Kdo je králem všech poválečných bluesových harfistů, ať už z chicagské nebo jiné divize? No přece virtuózní Little Walter, bez jediné pochybnosti. Ohnivý kouzelník s harmonikou se vydal se skromnou foukací harmonikou oslnivým amplifikovaným směrem, který byl před jeho nástupem nepředstavitelný. Jeho odvážné instrumentální inovace byly tak svěží, překvapivé a předběhly svou dobu, že někdy měly až jazzový nádech a vznášely se před chraplavými kytarami a houpavými rytmy, které se dokonale hodily k Walterově průkopnické fantazii.
Marion Walter Jacobs byl podle většiny svědectví nezkrotný, ale nesmírně talentovaný mladík, který ve dvanácti letech opustil svůj venkovský domov v Louisianě a vydal se do New Orleansu. Odtud Walter postupně putoval na sever, zastavil se v Heleně (kde se stýkal s čarodějným Sonny Boy Williamsonem), Memphisu a St Louis, než v roce 1946 dorazil do Chicaga.
Prosperující striptýz na Maxwell Street nabídl ještě nezletilému fenoménovi místo, kde mohl prodávat své zboží. Zapadl mezi místní smetánku – Tampu Red a Big Billa Broonzyho – a ještě téhož roku debutoval na voskové desce s malým logem Ora-Nelle („I Just Keep Loving Her“) ve společnosti Jimmyho Rogerse a kytaristy Othuma Browna. V roce 1948 Walter spojil síly s Muddym Watersem; výsledné stylové otřesy tohoto spojení jsou cítit dodnes. Spolu s Rogersem a Baby Face Leroyem Fosterem se tato super sebevědomá mladá sestava stala neformálně známou jako Headhunters. Přicházeli do klubů v Southside, vystupovali na pódium a klidně „řezali hlavy“ každému, kdo tam byl ten večer objednán.
V roce 1950 Walter pevně zakotvil i jako Watersův studiový harfista u firmy Chess (dlouho poté, co Walter rozdělil kapelu Muddyho Waterse, trval Leonard Chess na jeho účasti na voskových nahrávkách – proč rozdělovat nepřekonatelnou kombinaci?). Takto Walter natočil svůj průlomový hit „Juke“ z roku 1952, který se dostal na vrchol R&B hitparády – tato skotačivá instrumentálka vznikla na konci Watersova sezení. Walter se rázem stal samostatnou hvězdou, která spojila svůj ohromující talent s esy (kytaristy Louisem a Davidem Myersovými a bubeníkem Fredem Belowem) a s každým dalším sezením pro Checker Records posunula koncept bluesové harmoniky o několik světelných let dopředu.
V letech 1952 až 1958 Walter zaznamenal 14 hitů v Top Ten R&B, včetně „Sad Hours“, „Mean Old World“, „Tell Me Mama“, „Off the Wall“, „Blues with a Feeling“, „You’re So Fine“, výhružné „You Better Watch Yourself“, truchlivé „Last Night“ a rockové „My Babe“, která byla sekularizovaným zpracováním tradičního gospelového nářku „This Train“ od Willieho Dixona. Po celou dobu svého působení u Checkeru střídal Walter instrumentální skladby, při kterých mrazilo v zádech, s drsným vokálem (v tomto směru byl vždy nedoceněný; nebyl to Muddy Waters ani Wolf, ale kdo byl?).
Walter využíval chromatickou harfu způsobem, který si nikdy předtím nedokázal představit (důkazem budiž jeho volná instrumentálka „Teenage Beat“ z roku 1956, kde kytary obsluhovali Robert Jr Lockwood a Luther Tucker). Odhodlaná „Everything Gonna Be Alright“ z roku 1959 byla Walterovým posledním výletem do hitparád; chicagské blues se v té době stalo komerčně nevýrazným, pokud jste se nejmenovali Jimmy Reed.
Tragické bylo, že v 60. letech harfový génius postupně sklouzával do stavu nespolehlivosti způsobené alkoholem a jeho kdysi pohledná tvář se proměnila v mapu jizev. V roce 1964 absolvoval turné po Velké Británii s Rolling Stones, kteří zjevně měli své priority v pořádku, ale jeho kdysi úctyhodné schopnosti silně ochabovaly. Tato smutná skutečnost nebyla nikdy zřejmější než na katastrofálním vrcholném setkání Waterse, Bo Diddleyho a Waltera pro Chess v roce 1967 jako Super Blues Band; na Walterových trapných předělávkách „My Babe“ a „You Don’t Love Me“ nebylo vůbec nic super.
Walterova věčně zlá povaha vedla v roce 1968 k jeho násilné zkáze. Zapletl se do pouliční rvačky (podle výsledku zřejmě na straně poražených) a na následky incidentu v 37 letech zemřel. Jeho vliv je dodnes nepřehlédnutelný – je nepravděpodobné, že by na světě existoval bluesový harfenista, který by Little Waltera neuctíval.