Jak se děti učí jazyk? 4 velké lekce pro učitele jazyků

Hej, lidi. Vzpomínáte si na to virální video na YouTube „Charlie mě kousl do prstu?“

Před několika lety obletělo internet a tito roztomilí bratři se okamžitě stali internetovou senzací.

Pokud jste ho neviděli, tak tady je, co se stalo:

Harry, starší bratr strčil svůj prst Charliemu do pusy a pak… no, stačí kliknout na ten zatracený odkaz a uvidíte sami.

Roztomilé, že?

Můžeme teď video využít k výuce jazyků?

Jistěže můžeme!

Nechte mě položit vám jazykovou otázku: Jak se z Charlieho, bratříčka vlevo, stane Harry?

Jinými slovy, jak se z úplného začátečníka, jehož jazykové schopnosti končí u úsměvu a kousání, stane plynulý mluvčí, jehož angličtina se vyznačuje vhodnou dikcí, zlatou gramatikou a zabijáckým přízvukem?

Normální, běžné děti udělají tento úžasný pokrok během zhruba 20 měsíců.

Tím se dostáváme k otázce, která je zároveň názvem tohoto příspěvku:

Jak se děti učí jazyk?

A jaké ponaučení mohou od těchto vzácných dětí získat studenti cizích jazyků?

Těmito velkými otázkami se budeme zabývat v tomto příspěvku.

Nejprve budeme sledovat cestu dítěte od žvatlajícího novorozence k předškolákovi. Cestou si budeme všímat milníků jazykového vývoje na této cestě.

V druhé části příspěvku vykrystalizujeme poznatky z první části a využijeme je při výuce cizího jazyka pro dospělé.

Zní to dobře?

Dobře, jdeme na to.

Stáhnout: Tento příspěvek na blogu je k dispozici ve formátu PDF, který si můžete vzít kamkoli s sebou. Pro získání kopie klikněte sem. (Ke stažení)

Jak to dělají děti? Podívejme se na tuto problematiku podrobněji.

Vývojová stadia &Jejich milníky

Před narozením

Dříve jsme si mysleli, že učení jazyka začíná okamžikem narození. Vědci z Washingtonu, Stockholmu a Helsinek však zjistili, že plody ve skutečnosti poslouchají už v děloze.

Dali matkám v posledních týdnech těhotenství přehrávat nahrávky s vymyšlenými slovy. Děti slyšely pseudoslova přibližně 50-71krát, zatímco byly v matčině děloze. Po narození byly tyto děti testovány. Díky tomu, že je vědci připojili na EEG, mohli vidět obrazy mozku dětí při přehrávání vymyšlených slov.

K jejich údivu si děti pamatovaly a rozpoznaly slova, která jim byla předložena, když byly v děloze.

Víte, co z toho vyplývá?

Ukazuje to na prenatální učení jazyka.

Ukázalo se, že prvním dnem učení jazyka není narození, ale 30 týdnů těhotenství, kdy se u dětí začíná rozvíjet sluchová schopnost. Takže si dávejte pozor na to, co říkáte v blízkosti těhotné ženy, ano? Někdo poslouchá.

0-6 měsíců

Novorozenci jsou ve svém okolí vášnivými posluchači. Obzvláště rády naslouchají hlasu své matky a rychle jej rozlišují od ostatních hlasů. Učí se také rozeznávat zvuky jejího jazyka od cizího.

Komunikace miminek se soustředí na vyjadřování bolesti a potěšení. A pokud budete pozorně poslouchat, všimnete si, že miminka mají různé druhy pláče pro různé potřeby. Pláč pro mléko se liší od pláče pro novou plenku – i když rozrušený tatínek, který je poprvé v životě, nemusí slyšet žádný rozdíl.

Přibližně ve 4. měsíci se miminka zapojují do „hlasové hry“ a brebentí nesrozumitelné zvuky – včetně těch, které začínají na písmena M, P a B. (Tehdy maminka přísahá, že slyšela miminko říkat „mama.“)

6.-12. měsíc

To je stádium kukání.

Děti dávají pozor a usmívají se, když je oslovíte jménem.

Začnou také reagovat na „Ahoj!“ a „Dobré ráno“.

