Když ho milujete, ale on chce být jen kamarád

Dnešní článek je odpovědí na dotaz čtenářky (prostřednictvím Ask Melissa!), co dělat, když muže milujete, ale on chce být jen kamarád. Ve své odpovědi poskytuji návod, jak k tomuto problému přistupovat, včetně konkrétních scénářů, kdy by přátelství s vaším bývalým mohlo fungovat, a scénářů, kdy fungovat nebude. Poskytuji také návod, jak posoudit šance, zda romantický vztah skutečně vydrží.

Milá Melisso,

opravdu potřebuji radu. Už sedm měsíců se bavím a tak trochu chodím s rozvedeným mužem se dvěma dětmi. Právě se rozhodl, že se stáhne. Říká, že s dětmi je toho hodně a cítí se rozpolcený mezi mnou a svými dětmi. Byli jsme jen na třech schůzkách, protože pracuje pět hodin daleko.

Opravdu jsme se spojili a jsme si blízcí. Jeho děti bydlí osm hodin cesty a on má pocit, že ho teď potřebují víc. Dětem je 14 a 16 let. Byl dvakrát ženatý. O druhém manželství říká, že to byla chyba. Trochu se emočně a psychicky uzdravil, ale souhlasím, že potřebuje víc času, aby se uzdravil.

Řekla jsem mu, že nechci být ta, která ho uzdraví. Chci být ta, se kterou chce sdílet život.

Vždycky, když se sblížíme, odtáhne se. Řekl, že má postavenou zeď a chce mě k sobě pustit, ale prostě nemůže. Rozhodl se, že teď nemůže být ve vztahu a chce, abychom byli přátelé.

Myslím si, že je to teď nejlepší, ale je to těžké. Poslední tři měsíce chodí sem a tam. Dětem se po něm hodně stýská a on přemýšlí o tom, že se přestěhuje zpátky do místa, kde bydlí, ale moc se mu nechce. Říká: „Zasloužíš si něco lepšího a s někým jiným budeš šťastnější.“

Nelíbí se mi být v zóně přátel, ale asi je to lepší než nic.

Prosím o pomoc. Je to ztracený případ? Ach jo, už rok a půl jsme si navzájem stálou součástí života. Máme skvělé přátelství a chemii. Nechci mu dělat terapeuta. Já chci být ta pravá.

Nějaký návrh, jak se dostat z přátelské zóny a dát mu najevo, že to může fungovat. Jsem velmi trpělivá. Myslím, že prostor a čas od sebe je to, co oba potřebujeme.

Komunikační linku udržujeme otevřenou. Nicméně teď mi řekl, že „budu šťastnější s někým jiným, věř mi“. Možná bych měla jít dál, nečekat na něj, ale zatím můžeme být přátelé.

Nevadí mi, že jsme přátelé. Bude to těžké, ale záleží mi na něm i na nás dost na to, abych to udělala. Nicméně si myslím, že když je tak zmatený a má toho tolik, že by bylo dobré, abychom se alespoň jeden až dva měsíce nestýkali a většinu kontaktů inicioval on.

Po tu dobu se soustředím na sebe a můžu mu dát čas a prostor, aby se uzdravil a možná mu chybím.

Co si o tom myslíte vy? Myslíš, že je ještě nějaká šance? Nějaké návrhy?“

-A.N.

Milá A. N.,

moc děkuji, že ses ozvala. Jsem rád, že vám obsah webu pomáhá!

Vnímám vaši frustraci. Vím, že je to těžká situace… když se odtáhne pokaždé, když se oba sblížíte.

Jak jsi ale řekla, zní to, jako by se musel léčit.

A máš pravdu, to léčení musí přijít z jeho nitra a z jeho vlastních zdrojů – ne od tebe.

Protože když se ho budeš snažit „zachránit“, riskuješ, že se staneš berličkou.

Riskuješ, že se dostaneš do vztahu, kdy s tebou bude kvůli tomu, co pro něj můžeš udělat (třeba utišit jeho rány), místo toho, aby byl tím, kým jsi.

