Nebo spíše…
Tento text koloval na internetu v září 2003. Poprvé jsem se o něm dozvěděl, když 16. září jeden novinář kontaktoval mou kolegyni Sian Millerovou a snažil se vypátrat původní zdroj. Byl mnohokrát předáván dál a po vzoru většiny internetových memů cestou zmutoval. Přišlo mi to zajímavé – zvlášť když jsem dostal verzi, v níž byla zmíněna Cambridgeská univerzita! Pracuji na oddělení Cognition and Brain Sciences Unit v Cambridge ve Velké Británii, což je oddělení Rady pro lékařský výzkum, jehož součástí je velká skupina zkoumající, jak mozek zpracovává jazyk. Pokud se v Cambridgi uskutečnil nějaký nový výzkum týkající se čtení, myslel jsem si, že bych o něm měl slyšet dřív…
Napsal jsem tuto stránku, abych se pokusil vysvětlit vědu, která se za tímto memem skrývá. Jsou v něm prvky pravdy, ale také některé věci, o kterých vědci zabývající se psychologií jazyka (psycholingvisté) vědí, že jsou nesprávné. Nejpozoruhodnější je nedávná práce, která ukázala 11% zpomalení, když lidé čtou slova s přeuspořádanými vnitřními písmeny:
Raeding Wrods With Jubmled Lettres There Is a Cost
Keith Rayner, Sarah J. White, Rebecca L. Johnson a Simon P. Liversedge
Psychological Science, 17(3), 192-193
Lidé si však zároveň těchto pravopisných chyb poměrně často nejsou vědomi a 11% náklady jsou menší, než by byly pozorovány při záměně písmen nebo při změně pořadí vnějších písmen. Takže tento mem má v sobě určité prvky pravdy, ale ve své celistvosti je nepravdivý.
Pro ilustraci těchto bodů rozeberu tento mem po řádcích a poukážu na to, co považuji za relevantní výzkum o roli pořadí písmen při čtení. Opět se jedná pouze o můj názor na současný stav výzkumu čtení, jak se vztahuje k tomuto memu. Pokud si myslíte, že jsem něco důležitého vynechal, dejte mi vědět .
1) aoccdrnig to a rscheearch at Cmabrigde Uinervtisy…. Podle výzkumu (sic) na Cambridgeské univerzitě
V Cambridgi ve Velké Británii existuje řada skupin, které se zabývají výzkumem jazyka. Existuje skupina, ve které pracuji já (Cognition and Brain Sciences Unit), dále existují skupiny na katedře experimentální psychologie, především Centrum pro řeč a jazyk (kde jsem pracoval). Vědci zabývající se jazykem jsou také ve Fonetice, ve Výzkumném centru pro angličtinu a aplikovanou lingvistiku a na Anglia Ruskin University.
Pokud je mi známo, v Cambridge UK není nikdo, kdo by se v současné době zabýval výzkumem na toto téma. Možná jsou v Cambridge v USA lidé, kteří se tímto výzkumem zabývají, ale já o nich nevím. Pokud víte něco jiného, dejte mi prosím vědět .
Aktualizace:
Nalezl jsem www stránku, která dohledala původní demonstraci efektu náhodného výběru písmen Grahamu Rawlinsonovi. Graham napsal v roce 1999 dopis do časopisu New Scientist (v reakci na článek Saberiho & Perrota (Nature, 1999) o efektu převracení krátkých úseků řeči). Graham v něm píše:
Připomíná mi to můj doktorát na Nottinghamské univerzitě (1976), který ukázal, že náhodné střídání písmen uprostřed slov má malý nebo žádný vliv na schopnost zkušených čtenářů porozumět textu. Jeden rychlý čtenář si skutečně všiml pouze čtyř nebo pěti chyb na stránce A4 se zmateným textem.