V této fázi děti pokračují v žvatlání a baví se jazykem. Tentokrát však jejich nesrozumitelné výrazy nabývají určité kultivovanosti. Zdá se, že skládají slova dohromady. Přísahali byste, že vám něco říká.

V této době se děti vlastně naučí svá první slova („ne“, „máma“, „táta“ atd.).

Ve 12. měsíci budete mít neodbytný pocit, že rozumí víc, než dává najevo. A budete mít pravdu. Miminka, i když toho moc neumějí říct, toho poznají hodně. Začínají rozeznávat klíčová slova jako „hrníček“, „míč“, „pes“ a „auto“.

A na své první narozeniny se určitě naučí, co znamená slovo „dort“.

1-2 roky

To je fáze „Kde máš nos?“

Děti se učí rozlišovat a ukazovat na různé části svého těla. Budou také velmi vnímavá k dotazům typu „kde je tatínek?“ a žádostem typu „zatleskej“ nebo „podej mi knížku.“

Jako vždy, její porozumění předbíhá schopnost mluvit. V této fázi se však bude učit ještě více slov. Její výroky budou gradovat do dvojic slov jako „jíst dort“, „víc si hrát“ a „bez míče“.

V této době také ráda poslouchá ty písničky a říkanky. A hádejte co? Ty ji nikdy neomrzí, takže se připravte na to, že její oblíbené říkanky budete poslouchat stále dokola.

2-4 roky

V této fázi dojde k obrovskému nárůstu naučených slov. Zdá se, že nyní má jméno pro všechno – od hrnků, které používá, až po boty a hračky. Do svého jazykového arzenálu získává další podstatná jména, slovesa a přídavná jména.

Její jazyková struktura je stále složitější. Její věty se prodlužují a gramatické chyby se pomalu vytrácejí. V této době už dokáže vyjádřit výroky jako „mám hlad, mami“ nebo „tohle mi dala kamarádka“.

Začne být opravdu upovídaná a klást otázky typu: „Kam jdeme, tati?“

V této době už začnete tušit, že se připravuje na stále složitější otázky.

Dítě se naučilo jazyk a stalo se rodilým mluvčím.

4 velké závěrečné lekce pro studenty cizích jazyků

Právě jsme probrali, jak děti postupují při osvojování svého prvního jazyka.

Je v tomto procesu něco, co mohou dospělí studenti jazyků napodobit při své snaze naučit se cizí jazyky? No, jak se ukazuje, je.

Pochopení tohoto procesu učení v raném dětství má zásadní důsledky pro dospělé studenty jazyků.

V této části příspěvku nahlédneme za oponu a podíváme se ještě hlouběji na to, jak se děti učí jazyky, abychom získali 4 důležité poznatky.

Každá z těchto lekcí je podstatnou součástí jazykového úspěchu.

Chcete-li vědět, jak se děti dostanou od „goo-goo gaa-gaa“ k „Mami, koupíš mi prosím tohle letadélko na dálkové ovládání?“, pak prosím čtěte dál.

1. Ústřední postavení poslechu

V předchozí části jsme se dozvěděli, že poslech nastupuje v procesu osvojování jazyka velmi brzy. Děti dostávají mistrovskou lekci různých tónů, rytmů a zvuků jazyka ještě předtím, než spatří světlo světa.

Bez poslechu by neměly žádné stavební kameny, ze kterých by si mohly vybudovat vlastní repertoár zvuků.

Poslech je pro osvojování jazyka tak důležitý, že bez schopnosti slyšet si děti plně nerozvinou své jazykové schopnosti. Proto máme dvojici hluchoněmých. Jak se může člověk naučit mluvit, když při tom neslyší ani ostatní, ani sám sebe?“

U dětí, které mají v raném věku problémy se sluchem, navíc dochází k opoždění expresivních a receptivních komunikačních schopností. Jejich slovní zásoba se rozvíjí pomaleji a často mají potíže s porozuměním abstraktním slovům (např. extrémní, dychtivý a nesmyslný). Jejich věty jsou také kratší a jednodušší.

Obecně platí, že čím větší je ztráta sluchu, tím hůře si děti vedou v akademickém hodnocení.

Poslouchání je tím ústředním prvkem jazyka.

Je to první jazyková dovednost, která se u lidí rozvíjí.

A přesto, kolik jazykových programů buší do problematiky poslechu jako ústřední dovednosti, na rozdíl od gramatiky nebo slovní zásoby.