Proč říká: „Zasloužíš si něco lepšího“

Jeho touha pracovat na některých věcech s dospívajícími dětmi, místo aby pracoval na vztahu s tebou, vypovídá o jeho připravenosti na vztah: právě teď není připraven na nový vztah.

Říká, že není připraven na romantický vztah; říká, že jsou tu jiné problémy, na kterých chce pracovat.

A zní to, jako by si byl vědom toho, že kdyby se teď pustil do vztahu s tebou, nebyl by schopen věnovat tobě a vztahu pozornost, jakou si zaslouží.

Jeho nepřipravenost by podkopala jeho schopnost být skutečně přítomný a k dispozici pro takový vztah, jaký ty opravdu chceš, a proto říká věci jako „zasloužíš si lepší…“.

Když říká „zasloužíš si lepší“, je to proto, že ví, že se ti nedostává uspokojení tvých potřeb a že s ním nemáš vztah, jaký skutečně chceš.

Ví, že nedokáže uspokojit tvé potřeby tak, jak bys chtěla.

A ví, že do toho, aby tento romantický vztah fungoval, investuješ víc, než je schopen nebo ochoten.

A proto říká: „Zasloužíš si něco lepšího.“

Jinými slovy říká: „Když si vybereš mě, nebudeš mít vztah, který opravdu chceš. Zasloužíš si vztah, který opravdu chceš. Ale já ti mohu nabídnout jen přátelství…“

Takže teď, když víš, na čem je, je otázka… kam chceš jít dál?“

Když chce být jen kamarád

Slyším tě. V hloubi duše nechceš být kamarádkou.

To, co opravdu chceš, je, aby to fungovalo.

To, co opravdu chceš, je strávit páteční noc ve vzájemném objetí a nahlas snít o vaší společné budoucnosti.

Pravdou je, že pokud teď nechce být v romantickém vztahu nebo pokud se necítí připravený, nebude to fungovat.

Na tango jsou potřeba dva. A pokud není ochotný tančit, nemůžeš ho nutit.

Musí zbourat zeď, ale to může udělat jen on sám. Je zodpovědný za svou vlastní připravenost na vztah.

Jaké možnosti ti tedy zbývají?

Můžeš ve vztahu zůstat a nedostane se ti uspokojení tvých potřeb, nebo můžeš tyto potřeby opustit a spokojit se s tím, že budeš mít méně než takový vztah, jaký skutečně chceš.

Nebo můžeš jít dál.

Všechny možnosti mají své náklady a přínosy.

Nebo můžeš být přátelé, jak se zmínil.

Ale co vlastně znamená být přátelé? A bude to fungovat?“

Můžeš být opravdu jen kamarád?“

Ano, teoreticky můžeš. Ale existuje několik velmi specifických scénářů, kdy to může fungovat a kdy ne.

Kdy může přátelství s bývalým fungovat

Přátelství s bývalým přítelem nebo bývalou milenkou může fungovat, když:

Rozchod je oboustranný

Pokud se oba shodnete na tom, že se to k sobě nehodí a že byste neměli být pár, je snazší přejít na přátelství, protože pak jeden nebo oba nemáte pocit, že se usadili.

A i kdyby se s tebou rozešel on nebo ty s ním, pravděpodobně v tom nebude moc trapnosti nebo hořkosti, pokud je ten pocit oboustranný.

Jinými slovy, oba souhlasíte s tím, jak to dopadlo, i když s tím nejste úplně spokojeni.

Můžete ho vědomě pustit jako milence/přítele a můžete ho přijmout jako přítele

Jde o vědomé rozhodnutí neusilovat o něj jako o přítele nebo milence a pozvat ho do svého života jako přítele.

Jde o postoj a energii – energii spíše platonického přátelství než romantické lásky.