Je možné, že díky publicitě, kterou nabízí internet, se výzkum doktora Rawlinsona v budoucnu dočká většího čtenářského ohlasu. Pro ty, kteří jej chtějí citovat ve svém vlastním výzkumu, je celý odkaz následující:
Rawlinson, G. E. (1976) The significance of letter position in word recognition. Unpublished PhD Thesis, Psychology Department, University of Nottingham, Nottingham UK.
Aktualizace 2:
Graham mi velmi laskavě poslal shrnutí své disertační práce.
To je zjevně špatně. Porovnejte například následující tři věty:
1) A vheclie epxledod at a plocie cehckipont near the UN haduqertares in Bagahdd on Mnoday kilinlg the bmober and an Irqai polcie offceir
2) Big ccunoil tax ineesacrs tihs yaer hvae seezueqd the inmcoes of mnay pneosenirs
3) A dootcr has aimttded the magltheuansr of a tageene ceacnr pintaet who deid aetfr a hatospil durg blendur
Všechny tři věty byly randomizovány podle „pravidel“ popsaných v meme. První a poslední písmeno zůstalo na stejném místě a všechna ostatní písmena byla přesunuta. Nicméně mám podezření, že vaše zkušenost je stejná jako moje, tedy že texty jsou postupně hůře čitelné. Pokud se zaseknete, původní věty jsou vloženy na konci tohoto článku.
Snad vás tyto ukázky přesvědčí o tom, že v některých případech může být velmi obtížné pochopit smysl vět se zpřeházenými slovy. Je zřejmé, že první a poslední písmeno není to jediné, co při čtení textu používáte. Kdyby tomu tak skutečně bylo, jak byste rozeznali dvojice slov jako „sůl“ a „břidlice“?“
Vyjmenuji několik způsobů, kterými podle mého názoru mohl autor (autoři) tohoto memu manipulovat se zpřeházeným textem, aby se dal relativně snadno číst. To poslouží také k výčtu faktorů, o nichž si myslíme, že by mohly být důležité pro určení snadnosti či obtížnosti čtení zmateného textu obecně.
V psychologii čtení však stále probíhá velmi reálná debata o tom, jaké informace přesně při čtení používáme. Nevím, kolik z této literatury Dr. Rawlinson v době vzniku své práce znal, ale myslím si, že zpřeházený text poskytuje přehlednou ilustraci některých zdrojů informací, které dnes považujeme za důležité. Projdu si některé výzkumy, které byly provedeny, abych to demonstroval.
3) rset může být toatl mses a můžete sitll raed it wouthit porbelm… zbytek může být naprostý nepořádek a stále ho můžete bez problémů přečíst
Tato věta je, stejně jako zbytek ukázky, nápadně snadno čitelná, přestože je zpřeházená. Jak jste viděli výše, ne všechny stejně zkreslené věty se čtou tak snadno jako tato. Čím to je, že je tato věta tak snadná? S kolegy jsme navrhli následující vlastnosti:
1) Krátká slova jsou snadná – slova na 2 nebo 3 písmena se vůbec nemění. Jediná změna, která je možná u 4písmenných slov, je prohození pořadí prostředních písmen, což nečiní příliš velké potíže (viz bod 4).
2) Funkční slova (the, be, and, you atd.) zůstávají stejná – většinou proto, že jsou to krátká slova, viz bod 1). To čtenáři skutečně pomáhá, protože zachovává gramatickou strukturu originálu a pomáhá mu zjistit, jaké slovo bude pravděpodobně následovat. To má zásadní význam zejména při čtení zpřeházeného textu – slova, která jsou předvídatelná, se budou v této situaci lépe číst.
3) Z 15 slov v této větě je 8 stále ve správném pořadí. Jako čtenář si toho však nemusíte všimnout, protože mnoho slov, která zůstala v nezměněném pořadí, jsou slova funkční, kterých si čtenáři při čtení obvykle nevšímají. Například když jsou lidé požádáni, aby rozpoznali jednotlivá písmena ve větě, je pravděpodobnější, že přehlédnou písmena ve funkčních slovech.
Healy, A. F. (1976). Chyby detekce u slova The: Důkazy pro čtení jednotek větších než písmena. Journal of Experimental Psychology: Human Perception & Performance, 2, 235-242.
