Julia Agrippina, zvaná též Agrippina mladší, (narozena ad 15 – zemřela 59), matka římského císaře Nerona, která na něj měla silný vliv v prvních letech jeho vlády (54-68).
Agrippina byla dcera Germanika Caesara a Vipsanie Agrippiny, sestra císaře Gaia neboli Caliguly (vládl 37-41) a manželka císaře Claudia (41-54). V roce 39 byla vypovězena za účast na spiknutí proti Gaiovi, ale v roce 41 se směla vrátit do Říma. Její první manžel Gnaeus Domitius Ahenobarbus byl Neronovým otcem. V roce 49 byla podezřelá z otrávení svého druhého manžela Passiena Crispa. Téhož roku se provdala za svého strýce Claudia a přiměla ho, aby adoptoval Nerona jako následníka trůnu místo svého vlastního syna. Chránila také Senecu a Burra, kteří se měli stát Neronovými učiteli a rádci na počátku jeho vlády. Obdržela titul Augusta.
V roce 54 Claudius zemřel. Všeobecně se předpokládalo, že ho otrávila Agrippina. Protože Neronovi bylo v době nástupnictví po Claudiovi teprve 16 let, Agrippina se zpočátku pokoušela hrát roli regentky. Její moc však postupně slábla, když se Nero ujal vlády. V důsledku jejího nesouhlasu s Neronovým poměrem s Poppaeou Sabinou se císař rozhodl svou matku zavraždit. Pozval ji do Baiae a nechal ji vyplout do Neapolského zálivu na lodi určené k potopení, ale ona vyplavala na břeh. Nakonec byla na Neronův rozkaz usmrcena ve svém venkovském sídle.