DEFINICE
Čich je čich. Tento smysl zprostředkovávají specializované smyslové buňky nosní dutiny obratlovců a analogicky i smyslové buňky tykadel bezobratlých. Mnoho obratlovců, včetně většiny savců a plazů, má dva odlišné čichové systémy hlavní čichový systém a přídatný čichový systém (slouží hlavně k detekci feromonů). U živočichů dýchajících vzduch detekuje hlavní čichový systém těkavé chemické látky a doplňkový čichový systém chemické látky v kapalné fázi. U organismů žijících ve vodě, např. ryb nebo korýšů, jsou chemické látky přítomny v okolním vodním prostředí. Čich je spolu s chutí jednou z forem chemorecepce. Samotné chemické látky, které aktivují čichový systém, obvykle ve velmi nízkých koncentracích, se nazývají odoranty.
Čichový epitel je specializovaná epitelová tkáň uvnitř nosní dutiny, která se podílí na čichu. U člověka měří asi 1 cm2 (na každé straně) a leží na stropě nosní dutiny asi 7 cm nad a za nosními dírkami. Čichový epitel je část čichového ústrojí, která je přímo zodpovědná za detekci pachů.
PROSTŘEDNÍ ANATOMIE
Prostřední čichový orgán neboli orgán čichu se skládá ze dvou částí: vnější, vnějšího nosu, který vyčnívá ze středu obličeje, a vnitřní, nosní dutiny, která je rozdělena přepážkou na pravou a levou nosní komoru.
HISTOLOGIE
Čichový epitel se skládá ze tří různých typů buněk:
- Čichové buňky
- Podpůrné buňky
- Bazální buňky
ČICHOVÉ BUŇKY
Čichové buňky epitelu jsou bipolární neurony, které se sdružují do čichového nervu (lebeční nerv I).
PODPŮRNÉ BUŇKY
Podpůrné buňky (tzv. sustencular cells ) čichového epitelu fungují obdobně jako nervové gliové buňky jako metabolická a fyzická podpora čichových buněk. Histologicky jsou podpůrné buňky vysoké sloupcovité buňky s mikrovilli a prominentterminální sítí. Jádra podpůrných buněk jsou umístěna více apikálně než jádra ostatních buněk čichového epitelu.
BAZÁLNÍ BUŇKY
Bazální buňky, které se nacházejí na bazální lamině čichového epitelu, jsou kmenové buňky schopné dělení a diferenciace buď na podpůrné, nebo na čichové buňky. Neustálé dělení bazálních buněk vede k výměně čichového epitelu každé 2-4 týdny.
Bazální buňky lze na základě histologických markerů buněčné anatomie rozdělit na dvě populace: horizontální bazální buňky, které lemují čichový epitel, a o něco povrchnější kulovité bazální buňky.
ČICH
Úkolem čichu je přeložit molekulární imput v čichovém vjemu.
- cítit lze pouze těkavé látky, které lze vdechnout do nosní dírky.
- podněcující látky musí být lehce rozpustné ve vodě.
- látky musí být alespoň lehce rozpustné v tucích.
MECHANISMUS PŘEVODU MOLEKULÁRNÍHO IMPUTU
- krok 1: Čichový epitel
- krok 2: Receptory :
1. Aktivace receptorového proteinu pachovou látkou aktivuje G- proteinový komplex
2. Ten následně aktivuje několik molekul adenylylcyklázy uvnitř membrány čichové buňky
3. To způsobí tvorbu mnohonásobně většího množství molekul cAMP
4. CAMP otevírá ještě mnohonásobně více sodíkových kanálů - krok 3: Čichový bulbus
- krok 4: Glomerulus
- krok 5: Čichový trakt
Pro více informací navrhujeme tyto články: - Článek 1
- Článek 2
ABNORMALITY OLFAKCE
- Anosmie je nefunkční čich, jinými slovy neschopnost vnímat pachy. Anosmie může být buď dočasná, nebo trvalá.
- Hyposmie je snížená schopnost čichu a vnímání pachů.
- Dysosmie , známá také jako čichová dysfunkce, je porucha zpracování čichových podnětů, která vede ke změně čichu.
Tyto dysfunkce se mohou projevovat různými způsoby, například tím, že podněty neaktivují čichový bulbus, že některé pachy jsou interpretovány jako jiné pachy nebo že dochází k halucinacím pachů.
Čichový orgán je vzhledem ke svému bezprostřednímu a relativně jednoduchému využití v každodenním životě lékařskou veřejností často považován za méně důležitý. Ve skutečnosti však hraje významnou roli, neboť zejména pokud jde o diagnostiku, může se ukázat jako cenná pomůcka. Výzkumy nedávno ukázaly, že poruchy čichu mohou představovat příznaky závažných onemocnění. Jako příklad lze uvést níže uvedené studie:
- Čichová citlivost: fungování u schizofrenie a důsledky pro pochopení povahy a průběhu psychózy.
- Narušení kódování kvality pachů v piriformní kůře zprostředkovává čichové deficity u Alzheimerovy choroby.
Dále se nabízí následující článek o schizofrenii:
- Syndrom rizikového Parkinsona: lze předpovědět Parkinsonovu nemoc?“
Vincenzo Emanuele Berardi e Trecca Fabrizio
.