O římských číslicích
Římské číslice pocházejí, jak název napovídá, ze starověké římské říše. Na rozdíl od naší poziční soustavy se základem 10 je římská soustava založena na sčítání (a někdy i odčítání) sedmi různých hodnot. K vyjádření těchto hodnot se používají symboly:
| Symbol | Hodnota |
| I | 1 |
| V | 5 |
| X | 10 |
| L | 50 |
| C | 100 |
| D | 500 |
| M | 1000 |
Např, pro vyjádření čísla 737 římskými číslicemi napíšete DCCXXXVII, tedy 500 + 100 + 100 + 10 + 10 + 10 + 5 + 1 + 1. U čísel 4 a 9 se však místo sčítání používá odčítání a menší číslo se zapisuje před číslo větší: např. 14 se zapisuje jako XIV, tj. 10 + 5 – 1, a 199 se vyjadřuje jako CXCIX, tj. 100 + 100 – 10 + 10 – 1. V případě čísel 4 a 9 se místo sčítání používá odčítání a menší číslo se zapisuje před číslo větší. Lze namítnout, že 199 by bylo jednodušší zapsat jako CIC, ale podle nejběžnější definice lze odečíst pouze číslo, které je o jeden řád menší než čísla, od kterých odečítáme, což znamená, že IC pro 99 je nesprávné.
Římské číslice se často používají v číslovaných seznamech, na budovách k uvedení roku jejich postavení a ve jménech regentů, například francouzského Ludvíka XVI.
Neváhejte uvést odkaz na tuto stránku, pokud ji považujete za užitečnou. Je také možné odkazovat přímo na konkrétní čísla, například roman-numerals.info/XXXVII nebo roman-numerals.info/37. Můžete také odkazovat na intervaly, například roman-numerals.info/1-100 nebo roman-numerals.info/1980-2020, a zobrazit tak čísla ve formátu seznamu.