Tlakový gradient a další vlivy na vítr
Protože vítr vzniká v důsledku rozdílů v tlaku vzduchu, je důležité porozumět tlakovým gradientům, což jsou kruhové čáry kolem systému vysokého nebo nízkého tlaku. Tlak vzduchu je vytvářen pohybem, velikostí a počtem molekul plynu přítomných ve vzduchu. Ten se mění v závislosti na teplotě a hustotě vzduchové hmoty.
V atmosféře působí několik sil, které ovlivňují rychlost a směr větrů. Nejdůležitější je však gravitační síla Země. Když gravitace stlačuje zemskou atmosféru, vytváří tlak vzduchu – hnací sílu větru. Bez gravitace by neexistovala atmosféra ani tlak vzduchu, a tedy ani vítr.
Síla, která ve skutečnosti způsobuje pohyb vzduchu, je síla tlakového gradientu. Rozdíly v tlaku vzduchu a síla tlakového gradientu jsou způsobeny nerovnoměrným zahříváním zemského povrchu, když se přicházející sluneční záření koncentruje na rovníku. Kvůli přebytku energie například v nízkých zeměpisných šířkách je tam vzduch teplejší než na pólech. Teplý vzduch má menší hustotu a nižší barometrický tlak než studený vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Právě tyto rozdíly v barometrickém tlaku vytvářejí sílu tlakového gradientu a vítr, protože vzduch se neustále pohybuje mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku.
Pro zobrazení rychlosti větru na meteorologické mapě se tlakový gradient vykresluje pomocí izobar zakreslených mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku. Čáry vzdálené od sebe představují pozvolný tlakový gradient a slabý vítr.
Čáry, které jsou blíže u sebe, ukazují strmý tlakový gradient a silný vítr.
Nakonec Coriolisova síla a tření významně ovlivňují vítr na celém světě. Coriolisova síla způsobuje, že se vítr odklání od své přímé dráhy mezi oblastmi s vysokým a nízkým tlakem, a síla tření zpomaluje vítr při jeho pohybu nad zemským povrchem.