Proslulá kariéra Franka Lloyda Wrighta přinesla návrh více než 1000 budov, stavbu více než poloviny z nich a nyní, 60 let po Wrightově smrti, pozoruhodný závazek zachovat jeho díla. Začátkem letošního roku například UNESCO označilo osm jeho staveb, včetně Fallingwater a Taliesin West, za památky světového dědictví, což posiluje vyhlídky na jejich další zachování. I s ohledem na toto impozantní dílo by se mohlo ukázat, že jedním z nejtrvalejších Wrightových návrhů je, no, Frank Lloyd Wright. Jeho veřejný obraz výjimečného génia, o který se tolik zasloužil, přetrvává i v posmrtných letech. Aby vytvořil postavu Franka Lloyda Wrighta, postavu zobrazovanou v časopisech a v televizi, používal své každodenní doplňky – klobouk vepřovice, plášť, hůl, kravatu – ale aby vytvořil mýtus génia, který se objeví jednou za století, vystavěl svůj vlastní životní příběh tak, aby tuto představu ještě posílil.
Wrightova autobiografie je, slovy Paula Hendricksona, „jedním z největších memoárů 20. století, i když mu musíte nevěřit na každé stránce“. Na základě tohoto pocitu skepse se Hendrickson, bývalý novinový reportér, sedm let zabýval Wrightovým životem, což vyvrcholilo v nově vydané knize Plagued by Fire: The Dreams and Furies of Frank Lloyd Wright (Knopf, 2019). Plagued by Fire není biografií se záběrem od kolébky do hrobu, ale sbírkou epizod, z nichž každá pochází z Wrightova života a každá poukazuje na to, co Hendrickson považuje za důkaz Wrightovy lidskosti. Tragédii z roku 1914, kdy domácí dělník v Taliesinu zavraždil sekerou Wrightova dlouholetého společníka a kolegy z domácnosti a zároveň založil požár, při němž shořel architektův milovaný ateliér, se dostává trvalé a soustředěné pozornosti, ale Hendrickson se věnuje i lidským příběhům, které jsou méně dramatické než masová vražda a požár, ale neméně ovlivňují lidskou zkušenost: Wrightův odvrácený vztah k otci nebo jeho zkušenost se stárnutím. Způsobem, který se neliší od jiného nedávného životopisu architekta, Waltera Gropia: (Harvard University Press, 2019), Plagued by Fire si neklade za cíl zkoumat dílo architekta, ale spíše vykreslit architekta s lidským charakterem.
Foto: Franka Lloyda Wrighta je přeplněná. Hendrickson to v prologu přiznává, když o Wrightových životopisech říká: „Podle toho, jak počítáte, je jich asi osm nebo devět, a nehledě na to, kolik je stovek historických studií, monografií, pojednání na konferenční stolek, vědeckých zkoumání.“ Plagued by Fire nabízí nový materiál a nově objevené důkazy. „Jsem starý obuvnický novinář,“ říká Hendrickson s odkazem na svůj instinkt objevovat těžko dostupné důkazy. „Moje metoda spočívala v tom, že jsem měl prsty v dokumentech. To vše se snažilo jít tam, kde se něco zamlčuje.“
Foto: Mgr: Getty Images/Stephen Saks/Lonely Planet Images
Tato mlčení se mu podařilo vybarvit pomocí rozsáhlého výzkumu, při němž nahlédl jednak do dokumentů a archivů týkajících se samotného Wrighta, ale také do historických záznamů o tom, co by bylo Wrightovým kontextem. Například poté, co se dozvěděl o masakru v Taliesinu v roce 1914, odjel Wright vlakem z Chicaga, aby navštívil místo tragédie. Hendrickson to však nenechává jen tak. Místo toho zkoumá trasu, po níž cestoval, aby lépe pochopil tento okamžik Wrightova života. „Studovat staré jízdní řády CM&SP znamená pochopit plíživou agónii onoho večera,“ jak říká v knize, což je jeden z mnoha takových příkladů křížových odkazů na fakta o Wrightových zážitcích.
V celé knize se Hendrickson zaměřuje na příliš často přehlížené důkazy o Wrightově vlastní zranitelnosti, takže nejdojemnější pasáže knihy pocházejí z čerstvých poznatků z architektova archivu. Jako příklad Hendrickson uvádí Wrightovy nedělní ranní přednášky pro jeho Taliesin Fellowship. „Jeho přednášky z Fellowshipu jsem našel v Averyho knihovně na Kolumbijské univerzitě a ty z velké části nebyly dosud vědci zkoumány. Tyto přednášky vede extemporálně a říká v nich tak silné věci o svém otci.“ Tento objev je jedním z mnoha v knize, která, jak říká Hendrickson, začíná odhalovat Wrightovu lidskost. „Je příliš snadné zaškatulkovat ho jako vrcholného umělce a nesnesitelného egoistu,“ říká. „Když se podíváte blíž, začnete vidět komplikovaného skutečného člověka.“