Již více než deset let je David Rawlings synonymem pro jednu kytaru: Skromný archtop Epiphone Olympic z roku 1935 s malým tělem. Viděli jsme, že Rawlingse doprovází stejně často jako jeho hudební partnerka Gillian Welch, což znamená, že vždy. A jak se Rawlingsův profil pomalu měnil z amerického sidemana na kytarového hrdinu se vším všudy, sám zvýšil hodnotu těchto Epiphonů. Mnozí, kteří hledají ten nezaměnitelný Rawlingsův tón – ten mysl měnící, hnací středový rozsah – si prostě musí pořídit Olympic.
Poslechněte si ale pozorně Rawlingovo vynikající album Poor David’s Almanack z roku 2017 a možná si všimnete, že se něco změnilo. Ano, jeho písničkářství je stále hvězdné a Rawlingovy trademarkové běhy – odstíny Normana Blakea, Jerryho Garcii a Doc Watsona – nikam nezmizely, ale ten kytarový tón je o něco robustnější. Jiné struny? Jiný mikrofon? Ne, celé album bylo nahráno na Rawlingsovu novou kytaru. A ne jen tak ledajakou kytaru… D’Angelico Excel z roku 1959, kterou si na zakázku objednal Homer Haynes (známý jako Homer & Jethro). Rawlings kytaru zakoupil u firmy Gruhn Guitars (mezi Homerem a Rawlingsem vlastnil kytaru legendární sběratel archtopů Ranger Doug).
V zimním čísle Fretboard Journal (#41) z roku 2017 přinášíme obsáhlý profil Rawlingse (z pera producenta/hudebníka Paula Burche) a jeho názory na novou kytaru, psaní písní a nahrávání. Následuje výňatek z našeho dlouhého rozhovoru s ním.
Fretboard Journal:
David Rawlings: Povězte nám něco o své nové kytaře? Je to D’Angelico Excel z roku 1959. Objednal si ji Homer Haynes. Myslím, že John D’Angelico právě vyrobil mandolínu pro Jethro Burnse. Mám fotokopie dopisů, které tak nějak chodily sem a tam.
Zní to, že se stalo to, že Homer poslal D’Angelicovi Stromberg, aby ho opravil. A pak začali diskutovat o tom, že pro něj vyrobí archtop. A John mu tak nějak dal ceník toho, co vyrábí. Myslím, že vrcholem řady je tahle věc, která je v Excelu, ale dělá se podobně jako u Johnnyho Smithe. Je to opravdu úžasný nástroj.
Měl ho George Gruhn, ale nikdy ho neměl na seznamu. Z nějakého důvodu jsem tam šel. George je velmi zajímavý člověk a je to můj dobrý přítel už mnoho let. Zrovna tam sedím a bavím se s někým o něčem jiném a najednou se objeví George s nějakou kytarou. Dal mi do rukou tohle obrovské D’Angelico a řekl: „Víš, možná by tohle mohl být tvůj nový styl?“
Dlouhá léta jsem hledal archtop, který by uměl některé věci, které umí můj malý Epiphone – co se týče způsobu, jakým vystupuje nebo jak řeže -, ale který by měl větší tělo. Něco, co by bylo trochu měkčí a mělo trochu víc chunk nebo beef ve spodním pásmu.
A před mnoha lety jsem hrál na kytaru, která byla také jedna z Georgových, dot-neck 16″ Gibson L-5… Maybelle Carter-era ; jsem si docela jistý, že to bylo ’27 rok. Spousta těch kytar mi zní tak trochu jako jazzové kytary, ale jednou za čas mají tyhle kytary něco, co považuju za country zvuk, na který se dá zahrát styl, na který se můžu vyřádit. Určitě to Maybelle má v sobě.“
Tato L-5, která byla před lety Georgeovou osobní kytarou, se objevila na trhu a byla daleko mimo mé cenové možnosti. Začal jsem se snažit prodat všechno, co jsem v té době vlastnil, abych ji získal, protože jsem chtěl mít kytaru, která má tento konkrétní zvuk. Myslel jsem si, že by to byl dobrý doplněk k mému malému Epiphonu.
To se nepovedlo. Takže jsem měl v průběhu let uši nastražené. Když mám na nástroji nějaký konkrétní zvuk, je opravdu těžké najít něco, co by tomu odpovídalo. Banjo, na které teď hraju, je Whyte Laydie. Poprvé jsme takové banjo slyšeli v Music Emporium v Cambridge, tuším v roce 1995. Stálo tehdy 3000 dolarů nebo tak nějak, a to je v době, kdy by 300 dolarů bylo mimo mé cenové možnosti! Hledal jsem dvacet let, abych našel banjo, a to jsem v té době vlastně ani nehrál! Prostě jsem ho vzal a trefil na něm pár akordů z toho, co měl, které mi znělo dost podobně, abych pochopil, že ho budu moct použít. Nakonec jsem na jeden přišel.