Poslech je ošidný, že? Vypadá to, jako by se nic nedělo. Je to příliš pasivní činnost, na rozdíl od mluvení. Při mluvení člověk skutečně slyší, co se naučil. Výhody poslechu jsou zpočátku neslyšitelné.

V rozporu s obecným přesvědčením může být poslech intenzivně aktivní činností.

Jako student cizího jazyka tedy musíte věnovat čas aktivnímu poslechu cílového jazyka. Nepouštějte si tyto podcasty jen pasivně na pozadí. Aktivně se do materiálu zapojte. Pokud je to možné, nepoužívejte multitasking. Sedněte si a nehýbejte se – jako dítě, které se nenaučilo chodit.

Využijte každou příležitost k poslechu jazyka, jak jím mluví rodilí mluvčí. Když se například díváte na film nebo video s výukou jazyka, nesoustřeďte se jen na vizuální podněty. Poslouchejte skloňování, tóny a rytmus slov.

Musí se to zdát málo, ale ano, poslech má takovou sílu.

Prvotnost dělání chyb

Poslouchat mluvení ročního dítěte je taková radost. Jsou tak roztomilé a nevinné. Jejich počáteční výroky prozrazují řetězec přejatých slovíček, nejasné logiky a gramatických prohřešků.

Když roční dítě ukáže na psa a řekne „mňau“, připadá nám to tak roztomilé. Když jeho starší sestra řekne: „Dneska jsem tam šla,“ neodsuzujeme dítě. Místo toho ji opravíme a jemně řekneme: „Ne, Sally, nešel jsem tam. Šla!“

Nejsme tak laskaví k dospělým. Ještě horší jsme sami k sobě.

Od té doby, co jsme se ve škole naučili, že dělat chyby znamená horší výsledky v testech, jsme se jich báli. Chyby? Špatné. A tento strach si přenášíme i do dospělosti, když se učíme cizí jazyk.

Proto, pokud si nejsme stoprocentně jisti jeho správností, nechceme vyhrknout jedinou větu v cílovém jazyce. Nejprve se ujistíme, že slova jsou ve správném pořadí, slovesa jsou ve správném čase a shodují se s podmětem v čísle a rodě.

Teď mi něco říká, že desetiměsíční dítě nemá problém dopustit se v jedné větě více chyb, než má slov. Ve skutečnosti si nejspíš nepřipustí, že je něco špatně – nebo vůbec nepozná, že je něco špatně. Prostě si žije svůj život a dál poslouchá.

Proč se tímto dětským duchem neřídíme?“

Už víme, že to funguje, protože dítě, které kdysi vykřiklo: „Bolí mě nohy,“ teď cválá k titulu ze sociologie.

Jako student cizího jazyka se musíte smířit mimo jiné s tím, že budete dělat chyby. Patří to k tomu a budete se s tím muset smířit.

Dělejte co nejvíce chyb. Dělej ze sebe hlupáka jako dvouleté dítě a cestou se směj. Zaplaťte za to. A pokud budete tyto chyby opravovat stejně pilně, jako je děláte, brzy budete na cestě k plynulosti.“

Radost z opakování

Přibližně od 6 do 12 měsíců se hraní si s dcerou na pexeso nikdy neomrzí. Pokaždé, když se odhalíte, zaregistruje upřímné překvapení. A celý den se bude hloupě smát – to vše kvůli velmi jednoduché hře.

A vzpomínáte si na období kolem 1-2 let, kdy se děti nemohou nabažit těch zpěvavých říkanek? Chtěly, abyste při sledování jejich oblíbeného kresleného muzikálu na YouTube neustále mačkali tlačítko „replay“. Říkali jste si, kdy už je to přestane bavit.

Ale ejhle, pokaždé to bylo jako poprvé. Neomrzelo je to. Ve skutečnosti to pro ně bylo čím dál tím víc vzrušující.

Opakování. Je to důležitý prvek učení. Jestli existuje nějaký důvod, proč se děti učí tak rychle, pak je to proto, že se učí věci znovu a znovu – do té míry, že se přeučí.

Dospělí nikdy nemají trpělivost přeučit se jazykovou lekci, opakovat stejnou lekci znovu a znovu, aniž by se cítili unudění k smrti. Dospělí si to rychle vyloží jako „zaseknutí“. Tento nedostatek pohybu vpřed je okamžitě následován myšlenkou, že dochází k plýtvání časem. Myslí si, že by měli rychle přejít k další lekci. Což také dělají, ke škodě svého učení.

