Ačkoli byly v oblastech s endemickým výskytem boreliózy pozorovány organismy podobné Borrelia burgdorferi u komárů, koňských a jeleních mušek, nebyly tyto organismy kultivovány za účelem ověření jejich identity. Pokusy o přenos B. burgdorferi z infikovaných na neinfikovaná laboratorní zvířata pomocí komárů nebyly úspěšné (1). Epidemiologické studie navíc ukázaly, že datum výskytu lymské boreliózy nastává v červnu, což se shoduje s maximem výskytu nymf klíšťat Ixodes scapularis, a nikoliv v srpnu, kdy je nejvyšší výskyt komárů a jiných kousavců (2). Navzdory nálezům B. burgdorferi u jiných druhů klíšťat, jako je klíště americké (Dermacentor variabilis) a klíště osamělé (Amblyomma americanum) v terénu, laboratorní studie přenosu potvrdily, že tyto druhy klíšťat nemohou přenášet infekci na laboratorní zvířata; nejsou tedy kompetentními přenašeči boreliózy (3). Experimentální i epidemiologické studie prokázaly, že Ixodes scapularis a Ixodes pacificus jsou jediné druhy klíšťat v Severní Americe, které jsou schopny přenášet B. burgdorferi, spirochétu způsobující boreliózu, na člověka. Konkrétní informace o výskytu klíšťat rodu Ixodes a počty hlášených případů boreliózy v jednotlivých státech najdete na mapě hodnocení rizik boreliózy na domovské stránce webových stránek ALDF (www.aldf.com).
.