Mléčně-alkalický syndrom vznikl na počátku 20. století, kdy pacienti požívali hojné množství mléka a antacid, aby zvládli své vředy. Tato praxe zvyšovala u jedinců riziko vzniku nebezpečně vysoké hladiny vápníku v krvi, která mohla způsobit vysoký krevní tlak a dokonce selhání ledvin. Výskyt mléčně-alkalického syndromu se snížil, když se staly dostupnými novější léky na vředy, ale zdá se, že se opět zvyšuje díky zvýšenému užívání volně prodejných doplňků vápníku a vitaminu D, které se používají především jako preventivní a léčebná opatření při osteoporóze. V mnoha případech pacienti s tímto syndromem vyžadují hospitalizaci.
Doktor Stanley Goldfarb a doktor Ami Patel (University of Pennsylvania School of Medicine) doporučují změnit název mléčně-alkalického syndromu na vápníkově-alkalický syndrom, protože tento stav je nyní spojován s velkým příjmem vápníku, nikoliv mléka. Nejvyšší riziko vzniku vápenato-alkalického syndromu mají z různých fyziologických důvodů ženy po menopauze, těhotné ženy, příjemci transplantátů, pacienti s bulimií a jedinci, kteří jsou na dialýze.
Podle autorů je zřejmou preventivní strategií proti vápenato-alkalickému syndromu omezení příjmu vápníku na maximálně 1,2 až 1,5 gramu denně. „Doplňky vápníku užívané v doporučeném množství jsou nejen bezpečné, ale i zcela prospěšné. Problémem je jejich nadměrné užívání,“ řekl Dr. Goldfarb. „I při doporučeném dávkování je rozumné pečlivě sledovat jakýkoli lék a u pacientů, kteří užívají doplňky vápníku nebo vitamin D, je moudré každoroční stanovení hladiny vápníku v krvi,“ dodal.