fumudohová ovládá umění postavit bělochy do latě
– Nevyřešené záhady Netflixu: Podívejte se na fanouškovskou verzi Princezny nevěsty plnou celebrit
– Pohádkový konec Carla Reinera
– Tajemství první sexuální scény Marianne a Connella v Normálních lidech
– Z archivu: Odhalení tajných snímků Sammyho Davise Jr.

Hledáte další? Přihlaste se k odběru našeho každodenního hollywoodského zpravodaje a nikdy nepropásněte žádný článek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.