4) Transpozice sousedních písmen (např. porbelm pro problém) se čtou snadněji než vzdálenější transpozice (např. pborlem). Z výzkumu, při němž lidé četli slova prezentovaná velmi krátce na obrazovce počítače, víme, že vnější písmena slov jsou snáze rozpoznatelná než písmena uprostřed – což potvrzuje jednu z myšlenek přítomných v memu. Víme také, že informace o poloze písmen uprostřed slov je obtížněji zjistitelná a že ty chyby, kterých se dopustí, bývají transpozice.
McCusker, L. X., Gough, P. B., Bias, R. G. (1981) Word recognition inside out and outside in. Journal of Experimental Psychology: Human Perception and Performance, 7(3), 538-551.
Jedním z vysvětlení této vlastnosti čtecího systému je, že vyplývá ze skutečnosti, že pozice vnějšího písmene se hůře zaměňuje se sousedními písmeny. Existuje pouze směr, kterým se může vnější písmeno pohybovat, a existuje méně sousedních písmen, která mohou vnější písmeno „maskovat“. Obě tyto vlastnosti velmi přirozeně vyplývají z modelu neuronové sítě, v níž jsou písmena identifikována v různých pozicích na umělé sítnici.
Shillcock, R., Ellison, T.M. & Monaghan, P. (2000). Eye-fixation behavior, lexical storage and visual word recognition in a split processing model (Chování při fixaci očí, lexikální ukládání a vizuální rozpoznávání slov v modelu rozděleného zpracování). psychological Review 107, 824-851.
Popis navržený Richardem Shillcockem a jeho kolegy naznačuje také další mechanismus, který by mohl být v činnosti memu. Navrhují model rozpoznávání slov, v němž je každé slovo rozděleno na polovinu, protože informace na sítnici je při čtení rozdělena mezi obě mozkové hemisféry. V některých simulacích jejich modelu Richard Shillcock simuluje účinek přeskupení písmen v každé polovině slova. Zdá se, že udržování písmen v příslušné polovině slova snižuje obtížnost čtení pomíchaného textu. Tento přístup byl použit při generování příkladu (1) výše, ale ne pro (2) nebo (3).
5) Žádné ze slov, která mají přeskupená písmena, nevytváří další slovo (wouthit vs witohut). Z dosavadních prací víme, že slova, která lze zaměnit záměnou vnitřních písmen (např. sůl a lať), se čtou obtížněji. Chcete-li tedy vytvořit snadno čitelné zpřeházené slovo, měli byste se vyhnout vytváření jiných slov.
Andrews, S (1996) Lexical retrieval and selection processes: Effects of transposed-letter confusability (Vliv zaměnitelnosti transponovaných písmen). Journal of Memory and Language, 35(6), 775-800.
6) Byly použity transpozice, které předbíhají zvuk původního slova (např. toatl vs ttaol pro total). To pomůže při čtení, protože se často věnujeme zvuku slov i při čtení pro význam:
Van-Orden, G. C. (1987) ŘADA je RŮŽE: Hláskování, zvuk a čtení. Memory and Cognition, 15(3), 181-198.
7) Text je přiměřeně předvídatelný. Například vzhledem k několika prvním slovům věty lze odhadnout, jaká slova budou následovat (i s velmi malým množstvím informací z písmen ve slově). Víme, že kontext hraje důležitou roli při porozumění řeči, která je zkreslená nebo prezentovaná v šumu, totéž pravděpodobně platí i pro psaný text, který byl zpřeházen:
Miller, G. A., Heise, G. A., & Lichten, W. (1951). Srozumitelnost řeči v závislosti na kontextu testovaných materiálů. Journal of Experimental Psychology, 41, 329-335.
4) Tihs is bcuseae the huamn mnid deos not raed ervey lteter by istlef, but the wrod as the wlohe…. Je to proto, že lidská mysl nečte každé písmeno samo o sobě slovem jako celkem.
