Světová civilizace

Murjovská říše byla geograficky rozsáhlá historická mocnost doby železné ve starověké Indii, které v letech 322-185 př. n. l. vládla dynastie Maurjovců. Říše, která vznikla z království Magadha v Indoganžské nížině (dnešní Bihár, východní Uttarpradéš) ve východní části indického subkontinentu, měla hlavní město v Pataliputře (dnešní Patna). Říše byla největší, jaká kdy na indickém subkontinentu existovala, a v době svého zenitu za Ašóky se rozkládala na ploše více než 5 milionů kilometrů čtverečních.

Říši založil v roce 322 př. n. l. Čandragupta Maurja, který svrhl dynastii Nanda, a s Čanakjovou pomocí rychle rozšířil svou moc na západ přes střední a západní Indii. Při své expanzi využil narušení místní moci v důsledku ústupu vojsk Alexandra Velikého na západ. V roce 316 př. n. l. říše plně obsadila severozápadní Indii, porazila a dobyla satrapy, které zde Alexandr zanechal. Čandragupta poté porazil invazi vedenou Seleukem I., makedonským generálem z Alexandrovy armády, a získal další území na západ od řeky Indus.

Ve své době byla Maurjovská říše jednou z největších říší světa. V největším rozsahu se říše rozkládala na severu podél přirozených hranic Himálaje, na východě v Ásámu, na západě v Balúčistánu (jihozápadní Pákistán a jihovýchodní Írán) a v pohoří Hindúkuš na území dnešního Afghánistánu. Císaři Čandragupta a Bindusara rozšířili říši do středních a jižních oblastí Indie, ale vyloučili z ní malou část neprobádaných kmenových a zalesněných oblastí v okolí Kalingy (dnešní Odišo), dokud ji nedobyl Ašóka. Po skončení Ašókovy vlády asi 50 let upadala a zanikla v roce 185 př. n. l. se založením dynastie Šunga v Magadze.

Podle několika legend se Čanakja vydal do Magadhy, království, které bylo velké a vojensky silné a obávané svými sousedy, ale jeho král Dhana Nanda z dynastie Nanda ho urazil. Čanakja přísahal pomstu a slíbil, že říši Nanda zničí.

Říše Nanda vznikla v oblasti Magadha ve starověké Indii v průběhu 4. století př. n. l. a trvala až do let 345-321 př. n. l. V té době se říše Nanda rozpadla. V největším rozsahu se říše, které vládla dynastie Nanda, rozkládala od Bengálska na východě až po oblast Paňdžábu na západě a na jih až po pohoří Vindhja. Vládci této dynastie byli proslulí velkým bohatstvím, které nashromáždili.

Chanakya povzbuzoval mladého Čandraguptu Maurju a jeho armádu, aby se ujali magadhského trůnu. Čandragupta pomocí své zpravodajské sítě shromáždil mnoho mladých mužů z celé Magadhy a dalších provincií, kteří byli rozrušeni zkorumpovanou a utlačovatelskou vládou krále Dhany, a také prostředky potřebné pro svou armádu, aby mohl vybojovat dlouhou řadu bitev. Mezi tyto muže patřil bývalý generál z Taxily, zdatní Čanakyovi žáci, zástupce krále Póra z Kakaje, jeho syn Malayketu a vládci malých států.

Maurja vymyslel strategii, jak napadnout Pataliputru, hlavní město říše Nanda. Byla vyhlášena bitva a magadhanská armáda byla stažena z města na vzdálené bojiště, aby se utkala s Maurjovými silami. Mezitím Maurjův generál a špehové podplatili zkorumpovaného nandského generála a vytvořili v království atmosféru občanské války, která vyvrcholila smrtí následníka trůnu.

Na občanské nepokoje v království Nanda rezignoval a zmizel do exilu. Čanakja se spojil s předsedou vlády Rakšásou a přesvědčil ho, že je věrný Magadhovi, nikoliv dynastii Nanda, a že by měl zůstat ve funkci. Čanakja zopakoval, že rozhodnutí postavit se na odpor by rozpoutalo válku, která by vážně zasáhla Magadhu a zničila by město. Rakša přijal Čanakjovo zdůvodnění a Čandragupta Maurja byl v roce 321 př. n. l. ve věku 21 let legitimně dosazen na trůn nového krále Magadhy. Rakšasa se stal Čandraguptovým hlavním rádcem a Čanakja zaujal postavení staršího státníka.

Socha Čandragupty Maurji v hinduistickém chrámu Birla Mandir v Dillí. Čandragupta Maurja dobyl království Magadha a založil Maurjovskou říši v roce 231 př. n. l. ve věku 21 let.

Expanze na severozápad

S novým mocenským sídlem v Magadze porazil Čandragupta Maurja zbývající makedonské satrapy a upevnil vládu nad novou Maurjovskou říší. Rychle rozšířil svou moc směrem na západ po celé střední a západní Indii, přičemž využil narušení místní moci v důsledku ústupu řeckých vojsk Alexandra Velikého na západ. V roce 320 př. n. l. říše plně obsadila severozápadní Indii. Čandragupta Maurja se stane prvním císařem, který sjednotí Indii do jednoho státu a vytvoří jednu z největších říší na světě své doby a vůbec největší na indickém subkontinentu.

Murjovská říše cca 320 př. n. l. Maurjovská říše v době, kdy ji poprvé založil Čandragupta Maurja cca 320 př. n. l. poté, co dobyl říši Nanda, když mu bylo pouhých 20 let.

.