Pamatujete si, jak jste se jako malí dívali na kreslené filmy a vždycky jste poznali, kdo je ten zlý, protože byl pečlivě ošklivý? Ukázkový příklad: V Aladinovi je náš hezký hlavní hrdina urostlá vysoká sklenice vody, zatímco jeho zákeřný soupeř vypadá jako vyžehlený podvyživený kus kůže. Toto nešťastné vyprávění, kterým nás v dětství krmili, má mnohem nepříznivější dopady než pouhé naznačování, že povahu někoho můžete rozeznat, když si ho jednou vizuálně prohlédnete. Když se do toho zapojí rasa, může se stát, že dobré postavy (jiné rasy) mají obvykle a) světlejší pleť a b) bělejší rysy. Stačí se podívat na Aladina vs. Jafara… Řekněte mi, který z nich má více blízkovýchodních fyzických rysů a který vypadá jako běloch z Greenwiche v Connecticutu, který se právě opálil po odpoledním plachtění.
Jak se to týká Chaloupky strýčka Toma? Nejenže jsou špatné postavy popisovány jako ošklivé – vyzdvihněme Haleyho, který byl popsán jako „malý, tlustě stavěný muž s hrubými, obyčejnými rysy“ – ale černoši v tomto příběhu (s nimiž chce Stoweová sympatizovat a vidět je jako dobré postavy) jsou sexy a bíle vypadající.
Podívejme se nejprve na Harryho. Je popsán jako „pozoruhodně krásný a poutavý. Černé vlasy, jemné jako hedvábná nit, mu visely v lesklých kadeřích kolem kulatého, dolíčkovitého obličeje, zatímco zpod bohatých, dlouhých řas se díval pár velkých tmavých očí, plných ohně a jemnosti, když zvědavě nahlížel do bytu“. Stejným typem popisu je pojednána i jeho matka. Stoweová píše, že má „bohaté, plné, tmavé oči s dlouhými řasami; stejné vlnky hedvábně černých vlasů. Snědá barva její pleti ustoupila na tváři znatelnému ruměnci, který se prohloubil, když viděla, jak se na ni upírá pohled neznámého muže s odvážným a neskrývaným obdivem. Její šaty byly co nejúhledněji padnoucí a dávaly vyniknout jejím jemně tvarovaným tvarům.“
Především bych rád podotkl, že většina černých vlasů není hedvábná. Většina černošek, které vidíte v televizi, nosí paruky, pokud jejich vlasy vypadají jemně a hladce. Ano, Beyoncé nosí paruku. Jemné vlasy jsou znakem bělochů a z kulturního hlediska jsou stále více přijímány jako krásné vlasy než hrubé kudrny černošek. Což je jen jeden z bělošských rysů, který je přisuzován Elize a Harrymu. Později se také říká, že dvojice matka-syn je „tak bílá, že se bez kritického průzkumu nepozná, že je z barevného rodu, a její dítě bylo také bílé, bylo pro ni mnohem snazší přejít bez podezření.“
Takže jsou naše dobré postavy sexy? Ověřte si to. Mají bílé rysy? Zkontroluj. Problém je v tom, že ne všichni černoši vypadají jako běloši a ne každý z nich je srdceryvně krásný. Většina jich taková není. Zaměřit se tak moc na krásu hlavních černošských postav by nebylo tak špatné, kdyby nevypadaly tak bíle. Tím se sděluje poselství, že čím je černoch bělejší, tím je podobnější bělochům. O to šlo jak v tomto příběhu, tak v Hrdinném otrokovi. Podívejte se, jak jsou tito otroci podobní bělochům! Jsou to dobří křesťané! Mluví perfektně anglicky! Myslím, že právě proto mají lidé problémy s Babem z Benita Cerena. Není to aklimatizovaný otrok. Je naštvaný. Upřímně řečeno, všichni otroci mají právo být naštvaní! Nemělo by se od nich očekávat, že se přizpůsobí kultuře, do které byli násilně umístěni, a teprve až to udělají, dostanou schvalovací razítko „lidská bytost“.