V této větě jsou naznačeny dvě myšlenky. Autor má v podstatě pravdu, lidé běžně nečtou každé písmeno ve slově zvlášť – s výjimkou poměrně vzácného stavu po poškození mozku známého jako čtení po písmenech, jak je popsáno v následujícím:
Warrington, E.K., & Shallice, T. (1980). Slovotvorná dyslexie. Brain, 103, 99-112.
Existují také důkazy naznačující, že informace o tvaru celého slova hraje při čtení důležitou roli. Například „CaSe MiXiNg“ podstatně zpomaluje čtení:
Mayall, K., Humphreys, G.W., & Olson, A. (1997). Narušení zpracování slov nebo písmen? The origins of case-mixing effects [Původ efektu míchání písmen]. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, & Cognition, 23, 1275-1286.
Jelikož však „tvar slova“ zahrnuje informace o poloze vnitřních písmen (zejména tam, kde obsahují vzestupné a sestupné prvky), bude tvar slova transpozicí narušen.
Po krátké prezentaci psaných slov lidé často lépe odhadují, jaké slovo viděli, než aby odhadovali jednotlivá písmena v tomto slově („efekt nadřazenosti slova“):
Reicher, G. M. (1969) Perceptual recognition as a function of meaningfulness of stimulus material. Journal of Experimental Psychology. 81(2), 275-280.
Tato ukázka však neznamená, že čtení nezahrnuje žádný proces, který probíhá na úrovni jednotlivých písmen. Nedávný článek v časopise Nature přináší nový důkaz o procesech na úrovni písmen při čtení slov:
Pelli, D. G., Farell, B., Moore, D. C. (2003) The remarkable inefficiency of word recognition, Nature, 423, 752-756.
V tomto článku Pelli a jeho kolegové ukazují, že při čtení slov, která byla zkreslena tím, že jednotlivá písmena byla prezentována ve vizuálním šumu (jako rozladěná televize), si čtenáři nevedou tak dobře jako „ideální pozorovatel“, který dokáže rozpoznat slova pouze na základě jejich tvaru. Místo toho si jejich účastníci vedou pouze tak dobře, jako kdyby rozpoznávali slova na základě jejich jednotlivých písmen.
Je zřejmé, že debata o tom, zda čteme na základě informací z jednotlivých písmen, nebo z celých slov, není zdaleka u konce. Zdá se, že demonstrace snadnosti či obtížnosti čtení zpřeházených textů budou zřejmě hrát důležitou roli v našem chápání tohoto procesu. Například:
Perea, M., & Lupker, S. J. (2003). Aktivuje jugde COURT? Transponovaný efekt záměny písmen v maskovaném asociativním primingu. Memory and Cognition.
Další mimořádně relevantní článek, který mě právě zaujal, je tento:
Perea, M., & Lupker, S. J. (2003). Transposed-letter confusability effects in masked form priming [Efekt záměny transponovaných písmen v maskovaném primingu]. In S. Kinoshita and S. J. Lupker (Eds.), Masked priming: State of the art (s. 97-120). Hove, UK: Psychology Press.
Perea a Lupker postupovali tak, že předložili slova k lexikálnímu rozhodnutí (je toto skutečné slovo?) a měřili dobu odezvy na stisknutí jednoho ze dvou tlačítek (ano/ne). Těmto cílovým slovům předcházely velmi krátké prezentace (50 msec) jiného řetězce písmen, který byl maskován, a tedy pro účastníky neviditelný. Vliv tohoto maskovaného slova však lze prokázat na dobu odezvy. Například doba odezvy je rychlejší, pokud je před slovem USHER uvedeno slovo „uhser“, než pokud je před ním uvedeno slovo „ushre“. To znamená, že transpozice středních písmen „předznamenávají“ sousední slovo více než transpozice krajních písmen. Jde o stejný jev, který je podstatou předchozí demonstrace.
