Alexandr Veliký v bitvě na svém koni Bucefalovi ©Alexandr III. Makedonský, známější jako Alexandr Veliký, během necelých deseti let sám změnil charakter starověkého světa.
Alexandr se narodil v červenci roku 356 př. n. l. v Pellu, starověkém hlavním městě Makedonie. Jeho rodiči byli Filip II. Makedonský a jeho manželka Olympias. Alexandr se vzdělával u filozofa Aristotela. Filip byl v roce 336 př. n. l. zavražděn a Alexandr zdědil mocné, ale nestálé království. Rychle se vypořádal se svými nepřáteli doma a znovu upevnil makedonskou moc v Řecku. Poté se vydal dobýt obrovskou perskou říši.
Přes drtivou přesilu vedl svou armádu k vítězstvím na perských územích v Malé Asii, Sýrii a Egyptě, aniž by utrpěl jedinou porážku. Největšího vítězství dosáhl v bitvě u Gaugamely na území dnešního severního Iráku v roce 331 př. n. l.. Mladý král Makedonie, vůdce Řeků, vládce Malé Asie a faraon Egypta se ve svých 25 letech stal „velkým králem“ Persie.
Během následujících osmi let Alexandr jako král, vojevůdce, politik, učenec a objevitel vedl svou armádu dalších 11 000 mil, založil přes 70 měst a vytvořil říši, která se rozkládala na třech kontinentech a pokrývala přibližně dva miliony čtverečních mil. Celá oblast od Řecka na západě, na severu až k Dunaji, na jihu do Egypta a na východě až k indickému Pandžábu byla propojena do rozsáhlé mezinárodní obchodní a komerční sítě. Tu spojoval společný řecký jazyk a kultura, zatímco sám král přejímal cizí zvyky, aby mohl vládnout svým milionům etnicky různorodých poddaných.
Alexandr byl uznáván jako vojenský génius, který vždy šel příkladem, ačkoli jeho víra ve vlastní nezničitelnost znamenala, že často lehkomyslně nakládal se životem svým i svých vojáků. Skutečnost, že ho jeho vojsko odmítlo následovat jen jednou za 13 let vlády, během níž se neustále bojovalo, svědčí o loajalitě, kterou vzbuzoval.
Zemřel na horečku v Babylonu v červnu 323 př. n. l.
.