Makedonština ( мaкeдoнcки jaзик, makedonski jazik) patří do jihoslovanské skupiny slovanské větve indoevropské jazykové rodiny. Jejím nejbližším příbuzným je bulharština. Oba jazyky tvoří kontinuum vzájemně srozumitelných dialektů.
Stav
Makedonsky mluví přibližně 1,3 milionu lidí v Makedonské republice. Mluví se jí také v sousedních balkánských zemích Albánii, Bulharsku, Řecku, Maďarsku a Slovinsku a také v Austrálii, Velké Británii, a USA. celkový počet obyvatel všech zemí se odhaduje na 1,4 milionu lidí (Ethnologue).
Stav makedonštiny v zemích, kde se jí mluví, je následující:
- Republika Makedonie
Standardní makedonština se používá ve všech oblastech veřejného i soukromého života spolu se srbštinou. Zatímco na základních a středních školách se makedonština používá jako vyučovací prostředek, na univerzitní úrovni chybí učebnice, což vede k používání srbských učebnic. - Bulharsko
V Bulharsku je makedonština považována za dialekt bulharštiny. Oficiálně je zakázáno používat makedonštinu v publikacích. - Řecko
Makedonština je považována spíše za dialekt řečtiny než za slovanský jazyk. Je zakázána ve všech oblastech veřejného života, včetně všech forem médií a vzdělávání. - Albánie
Makedonština není uznávána.
Dialekty
Etnologie uznává tři variety makedonštiny:
- Severní makedonština
- Jihovýchodní makedonština
- Západní makedonština
Standardní makedonština vychází ze západní centrální variety s některými rysy severní variety, kterou se mluví ve Skopje, hlavním městě Makedonie.
Struktura
Zvukový systém
Samohlásky
Makedonština má pět samohlásek. Neznělé samohlásky nejsou redukovány, jako je tomu u mnoha slovanských jazyků.
Závěr |
i
|
u
|
||
Mid |
e
|
o
|
||
Open |
a
|
Souhlásky
Níže je tabulka makedonských souhláskových fonémů, i.e., hlásky, které se liší ve významu slova. Stejně jako všechny slovanské jazyky umožňuje makedonština různé souhláskové shluky.
Zubní, alveolární
|
||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stopy |
bezzvučné
|
p
|
t
|
c
|
k
|
|||||
hlasitý
|
b
|
d
|
ɟ
|
g
|
||||||
Frikativy |
bezzvučné
|
f
|
s
|
ʃ
|
x
|
|||||
hlasitý
|
v
|
z
|
ʒ
|
|||||||
Afrikáty |
bezzvučné
|
ts
|
tʃ
|
|||||||
zvučný
|
dz
|
dʒ
|
||||||||
Nasals |
m
|
..
|
n
|
ɲ
|
||||||
Laterály |
ɫ
|
l
|
||||||||
Rhotický trylek |
…
|
r
|
||||||||
Aproblémy |
j
|
- /c/, /ɟ/ nemají v češtině ekvivalenty
- /x/ = ch ve slově Loch
- /ʃ/ =sh ve tvaru
- /ʒ/ = s ve slově míra
- /tʃ/ = ch ve slově chat
- /dʒ/ = j ve slově jet
- /ɲ/ = n ve slově kaňon
- /ɫ/ = ll ve slově plný
- /ɾ/ = r ve španělském perro ‚pes‘
- /j/ = y ve slově ještě
Důraz
Důraz se obvykle ustaluje na předposlední (třetí až poslední) slabice slova.
Gramatika
Makedonská gramatika je dosti podobná bulharské.
Podstatná jména
- Podstatná jména mají tři rody: mužský, ženský, střední. Rod má různé koncovky pouze v jednotném čísle, v množném čísle je pouze jedna koncovka pro podstatná jména všech rodů.
- Existují dvě čísla: jednotné a množné. Koncovky množného čísla závisí na tvaru podstatného jména.
- Stejně jako bulharština i makedonština naposledy ztratila pády. Existuje několik pozůstatků vokativního pádu a v akuzativu, tj. pádu přímého předmětu, se rozlišuje mezi živými a neživými podstatnými jmény.
- Makedonština je jediným slovanským jazykem, který rozlišuje tři stupně určitosti: neoznačený, proximátní a distanční. Ty se označují příponami připojenými k prvnímu podstatnému jménu, přídavnému jménu nebo zájmenu ve větě. Níže je uveden příklad neoznačeného členu určitého připojeného jako přípona k podstatnému jménu.
Mužský rod |
Ženský rod
žena ‚žena‘ |
Neuter
mesto ‚místo |
|
Singular |
gradot
‚město‘ |
ženata
‚žena‘ |
mestoto
‚místo‘ |
plurál |
gradovite
‚města‘ |
ženite
‚ta ženy‘ |
mestata
‚místa‘ |
Číslovky
V makedonštině existují dvě skupiny číslovek: Jedna sada se používá u podstatných jmen nelidského rodu, zatímco druhá sada se používá u lidských skupin mužského nebo smíšeného rodu, např.g., dva konja ‚dva koně‘, ale dvajca maži ‚dva muži‘.