Je pravděpodobné, že pokud mezi vámi není mnoho hněvu, zášti nebo dramat a nejste připoutáni k tomu, abyste ho měli jako romantického partnera, může pro vás být snazší přijmout ho do svého života jako přítele, pokud se tak rozhodnete.

Musíš si umět představit, že bys s ním byla kamarádka, a musíš být schopná se od něj odpoutat a emocionálně se posunout dál, aby se váš vztah mohl vyvinout v přátelství.

Pokud si nedokážeš představit, že bys byla kamarádka, nebo k němu stále chováš hořící srdce, bude pro tebe snaha o přátelství po rozchodu velmi bolestivá, protože popíráš to, co je pro tebe pravdivé.

Ty a on máte silné citové a fyzické hranice

Schopnost vidět se jako přátelé a schopnost jít citově dál také znamená bránit se jakémukoli kontaktu nebo citové a fyzické intimitě, kterou byste v platonickém přátelství neudělali.

Když jste byli milenci, mohly existovat věci, které jste sdíleli jen vy dva.

Ale teď, když jste přátelé, má váš vztah jinou podobu.

Jistě, tvůj bývalý může být sexy a možná se někdy přistihneš, že přemýšlíš o tom, „co by bylo, kdyby….“

Ale když máš pevné fyzické a citové hranice, nenecháš se od těchto tužeb příliš odklonit.

Ustanovila sis a sdělila mu, ať už výslovně, nebo tím, jak se chováš, jak se budeš projevovat v přátelství s ním a jak očekáváš, že se k tobě bude chovat.

Nedovolíš, aby ses stala jeho kořistí, a on se k tobě nechová jako ke své „náhradní dívce“.“

Chováte se k sobě jako přátelé a respektujete se.“

Kdy přátelství s bývalým NEBUDE fungovat

Pokud vy nebo on říkáte „buďme přátelé“, ale stala se (nebo se děje) jedna nebo více z následujících věcí, je lepší se o navázání přátelství nepokoušet.

Snaha o přátelství po rozchodu vám způsobí jen větší bolest, pokud:

Nebyl to oboustranný rozchod, zejména pokud to jednoho z vás stále opravdu bolí

Pokud se s vámi rozešel a vy jste opravdu naštvaná, uražená nebo smutná, zejména pokud máte silné city do té míry, že vás to zaměstnává v myšlenkách (myslíte na něj a rozchod VŠUDE, přehráváte si to v hlavě pořád dokola) nebo to narušuje vaše normální fungování (ztrácíte spánek nebo chuť k jídlu), nebo pokud jste se s ním rozešli a tytéž problémy máte i s ním, přátelství nebude fungovat, protože nevyřešená emocionální zátěž – bolest, hněv nebo smutek – bude narušovat vaše přátelství.

Před pokusem o přátelství byste se oba museli nejprve uzdravit a vyřešit citovou zátěž.

Pokud pouze jeden z vás vykoná vnitřní práci na uzdravení a druhý člověk je stále zaseknutý v minulosti nebo má nevyřešenou zátěž či citové problémy, zejména pokud jste terčem obviňování nebo zneužívání, pokus o přátelství v tomto scénáři jen vytvoří vysoce toxický vztah.

Vy nebo on OPRAVDU chcete chodit a/nebo být milenci

Pokud jste se rozešli, ale opravdu se vám po něm stýská a opravdu chcete být spolu, snaha být přáteli bude pro vás obzvlášť bolestivá a emocionálně vyčerpávající, protože budete popírat své skutečné touhy, což je být s ním v romantickém vztahu.

Nebo například, pokud s tebou opravdu chce být, ale spokojí se s přátelstvím a půjdete spolu na večeři nebo do kina „jako přátelé“, bude to pro vás oba opravdu trapné a nepříjemné, protože se bude přetvařovat, zatímco bude popírat to, co skutečně chce.

Pokud se snažíte předstírat, že jste přátelé, když jeden z vás nebo oba ve skutečnosti chcete být spolu v romantickém vztahu, ne v přátelství, je to nesmírně vyčerpávající a skončí to jen budováním nelibosti, když se stále snažíte dělat něco, co ve skutečnosti nechcete.