Občas si začínám myslet, že jsem se zbláznil – opravdu to znělo nějak konkrétně, nebo si to jen špatně pamatuju? Vždycky mám dobrý pocit, když konečně najdu něco, o čem vím, že to bude fungovat. A u tohoto D’Angelica to opravdu sedí. Dělala spoustu stejných věcí jako ta L-5, i když má jinou velikost těla, měla stejný druh hlasu.
Popravdě řečeno, částečně jsem chtěl tuhle kytaru proto, abych měl něco, co je archtop, ale na co se lépe hraje a co je trochu užitečnější jako doprovodný nástroj při skládání písní. Malý Epiphone bez příliš velkého těla na to není vůbec zábavný. Podle mě je to hodně sólový nástroj, to je to, co dělá. Takže mít něco, co je na pomezí, bylo fajn.
FJ: Dokážu si představit, že jsi za ta léta měl svůj Olympic vyladěný, co se týče mikrofonování. Změnil větší D’Angelico nějak tvůj způsob nahrávání a mikrofonování?
DR: Vlastně ne. V průběhu let jsem zjistil, že když používám kytaru tak, jak ji používám, když hraju s Gillian, tak kombinace dvou mikrofonů, které vždycky používám – což je starý M 49 na zpěv a pak Sony C37 na kytaru. Zvuky kytary, které dostávám, jsou vždy kombinací těchto dvou mikrofonů, protože jsou dost blízko u sebe a prostě není možné, abyste nedostali hodně kytary nahoru do vokálního mikrofonu nebo stejně tak nedostali nějaký vokál dolů do kytarového mikrofonu.
Ty mikrofony musí být rozfázované a zdá se, že kombinace těchto dvou zvuků a obraz, který tyto dva mikrofony dohromady vytvářejí, vyhovuje všemu, co mohu dát do rukou.“
Více o aktuální kytarové sestavě Rawlingse a Welche (a nejen o ní) se dočtete v připravovaném Fretboard Journal #41, vydání Winter 2017/2018). Chcete-li jej získat, předplaťte si jej zde. A Rawlingse a Welche nyní zastihnete na turné. Autorem fotografie níže je William Ritter.
Zachyťte Rawlingse (a D’Angelico) v letech 2017-2018 během jeho turné „An Evening With David Rawlings“:
24. listopadu /// Hartford, CT /// Infinity Hall
25. listopadu /// Providence, RI /// Columbus Theatre
27. listopadu /// Portland, ME /// State Theatre
28. listopadu /// Northampton, MA /// Academy of Music Theatre
November 29 /// Boston, MA /// Wilbur Theatre
December 01 /// Burlington, VT /// Higher Ground Ballroom
December 02 /// Albany, NY /// Hart Theatre at The Egg
December 03 /// Ithaca, NY /// State Theatre
Prosinec 05 /// New York, NY /// Brooklyn Steel
Prosinec 06 /// Washington DC /// Lincoln Theatre
Prosinec 07 /// Philadelphia, PA /// Annenberg Center for the Performing Arts
Prosinec 08 /// Richmond, VA /// The National
Prosinec 09 /// Charlottesville, VA /// Jefferson Theater
Leden 17 /// Chattanooga, TN /// Tivoli Theater
Leden 18 /// Athens, GA /// Georgia Theatre
Leden 19 /// Charlotte, NC /// Neighborhood Theatre
Leden 20-21// Saxapahaw, NC /// Haw River Ballroom
Leden 23 /// Nashville, TN /// Ryman Auditorium
Leden 24 /// Birmingham, AL /// The Lyric Theatre
Leden 25 /// Atlanta, GA /// Variety Playhouse
Leden 26 /// Asheville, NC /// Orange Peel
Leden 27 /// Knoxville, TN /// Bijou Theatre
Únor 27 /// Santa Cruz, CA /// Rio Theatre
Únor 28 /// Santa Rosa, CA /// Luther Burbank Center for the Arts
březen 01 /// San Francisco, CA /// The Fillmore
březen 02 /// Santa Barbara, CA /// Lobero Theatre
březen 03 /// Los Angeles, CA /// The Theatre at Ace Hotel
březen 05 /// Arcata, CA /// John Van Duzer Theatre
březen 07 /// Grants Pass, OR /// Rogue Theater
březen 08 /// Eugene, OR /// McDonald Theatre
březen 09 /// Portland, OR /// Roseland Theater
březen 10 /// Seattle, WA /// Moore Theatre