Slovesa
- Makedonská slovesa se shodují se svými předměty v osobě a čísle.
- Existují tři osoby:
- Existují dvě čísla: jednotné a množné.
- Existují tři časy: přítomný, minulý a budoucí. Přítomný čas, imperfektum a aorist jsou vyjádřeny jednoduchými tvary, všechny ostatní tvary jsou zastoupeny pomocnými slovesy sum ‚ být‘ nebo ima ‚mít‘.
- Existují dva aspekty: imperfektum a perfektivum. Perfektivní slovesa se obvykle tvoří prefixací. Aspekt zahrnuje gramatiku, lexikum, sémantiku a pragmatiku.
- Existují čtyři věty: indikativ, imperativ, kondicionál a subjunktiv.
- Existují tři hlasy (aktivní, střední a pasivní)
Pořádek slov
Obvyklý pořádek slov v makedonských větách je subjekt – sloveso – objekt. Jsou však možná i jiná pořadí. Pořadí slov je zásadně určeno tématem (o čem věta je, neboli stará informace) a ohniskem (nová informace). Složky se starou informací předcházejí složkám s novou informací, neboli těm, na které je kladen největší důraz.
Slovní zásoba
Stejně jako všechny slovanské jazyky i makedonština přejímá slova z jiných jazyků, zejména z řečtiny a srbštiny. Většina její slovní zásoby však pochází ze společné slovanské zásoby a je velmi podobná slovní zásobě jiných jihoslovanských jazyků, zejména bulharštiny.
Níže jsou uvedeny některé běžné fráze v makedonštině.
Dobrý den. | Dobar den, дoбap дeн |
Prosím
|
Molam, мoлaм |
Děkuji
|
Blagodaram, Блaгoдapaм |
Promiňte
|
zalam, жалам |
Promiňte
|
izvini, извини |
Ano
|
Da, дa
|
Ne
|
Ne, нe
|
Man |
Maž, мaж
|
Žena |
Žena, жeнa
|
Níže jsou číslice 1-10 v makedonské cyrilici a latince.
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jeдeн
|
двa
|
тpи
|
чeтиpи
|
пeт
|
шecт
|
ceдум
|
ocум
|
дeвeт
|
дeceт
|
jeden
|
dva
|
tri
|
četiri
|
pet
|
šest
|
sedum
|
osum
|
devet
|
deset
|
Písmo
Hovorová makedonština se v písemné podobě začala objevovat koncem 16. století. Vážné pokusy o vytvoření standardního makedonského literárního jazyka však začaly až v 19. století. V roce 1945 byla standardní makedonština, založená na západocentrálním dialektu, zavedena jako úřední jazyk Makedonské republiky. Vytvoření standardizovaného literárního jazyka vedlo k vydání mnoha literárních děl.
Makedonská abeceda, stejně jako všechny slovanské cyrilice, vychází z cyrilice, kterou vytvořili žáci svatého Cyrila a Metoděje. Byla upravena podle abecedy Vuka Karadžiće pro srbštinu. Mezi srbskou a makedonskou cyrilicí je několik rozdílů. Ačkoli se v Makedonii používá jak cyrilice, tak latinka, upřednostňovaným pravopisem je cyrilice. Uliční nápisy se obvykle uvádějí v obou pravopisech.
Cyrilice
|
||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
А а
|
Б б
|
В в
|
Г г
|
Д д
|
Ѓ ѓ
|
Е е
|
Ж ж
|
|
З з
|
И и
|
J j
|
К к
|
Л
|
Љ љ
|
М м
|
Н н
|
|
Њ њ
|
О о
|
П п
|
Р р
|
С с
|
Т т
|
Ќ ќ
|
У у
|
|
Ф ф
|
Х х
|
Ц ц
|
Ч ч
|
Џ џ
|
Ш ш
|
Latin
|
|||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
A a
|
B b
|
V v
|
G g
|
D d
|
Ġġ
|
E e
|
Ž ž
|
Z z
|
Dz dz
|
I i
|
J j
|
K k
|
L l
|
Lj lj
|
M m
|
N n
|
Nj nj
|
O o
|
P p
|
R r
|
S s
|
T t
|
Ḱ ḱ
|
U u
|
F f
|
H h
|
C c
|
Č č
|
Dž dž
|
Š š
|
Podívejte se na článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v makedonské cyrilici
.
Члeн 1
Ситe чoвeчки суштeствa сe рaѓaaт слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tíe se oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa se oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa oпштo чoвeчкaтa припaднoст.
Článek 1
Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by se k sobě navzájem chovat v duchu bratrství.
.