Ty a on bojujete s fyzickými a citovými hranicemi

Když váš vztah přechází v přátelství, musí být jasná hranice mezi tím, co znamenalo být milenci, a tím, co nyní znamená být přáteli.

S platonickým kamarádem byste si přece nepsali nebo s ním nespali, že? Možná. Pokud spolu chodíte rekreačně a máte vzájemný vztah bez závazků.

Ale pokud se snažíte citově přenést přes rozchod, společné spaní nebo jakýkoli intimní kontakt, byť přes SMS nebo telefon, vám opravdu ztíží a ztrpčí cestu dál. Setkání s milencem krátce po rozchodu vás může poslat zpět na emocionální horskou dráhu, protože je to jako znovuotevření rány; výzkumy ukázaly, že kontakt může podnítit naši touhu po druhé osobě.

Pokud se tedy dohodnete, že budete přátelé, musíte si definovat, co to pro vás znamená.

Kde je vaše hranice v písku?“

Ujasněte si opravdu jasně ve své mysli a srdci, co znamená být přáteli a jak se to liší od toho být milenci?“

Jaké hranice chcete mít a chcete ctít?
Co znamená přátelství s ním?
Jak to vypadá a jak se cítíš?
Jaká jsou „pravidla zapojení“?
Co znamená vztah k němu jako k příteli versus k přítelkyni/milence?

Být přítelem versus být přítelkyní znamená různé věci a má různé chování.

Jestliže se tedy chystáte stát se přáteli, promyslete si, jaké hranice zavedete, abyste se citově chránili a ctili roli přátelství.

Řekla jste: „Nechci být ta, která ho bude léčit. Já být tou, se kterou by chtěl sdílet život.“

Zní to, že máš jasno v tom, zda chceš být kamarádkou a jak bys chtěla být ve vztahu s ním.

Uznávám, že když tě někdo opravdu přitahuje a jsi s ním spojená, je těžké přijít na to, co dělat, když se necítí být na vztah připravený. Tato rozhodnutí nejsou snadná.

Důležité je soustředit se na to, co cítíš jako nejlepší cestu pro sebe.

Pokud děláš něco, co opravdu nechceš, pak se usazuješ.

Když si uděláme čas na to, abychom přemýšleli o tom, co je pro nás ve vztahu opravdu důležité, pomůže nám to cílevědomě hledat a mít vztah, který opravdu chceme.

Jak říkám ve svém článku o připravenosti na vztah, někdy se v našem životě objeví věci, které by mohly narušit naši schopnost mít úspěšný vztah, a tak vyřešení těchto věcí a práce na sobě nám může skutečně pomoci nastavit se na větší úspěch v našich vztazích.

Vyjde vám nakonec vztah s ním?“

Pokud se s ním chcete někdy v budoucnu znovu spojit a zjistit, zda je na vztah připraven, můžete udělat několik věcí, které vám pomohou vyhodnotit, zda je šance, že váš vztah bude fungovat.

To však ve skutečnosti nezáleží na náhodě, ale na tom, co se v této situaci rozhodnete udělat.

Pravděpodobnost úspěchu vztahu závisí na několika faktorech:

• na tom, zda se uskuteční vaše představy,
• na tom, zda budou naplněny vaše potřeby a požadavky na vztah a
• na tom, jak jste s těmito věcmi oba v souladu.

Například pokud vy sníte o dětech (pokud je ještě nemáte) a on říká, že s dětmi KONČÍ, máte velké rozdíly v tom, jak si představujete svůj život.

A tak by ses v takovém případě musela rozhodnout, zda se tohoto snu vzdáš, pokud chceš zůstat spolu, nebo vztah opustíš a najdeš si někoho, kdo chce založit rodinu.

Přemýšlej tedy o tom… co tě skutečně činí šťastnou.

O čem sníš, když si představuješ, jak chceš žít svůj život?