Zopakujeme si slovíčko 3x a očekáváme, že nám zůstane na celý život – věříme, že nyní bude uloženo v naší dlouhodobé paměti. Docela nereálné, že?“

V prenatálním experimentu, kdy byla vymyšlená slova přehrávána dětem ještě v děloze, slyšelo dítě každé slovo nejméně 50krát. (Je tedy opravdu divné, že dítě při testování slova poznalo?)

Opakování je pro učení životně důležité. Mnoho aplikací jde v tomto konceptu ještě dál a zavádí myšlenku rozloženého opakování (Spaced Repetition). Chcete-li se o této hyperúčinné metodě učení dozvědět více, klikněte sem.

Pokud nejste génius s eidetickou pamětí, bude opakování jedním z vašich nejdůležitějších spojenců při snaze o zvládnutí cizího jazyka.

Pakování může mít podobu přehrávání videí, opakovaného čtení slovíček, přepisování slovní zásoby, opakovaného poslechu podcastů a opakování her a cvičení.

Pokračujte v opakování, dokud se z něj nestane zvyk. Protože o tom jazyk nakonec je.

4. Důležitost ponoření

Ponoření může skutečně přimět váš mozek zpracovávat informace stejným způsobem jako rodilí mluvčí.

A existuje něco ponořenějšího než narození dítěte, které zažívá svět pozorováním?“

Přemýšlejte o tom, co zažívá dítě. Je jako Angličan, který je náhle vysazen uprostřed Číny bez přístupu k internetu.

Všechno je nové.

Takže používáte své vrozené schopnosti zobecňovat, číst kontext, poslouchat rodilé mluvčí a napodobovat, jak mluví.

Všechno je na hraně. Musíš se naučit rychle komunikovat, jinak se nedostaneš k jídlu – ani když budeš sedět v čínské restauraci. Je to naprosto pohlcující zkušenost, kdy se neučíte jazyk jen tak pro radost nebo pro svůj životopis. Děláte to pro své přežití. (To se postará o „motivační“ část vašeho učení.)

Na tom, že se dítě učí jazyk, není nic falešného. Je to naprosto pohlcující a autentická zkušenost – všechny své rané jazykové lekce se učí ve smysluplném sociálním kontextu. Ještě jsem se nesetkal s dítětem, které se naučilo svůj první jazyk tím, že se zapsalo do kurzu.

Dospělý student jazyka se může ponořit do jazyka na dálku. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout ponoření, je seznámit se s co největším počtem videí pro výuku jazyků.

FluentU je zdaleka nejlepším zdrojem videí pro výuku jazyků na internetu.

Máte možnost sledovat autentický videoobsah, který rodilí mluvčí skutečně běžně sledují, například upoutávky na „Hunger Games“, historické reklamy na Volkswagen, žhavé hudební videoklipy, zábavné klipy na YouTube a mnoho, mnoho dalšího.

FluentU dokáže oživit různé studijní zkušenosti a souvislosti, takže nemusíte letět do země vzdálené tisíce kilometrů, jen abyste získali ponoření, které je pro výuku jazyka nezbytné. Nejde také jen o poslech a sledování, režim učení FluentU vám pomůže uvést nové jazykové lekce do praxe pomocí skvělých nástrojů, jako jsou multimediální flashkarty, interaktivní titulky a průběžné seznamy slovíček.

Tak tady to máte!

Kdo by řekl, že nás malá holčička může naučit tolik o učení cizího jazyka?

Teď je oficiálně čas uvést tyto lekce do praxe: (1) poslouchejte, (2) nebojte se dělat chyby, (3) všechno si opakujte a (4) ponořte se do cílového jazyka.

Ať už je to francouzština, španělština, japonština, korejština nebo ruština, pokud se budete řídit cestou, kterou vám vytyčila miminka, budete v mžiku mluvit cílovým jazykem jako domorodci!

Stáhnout: Tento příspěvek na blogu je k dispozici ve formátu PDF, který můžete pohodlně přenášet a který si můžete vzít kamkoli s sebou. Pro získání kopie klikněte zde. (Ke stažení)

.