Abstrakt
Vyhodnotili jsme 25 pacientů s boreliózou a chronickou periferní neuropatií. Všichni měli imunologicky prokázanou expozici Borrelia burgdorferi a žádnou jinou identifikovatelnou příčinu neuropatie. Neuropatické příznaky začaly v průměru 8 měsíců (rozmezí 0 až 165) po erythema migrans a byly přítomny v průměru 12 měsíců (rozmezí 2 až 168) před hodnocením. Dvanáct pacientů (48 %) mělo obecně symetrickou distální nebolestivou parézu a dalších 12 (48 %) mělo obecně asymetrickou radikulární bolest. Jeden pacient (4 %) měl asymptomatickou neuropatii. Nejčastějším fyzikálním nálezem byla multimodální senzorická ztráta, která byla pozorována u 13 pacientů (52 %); slabost a hyporeflexie byly méně časté. Motorické nebo senzorické nervové vedení bylo mírně zpomalené u 16 pacientů (64 %). Skupina pacientů s parestézií měla častěji abnormality při fyzikálním vyšetření a při vyšetření nervového vedení než skupina pacientů s radikulárním onemocněním. U 75 % až 80 % pacientů z obou skupin však jehlové vyšetření prokázalo denervaci v paraspinálních a končetinových svalech. Z 20 pacientů, kteří podstoupili lumbální punkci, měl pouze jeden mírnou pleocytózu míšního moku. Šest měsíců po léčbě intravenózním ceftriaxonem bylo 19 pacientů (76 %) klinicky lepších. Došli jsme k závěru, že borelióza může být spojena s reverzibilní, mírnou chronickou axonální senzomotorickou polyradikuloneuropatií nebo polyradikulopatií.
.