Paracetamol je díky své účinnosti a bezpečnosti (užívání doporučené dávky) jedním z nejčastěji užívaných a předepisovaných léků. Jeho užívání nemá téměř žádné nežádoucí účinky a pokud je krátkodobé, je povoleno během kojení a těhotenství.
Tuto účinnou látku lze nalézt ve více formách (tablety, šumivé nebo orodispergovatelné tablety, tobolky a sáčky, jakož i čípky a perorální roztok, přičemž posledně jmenované jsou lékovou formou volby u dětí), což znamená, že je možné zvolit variantu, která nejlépe vyhovuje terapeutickým potřebám pacienta.
Alicia de Toro, lékárnice z Informačního centra pro léčiva při Oficiální koleji lékárníků v Zaragoze, vysvětluje, že je důležité, aby podávání léků bylo co nejpohodlnější a nejjednodušší, aby se dosáhlo větší úspěšnosti při dodržování léčby.
„Používá se jak ke zmírnění bolesti díky své analgetické aktivitě, tak ke snížení horečky díky své antipyretické aktivitě,“ říká odborník.
Jak však upozorňuje Juan Gabriel García Ballesteros, národní koordinátor pracovní skupiny pro lékový management, klinickou setrvačnost a bezpečnost pacientů Španělské společnosti lékařů primární péče (Semergen), nemá protizánětlivé účinky.
Kdy se doporučuje jeho použití?
Pro svůj antipyretický a analgetický účinek je paracetamol indikován k léčbě onemocnění s horečkou nebo mírnou až středně silnou bolestí u dospělých a dětí. V posledním případě je považován za antipyretikum a analgetikum volby.
„Bude tedy užitečný při léčbě bolestí hlavy, zubů, menstruačních bolestí, zranění, která nezahrnují zánět, nebo při léčbě příznaků způsobených chřipkou,“ říká De Toro.
Jaká je správná dávka a jak se má užívat?
Protože se paracetamol vyrábí v mnoha různých formách, prodává se také v různých dávkách a v lékárnách lze nalézt paracetamol v dávkách 325 mg, 500 mg, 650 mg a 1 g.
De Toro vysvětluje, že s ohledem na to, že každému pacientovi by měla být podána minimální dávka, která je účinná pro dosažení požadovaného účinku, se obvyklá dávka u dospělých, užívaná perorálně, pohybuje mezi 500-1000 mg každých 6-8 hodin v závislosti na intenzitě příznaků. U dětí se paracetamol používá v čípcích a v perorálním roztoku, jehož dávka se vypočítává podle jejich hmotnosti a věku.
„Pro dosažení rychlé úlevy od bolesti je nejlepší užívat jej bez jídla, protože to narušuje dobu vstřebávání paracetamolu, se sklenicí tekutiny, nejlépe vody,“ dodává a upozorňuje, že pokud bolest neustoupí do 5 dnů, horečka přetrvává déle než 3 dny nebo se příznaky zhoršují, je nutné navštívit lékaře.
Jaká jsou rizika jeho užívání?
García Ballesteros zdůrazňuje, že je to jeden z nejbezpečnějších léků. Vzhledem k tomu existují situace, kdy je třeba dbát zvýšené opatrnosti.
Především dlouhodobé užívání ve vysokých dávkách způsobuje intersticiální nefropatii. „Dávka u dospělých by neměla překročit 4 g denně a u dětí je vždy vhodné dávku přizpůsobit hmotnosti (10-15 mg/kg/dávku a 40-60 mg/kg/den). Obecně se vždy doporučuje používat co nejnižší účinnou dávku a po co nejkratší dobu.“
García Ballesteros dodává, že by se měl podávat s opatrností a „vyhnout se dlouhodobé léčbě u pacientů s anémií, srdečním nebo plicním onemocněním nebo těžkou poruchou funkce ledvin (v posledním případě je přijatelné občasné použití, ale dlouhodobé podávání vysokých dávek může zvýšit riziko nežádoucích účinků na ledviny)“.
Na druhou stranu mluvčí společnosti Semergen připomíná, že užívání paracetamolu u pacientů, kteří pravidelně konzumují alkohol (tři a více alkoholických nápojů denně), může způsobit poškození jater. „U chronických alkoholiků by se neměly podávat více než 2 g paracetamolu denně,“ dodává.
Nakonec odborník doporučuje opatrnost u astmatických pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou. Důvodem je, že u těchto pacientů byly popsány mírné bronchospastické reakce s paracetamolem (zkřížená reakce), i když se vyskytly pouze u méně než 5 % testovaných.“
Del Toro k těmto doporučením dodává, aby se zabránilo současnému užívání různých léků obsahujících ve svém složení paracetamol, protože to může vést k intoxikaci.
Jak se liší od ibuprofenu?
Hlavní rozdíl mezi paracetamolem a ibuprofenem spočívá v tom, že ibuprofen patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), a proto působí protizánětlivě (zatímco paracetamol nikoli). Mají společné antipyretické a analgetické účinky. To znamená, že ibuprofen pomáhá nejen tlumit bolest a snižovat horečku, ale také tlumí zánět.
„Další aspekt, ve kterém se oba léky liší, souvisí s nežádoucími účinky, které se mohou objevit po podání; ibuprofen způsobuje gastrointestinální poruchy, které se zhoršují při dlouhodobém užívání a vysokých dávkách, zatímco paracetamol žádné nemá. Má také kardiovaskulární a dermatologické nežádoucí účinky a může mít vliv na játra a ledviny,“ dodává De Toro.
K tomu García Ballesteros dodává, že paracetamol není na rozdíl od ibuprofenu považován za gastrolesivní lék. „Vstřebává se rychle a téměř úplně tenkým střevem a pomaleji konečníkem. Rovněž neovlivňuje koagulaci ani agregaci krevních destiček.“
Proč se někdy kombinuje s jinými léky?
Paracetamol je obecně dobře snášené léčivo s malým počtem interakcí, což umožňuje jeho kombinaci s jinými účinnými látkami ve stejné lékové formě. Výhodou je, že jeho podáním v jedné dávce lze dosáhnout požadovaného účinku.
„Kombinací paracetamolu s dalšími analgeticky účinnými látkami, jako je kodein nebo tramadol, lze zvýšit jeho analgetický účinek, a tak být schopen bojovat s intenzivnější bolestí, i když v těchto případech bude vždy na lékaři, aby posoudil potřebu této kombinace,“ upřesňuje De Toro.
Další výhodou kombinování léků je, že lze léčit více příznaků najednou.
„Na trhu se běžně objevuje široká škála léků proti chřipce, které kombinují paracetamol s antihistaminikem a dekongestivem, čímž snižují příznaky nachlazení a chřipky, jako je kýchání, ucpaný nos, celkové potíže, bolest a horečka,“ uzavírá.
*Video zpracované Generální radou oficiálních sdružení lékárníků.