Co potřebujete a vyžadujete ve vztahu, abyste byli šťastní a spokojení?

A pak zhodnoťte, zda váš vztah s ním může naplnit vaše představy a splnit vaše potřeby a požadavky na vztah.

Úspěch vztahu závisí také na jeho touze a připravenosti mít s vámi romantický vztah.

Musí být také schopen o vztah pečovat.

A pokud není připraven nebo není ochoten vykonat vnitřní práci nutnou k tomu, aby se připraveným stal, budou tyto problémy vztah nadále podkopávat.

Podtrženo a sečteno: právě teď není k dispozici pro takový vztah, jaký skutečně chcete.

Musíte se rozhodnout, jak dlouho nebo zda vůbec chcete čekat, až bude připraven.

Podporuji ti, aby sis stanovila nějaký termín, protože jinak riskuješ, že budeš čekat donekonečna – a po celou tu dobu nebudeš mít naplněné své potřeby a nebudeš mít život a vztah, jaký opravdu chceš.

Pamatuj, že pokud jde o to, jak chceš žít, jsi vždycky na místě řidiče.

Problém, který zažívá spousta žen (určitě jsem to zažila také), je, že se držíme někoho, kdo není citově dostupný… čekáme, až se změní… někdy celé měsíce… možná i roky.

Zažila jsem to.

Zasekla jsem se na tom, že jsem doufala ve smíšené zprávy, které vysílal.

Pořád jsem si říkala, že se vzpamatuje, až nebude uprostřed rozvodu nebo nebude tak zavalený prací nebo nebude mít krizi.

Ale ten den nikdy nepřišel. Pořád jsem jen čekala.

A mezitím jsem nežila svůj život.

Žila jsem svůj život pro někoho jiného.

Čekala jsem… doufala jsem… že si vybere mě.

Jde o to… jistě, život se děje, a to jistě může narušit připravenost našeho vztahu.

Ale připravenost není jen stav.

Jde také o to, jak se ve vztahu UKAZUJEŠ.

Není to tak, že si odškrtneš všechny kolonky a pak jsi PŘIPRAVENÁ.

Připravenost je také způsob myšlení.

Jestliže tedy zjišťuješ, že ve vztahu za vztahem není chlap nikdy připravený, a pokud zjišťuješ, že vždycky čekáš… je pravděpodobné, že tam je vzorec, který tě brzdí.

Namísto toho, aby ses soustředila na čekání, až bude připravený, ti doporučuji, aby ses obrátila dovnitř a zaměřila se na SEBE.

Když se na někom zasekneme, když si všimneme, že stále čekáme, v mnoha případech je to proto, že jsme připoutaní, což znamená, že fungujeme na základě strachu.

Musíme si položit těžké otázky:

Na čem lpím?

Čeho se skutečně bojím?

Co mi v životě chybí?

A pak se podívejme na své JÁ, ne na něj, abychom tento chybějící kousek naplnili.

Protože když budeme hledat doplnění toho chybějícího kousku mimo své JÁ, budeme VŽDY čekat.

VŽDY se budeme cítit vyděšení, protože se nikdy nebudeme cítit pod kontrolou.

Pokud si všimnete, že se tak cítíte, je to proto, že jste mu dovolili rozhodnout, kdy budete šťastní.

Ale když se podíváte do svého nitra, když využijete svou vlastní mocnou, tvořivou, krásnou vynalézavost, když víte, cítíte a věříte, že jste ve svém životě tím, kdo si vybírá – že si můžete vybrat, s kým chcete být, kdo splňuje vaše potřeby a požadavky na vztahy, s kým chcete žít svou vizi – pak právě tehdy jste skutečně silní.

Máš možnost rozhodovat.

Máš to na starosti.

Jsi mocným tvůrcem své lidské zkušenosti.

Je to inspirující, je to zázračné a je to hodně zodpovědné.

Ale někdy je to právě změna perspektivy, kterou potřebujeme, abychom se skutečně osvobodili.

–

.