Je tu čas semestru – čas zkoušek – a já dostávám e-mailem spoustu otázek od svých studentů. Jedním z nejčastějších dotazů je, jak odlišit hypotézu multiregionální evoluce od hypotézy Out of Africa.
Uveřejňuji tedy verzi v kostce, která má pomoci při studiu.
Problém
Na začátek je třeba říci, že obě hypotézy se snaží vysvětlit vývoj dnešních lidí z našich pleistocenních předků. Rozdíl mezi hypotézami spočívá v tom, kteří pleistocenní lidé byli našimi předky a kteří ne.
Obě hypotézy musí vysvětlit stejný základní soubor faktů:
- Člověk poprvé opustil Afriku a založil populace v jiných částech světa (nejprve v jižní Asii, Číně a na Jávě, později v Evropě) před 1,8 milionu let.
- Dnešní lidé se anatomicky i chováním značně liší od archaických lidí (tj. většiny lidí před 40 000 lety) kdekoli na světě. Nedávní lidé se nazývají „moderní“ lidé.
- Populace dnešních lidí jsou si geneticky velmi podobné.
- Africké populace jsou dnes geneticky rozmanitější než populace v jiných částech světa.
- Současní lidé v Evropě a Asii mají několik společných znaků s dávnými archaickými lidmi, kteří na těchto místech žili před 40 000 lety.
Antropologové zvažují mnoho podrobnějších zdrojů důkazů o původu člověka, ale mnoho zdrojů důkazů spadá do jedné nebo více z těchto základních kategorií. Tato kombinace faktů je poněkud matoucí a obě hypotézy je vysvětlují trochu odlišně.
Z Afriky
Podle hypotézy z Afriky se první lidé, kteří opustili Afriku před 1,8 milionu let, rozdělili během pleistocénu na několik různých druhů. Druhy jsou samozřejmě definovány reprodukční izolací, takže vývoj těchto několika druhů lidí probíhal odděleně. Fosilní archaičtí lidé, které nacházíme po celém Starém světě, patřili k těmto několika druhům, ale pouze jedna větev tohoto dávného rodokmenu mohla dát vzniknout dnešnímu lidstvu.
Tato větev byla africká. Původ moderních lidí v Africe vysvětluje, proč jsou dnešní Afričané geneticky variabilnější než jiné populace — byli první lidskou populací, která se rozšířila, a ostatní populace (například v Evropě a Asii) vznikly později. Nedávný původ vysvětluje, proč jsou si dnešní lidské populace geneticky podobné — neměly čas se příliš rozrůznit.
Podobnosti s archaickými lidmi u některých moderních lidí se vysvětlují buď jako výsledek paralelní evoluce — stejná selekce na stejném místě vede k podobným rysům — nebo jako výsledek mírného genetického vkladu archaických lidí do dnešních populací.
Multiregionální evoluce
Podle hypotézy multiregionální evoluce se první lidé, kteří opustili Afriku před 1,8 miliony let, nikdy nerozdělili na různé druhy. Místo toho si tyto populace mezi sebou vždy vyměňovaly geny prostřednictvím opakovaného toku genů. Dnes jsme součástí téhož druhu, který se v průběhu času značně vyvinul a má velmi odlišnou morfologii a chování než první lidé.
Nízké genetické rozdíly mezi lidskými populacemi jsou výsledkem historického toku genů mezi dávnými populacemi. Naše současná morfologie a chování se oproti archaickým lidem výrazně změnily v důsledku přirozeného výběru v globální lidské populaci. Podobnosti mezi archaickými a moderními lidmi v některých částech světa jsou výsledkem předků.
Větší genetické rozdíly v rámci Afriky jsou důsledkem větší velikosti africké populace, větší ekologické rozmanitosti a místního výběru nebo obojího. Tyto faktory daly Africe dominantní roli v původu dnešní lidské populace.
DOPLNĚNO (2018-03-03): Tento příspěvek je i nadále hojně navštěvován studenty z celého světa. Poprvé byl zveřejněn v roce 2005 a od té doby se věda hodně změnila. Nyní máme k dispozici starověké důkazy DNA neandertálců, raných moderních lidí v Evropě a hrstku starověkých vzorků z Afriky. Ty podstatně změnily obraz oproti přelomu století. V dnešní vědě rozlišení „multiregionální versus mimo Afriku“ ve skutečnosti neplatí.
Moderní lidé vznikli jako populace v rámci Afriky s podstatným přispěním různých afrických populací středního pleistocénu. Někteří vědci popisují tento raný evoluční proces jako „multiregionální evoluci v rámci Afriky“. To není nespravedlivý popis, ačkoli přítomnost velmi primitivních populací homininů, jako je H. naledi, v době vzniku moderních lidí způsobuje, že není jasné, jak velkou část Afriky obývali předkové moderních lidí.
Před 100 000 lety docházelo ke genetické výměně mezi Afrikou a Eurasií, která zanechala stopy introgrese v genomech neandrtálců.
Dnešní moderní lidé Eurasie odvozují většinu svých předků od populace s úzkým hrdlem, která existovala před 70 000 lety. Tato populace vznikla z afrických předků během posledních 150 000 let, ale kde žila v době úzkého hrdla, zatím není známo. Jak se potomci této populace na úzkém hrdle šířili po Asii, mísili se s neandrtálci a s další archaickou lidskou populací, Denisovany. Všechny moderní lidské populace, které nakonec dorazily do celé Asie, Austrálie, Ameriky a Evropy, by nesly malou část neandertálských genů.
Někteří vědci popisují současný obraz jako multiregionální evoluční scénář, jiní jej popisují jako scénář z Afriky a ještě jiní jej popisují jako směs nebo střední cestu mezi oběma.
V každém případě podrobnější obraz, který máme dnes k dispozici, ukazuje, že rozpory, které vyvolávaly soubory dat z 90. let 20. století, by skutečně mohly být vyřešeny v rámci jednotného obrazu původu člověka. Lidé dnes vykazují nízkou genetickou variabilitu, která je nejvyšší v Africe a mnohem nižší v ostatních částech světa. To ukazuje, že většina moderních lidských předků žila v malé populaci v rámci Afriky.
Moderní lidé z jiných částí světa zároveň vykazují určité kosterní podobnosti a malý podíl genetických podobností s dřívějšími archaickými lidskými populacemi z těchto oblastí, včetně neandrtálců. Dnešní údaje z dávné DNA a celých genomů žijících lidí ukazují, že všechny tyto skutečnosti jsou součástí jednoho obrazu. Antropologové nadále pracují na ověřování hypotéz o tom, jak a proč se tyto populace vyvinuly.