Všichni jsme viděli fotografie: ptáci hnízdící v hromadách odpadků podél pobřeží, ryby smrtelně zachycené ve vyhozených sítích a obrovské mozaiky odpadků plovoucích v oceánu. Ještě znepokojivější je, že to, co vidíme na těchto dojemných snímcích, je jen část problému. Přibližně polovina veškerého plastového znečištění je ponořena pod hladinou oceánu a velká část z něj má podobu mikroplastů, které jsou tak malé, že je možná nikdy nebudeme schopni zcela vyčistit.
Abychom se prokousali obrovskou krizí znečištění oceánů, je jedním z přístupů zaměřit se na něco, co je na těchto snímcích odpadků rozpoznatelné. Určete něco, co jste vy osobně použili a co mohlo skončit v oceánu – třeba láhev od vody. Najděte ji na obrázku a zeptejte se sami sebe, jak se tam dostala?
Plast je syntetický materiál vyrobený člověkem, který byl poprvé objeven před více než sto lety, ale do širšího povědomí veřejnosti se dostal až v 50. letech 20. století. Ačkoli jsou plasty v současnosti hlavním viníkem znečištění oceánů, nejsou ze své podstaty špatné pro člověka nebo životní prostředí. Ve zprávě Organizace spojených národů (OSN) o boji proti negativním účinkům plastů šéf Programu OSN pro životní prostředí Erik Solheim dokonce zdůraznil, že plasty jsou ve skutečnosti „zázračným materiálem“.
„Díky plastům bylo ve zdravotnictví zachráněno nespočet životů, byl výrazně usnadněn růst čisté energie z větrných turbín a solárních panelů a došlo k revoluci v bezpečném skladování potravin,“ napsal Solheim v úvodu. Přesto jsou plastové lahve jedním z nejčastějších předmětů v rámci mořského odpadu. Jak se tedy tak slibný materiál stal symbolem znesvěcení životního prostředí člověkem?“
Plastové láhve jsou plastem na jedno použití, tedy výrobkem určeným k jednorázovému použití a následnému vyhození. Mezi jednorázové plasty patří také plastové obaly, například od masa a čerstvých produktů, které tvoří téměř polovinu veškerého plastového znečištění. Tento typ plastového výrobku se liší od plastů na více použití, které mohou také znečišťovat oceán, ale díky své víceúčelové povaze se obvykle hromadí méně často.
Například znovuplnitelné láhve mohou uchovávat vodu způsobem, který neprodukuje opakovaný odpad jako jednorázové plastové láhve na vodu. Opakovaně plnitelné láhve mohou být vyrobeny z mnoha materiálů, včetně plastu, ale vydrží mnohem déle než jednorázové láhve a mohou být recyklovány, když zestárnou nebo se poškodí. U obou typů lahví platí, že způsob jejich likvidace určuje jejich konečné místo odpočinku a to, zda se stanou znečišťovateli oceánu.
Plastová láhev na vodu na jedno použití byla vyrobena, naplněna vodou a pravděpodobně převezena do obchodu, kde ležela v regálu a čekala na žíznivého kupujícího. Mnozí z nás pijí z plastových lahví několikrát během průměrného dne, týdne nebo měsíce. Jakmile s ní skončíme, máme na výběr, kam takovou láhev odložíme:
- Recyklační koš: Lahve určené k recyklaci ve své současné podobě pravděpodobně neskončí v oceánu, pokud nedojde k nesprávnému zacházení s nimi nebo k jejich ztrátě při přepravě do zpracovatelského zařízení. Nicméně vzhledem k nedávným omezením ve způsobu mezinárodní přepravy a přijímání recyklovatelných materiálů ke zpracování mnoho těchto lahví bohužel skončí spíše na skládkách než v recyklačních zařízeních.
- Kontejner na odpadky: Tyto lahve také pravděpodobně neskončí ve své současné podobě v oceánu. Avšak v oblastech po celém světě se špatným nakládáním s odpady nebo s nedostatkem řádně uzavřených skládek se může stát, že jak se láhev časem rozpadne na mikroplastové částice, některé částice proniknou do půdy a nakonec se dostanou do našich vodních toků a nakonec se dostanou do oceánu a znečistí ho.
- Odpadky:
Tytéž cesty hrozí i plastovým lahvím na více použití na konci jejich životnosti – ale samozřejmě k tomu dochází mnohem méně často, protože je lze použít mnohokrát.
Průzkumnice National Geographic Heather J. Koldewey se snaží umožnit komunitám po celém světě, aby se podílely na řešení krize znečištění oceánů jednorázovými plasty prostřednictvím postupných individuálních akcí – včetně kampaně nazvané One Less, která nabádá lidi, aby úplně přestali používat jednorázové plastové lahve na vodu. V současné době se kampaň One Less zaměřuje na Londýn v Anglii a jeho obyvatele, ale každý se může rozhodnout používat o jednu jednorázovou láhev méně.
Jakmile se láhev na jedno nebo více použití ocitne v oceánu, pohybuje se spolu s větrem a oceánskými proudy a čelí živlům. Rozklad plastů na mikroplasty může trvat stovky let, což jim dává dostatek času na plavbu po mořích. Po určité době se většina odpadu z pobřeží setká s oceánským gyrem – velkým systémem rotujících proudů. Pacifická odpadková skvrna, všeobecně známá ikona znečištění oceánů, se nachází v jednom z těchto gyrů.
Průzkumnice National Geographic Jenna Romness Jambeck popsala pohyb plastů do takových oceánských gyrů. Její práce ovlivnila svědectví v americkém Kongresu a inspirovala diskusi v OSN ohledně politik, které mohou pomoci zmírnit krizi s mořským odpadem. Spoluvyvinula také aplikaci, která podporuje účast veřejnosti na identifikaci a čištění mořského odpadu, včetně plastů, a umožňuje tak řešení na úrovni občanské vědy zdola.
Jambecková konkrétně publikovala výsledky výzkumu v časopise Science, které poskytují podrobnosti o množství plastů, které se dostávají do oceánu. Jambeck v této publikaci poznamenal, že kvalita nakládání s odpady v dané zemi podstatně ovlivňuje její podíl na znečištění moří. Jako okamžité opatření v boji proti znečištění moří Jambeck a její kolegové navrhují, aby průmyslové země řešily rostoucí používání jednorázových plastů. Podle zprávy OSN z roku 2018 přijalo šedesát zemí taková nařízení, která mají omezit používání plastových tašek a výrobků z pěnového polystyrenu (běžně nazývaného polystyren).