Budu vděčný za jakékoli připomínky a návrhy k této stránce, ať už je vaše odbornost jakákoli. Pokud budou mít lidé zájem, pokusím se tuto stránku aktualizovat o další informace o internetovém memu a o souvisejících pracích o čtení. Možná se jednoho dne najde skupina vědců na Cambridgeské univerzitě, kteří učiní vědecký průlom tím, že budou studovat čtení zamíchaného textu…
Další komentáře:
1) Ted Warring zveřejnil odkaz na algoritmus, který je v luštění zamíchaného textu mnohem lepší než lidé. To asi není překvapivé – jsem si jistý, že nejsem jediný, kdo použil počítačový program k vyřešení obzvlášť náročného anagramu.
2) Bruce Murray z Auburn University v Alabamě, USA, poukazuje na následující citát jako na reprezentanta řady výzkumů, které ukazují, že překlepy (a transpozice písmen) skutečně narušují proces čtení:
„Bez ohledu na sémantickou, syntaktickou nebo ortografickou předvídatelnost se zdá, že oko zpracovává jednotlivá písmena …“. Narušení pohybů očí dospělých čtenářů naznačuje, že zrakový systém má tendenci zachytit sebemenší překlep.“
(z Adams, M. J. (1990) Beginning to Read: (Myslení a učení se o tisku). Cambridge, MA: MIT Press, s. 101)
Je zde zajímavý problém, který spočívá v tom, že subjektivní dojem obtížnosti, který člověk získá při čtení rozhozeného textu, může být zcela odlišný od objektivnějšího měření obtížnosti čtení získaného pomocí eye-trackeru (zařízení, které měří vzorec pohybů očí prováděných při čtení tištěného textu).
Bruce také upozornil, že původní text a některé diskuse byly zveřejněny na „Urban Legends Reference Page“.
3) Peter Hebels vytvořil program ve Visual Basicu pro generování jumbled textů. Jak říká:
Vytvořil jsem pěkný open source program ve Visual Basicu, tento program pro vás může automaticky provádět randomizaci písmen. Randomizuje pouze prostřední písmena slova, nemění místo prvního a posledního písmene, také speciální znaky jako čárky a tečky jsou ovlivněny. Program a zdrojový kód si můžete stáhnout zde:
http://home.zonnet.nl/hebels13/letterreplacer.zip
Pokud chcete spustit spustitelný soubor, musíte mít v systému soubory pro běh jazyka Visual Basic, instalaci těchto souborů najdete zde:
http://download.microsoft.com/download/vb60pro/install/6/Win98Me/EN-US/VBRun60.exe
4) Clive Tooth našel možná nejjednoznačnější zpřeházenou větu (pomocí slov jako „salt“, ze kterého se při transpozici stane „slat“)
„The sprehas had ponits and patles“
To by mohlo vyjít takto….
Šerpové měli pitony a pláty.
Tvarovači měli body a záhyby.
Serafové měli pinty a pláty.
Sphaři měli pinty a palety.
Sphaři měli potiny a pelty.
Clive uvádí některá nejasnější slova v tomto souboru možných čtení:
palets: palety (část květu trávy)
peltas: štíty
pinots:
potins: slitiny mědi
sphaers, sphears: obojí stará podoba ‚koule‘
5) Stephen Sachs napsal skript CGI pro skládání textu. Stačí zadat text do www stránky a stisknout tlačítko pro nově zašifrovaný text.
Poděkování:
Děkujeme Maartenovi van Casterenovi, Kathy Rastle a Timu Rogersovi za připomínky a návrhy k této stránce.
Příkladné věty:
1) Na policejním kontrolním stanovišti poblíž sídla OSN v Bagdádu v pondělí explodovalo vozidlo, při výbuchu zahynul atentátník a irácký policista
2) Velké zvýšení obecních daní v letošním roce snížilo příjmy mnoha důchodců
3) Lékař se přiznal k neúmyslnému zabití dospívajícího pacienta s rakovinou, který zemřel po chybě při podávání léků v nemocnici.
Všechny tyto údaje pocházejí ze zpravodajství BBC z 22. září 2003
.