Lidé se spoluzávislostí často staví potřeby ostatních nad své vlastní. V důsledku toho se u nich může vyvinout pocit zášti a prázdnoty. Mohou se také ocitnout v toxických vztazích. Terapie může člověku pomoci rozvinout zdravější způsoby interakce s ostatními.
Erica Holtzová, manželská a rodinná terapeutka z Huntingdon Valley v Pensylvánii, říká: „Spoluzávislost může být obtížné změnit samostatně, protože spoluzávislé chování se často naučíme brzy a posilujeme ho po mnoho let. Vyřešení spoluzávislosti může zlepšit vztahy, snížit depresi a úzkost a zlepšit sebevědomí.“
- Terapie spoluzávislosti
- Naučit se říkat ne
- Podpora vs. záchrana
- Péče o sebe pro spoluzávislé lidi
- Příklad terapie spoluzávislosti
Terapie spoluzávislosti
Terapeut může člověku pomoci identifikovat spoluzávislé tendence. V terapii se člověk může naučit rozpoznat a přijmout emoce, které možná potlačil. Terapeut jim také může pomoci pochopit, proč se v jejich minulosti vyvinuly spoluzávislé vzorce a jak se tyto vzorce přenesly do dalších vztahů.
Lidé se spoluzávislostí mají často nízké sebevědomí a perfekcionistické tendence. Učení se soucitu se sebou samým je často důležitou součástí zotavení. Osoba v terapii se může cvičit v laskavosti k sobě a odpouštění vlastních chyb. Postupem času se její snaha o nadměrnou kompenzaci může zmírnit.
Terapeut může lidem také pomoci zlepšit jejich vztahy s ostatními. Může člověka naučit, jak podporovat druhé, aniž by umožňoval špatné chování. Mohou také pomoci osobě procvičovat asertivitu.
Závislým lidem může také prospět setkávání s vrstevníky v rámci skupinové terapie nebo podpůrné skupiny. Podpůrná skupina Anonymních spoluzávislých (CoDA) byla ve skutečnosti vytvořena na základě dvanáctikrokového modelu Anonymních alkoholiků. Skupina Al-Anon, která je určena pro podporu rodin a přátel lidí závislých na alkoholu, se také zaměřuje na pomoc svým členům prolomit cykly závislosti.
Naučit se říkat ne
Jednou z nejtěžších věcí pro spoluzávislé osoby je říkat ne. Jsou tak zvyklí dávat druhé na první místo, že nemusí rozpoznat, když nejsou naplněny jejich vlastní potřeby. Může se obávat, že „ne“ zničí vztah.
Vytyčení zdravých hranic však může ve skutečnosti vztahu prospět. Když si lidé jasně sdělí, co chtějí a co ne, je méně prostoru pro nedorozumění. „Ne“ může také někomu pomoci upřednostnit svůj čas a energii na úkoly, na kterých skutečně záleží. Časem se u spoluzávislé osoby může objevit více energie a lepší nálada. Tyto změny mohou zlepšit vztah jako celek.
Hranice se mohou lišit v závislosti na potřebách člověka. Nový pár si může stanovit limit, jak často si budou během dne posílat textové zprávy. Dva lidé, kteří se chystají uzavřít manželství, mohou vést rozhovor o sdílení financí. Sdělení jednoduchých hranic může zlepšit důvěru a pomoci oběma stranám cítit se bezpečně.
Pokud si nejste jisti, jak říci milované osobě ne, mohou vám pomoci tyto rady:
- Nenechávejte prostor pro pochybnosti. Říci „ne“ nahlas často funguje lépe než to naznačit.
- Buďte ochotni se opakovat. Pokud je milovaná osoba zvyklá, že jí ustupujete, možná budete muset říci ne několikrát, než si uvědomí, že to myslíte vážně.
- Nevymýšlejte si výmluvy. Lhaní o neexistujících povinnostech vás pravděpodobně dlouhodobě poškodí.
- Zvažte předání pochodně. Můžete zkusit dotyčného nasměrovat na někoho, kdo mu může lépe pomoci. Například vy možná nemáte čas hlídat synovce, ale vaše osamělá teta se může chopit příležitosti trávit čas s dětmi.
- Smiřte se s tím, že se nemůžete zavděčit všem. Někteří lidé neradi dělají kompromisy. Druhá osoba však nemusí vaši hranici schvalovat, aby byla platná.
Podporovat vs. zachraňovat
Je možné podporovat lidi ve svém životě, aniž byste měli pocit, že je musíte zachraňovat. Podpora pramení z povzbuzování a naslouchání lidem. Zachraňování znamená vyřešit problém ještě předtím, než mají šanci ho vyřešit sami.
Jisté životní poučení plyne z napravování vlastních chyb. Pokud přijdete a všechno za někoho vyřešíte, ztrácí ten člověk šanci naučit se mechanismy zvládání a rozvíjet sebedůvěru. Tyto životní dovednosti může později potřebovat při řešení podobného problému.
Některé situace nelze napravit ani podporou, ani záchranou. Být dokonalým partnerem nebo členem rodiny nenapraví něčí násilné chování. Ani to nevyléčí jejich závislost. Většina lidí potřebuje psychiatrickou léčbu, než se jim podaří přestat zneužívat druhé. Lidé se závislostí na drogách nebo alkoholu mohou také potřebovat odvykací léčbu.
Sebepéče pro spoluzávislé lidi
Závislost může být emocionálně, psychicky i fyzicky vyčerpávající. Vzhledem k tomu, že spoluzávislí lidé tolik dávají, může být obzvláště důležité udělat si čas na péči o sebe.
Péče o sebe může mít několik podob. Můžete pečovat o své tělo cvičením a výživným jídlem. Náladu si můžete zlepšit tím, že budete trávit čas s přáteli nebo se věnovat nějakému koníčku. Jakákoli činnost, která vám přináší štěstí, se může kvalifikovat jako péče o sebe.
Stejně jako u všech věcí může zanedbávání údržby způsobit poruchy. Nedostatečná péče o sebe může vést k vyhoření a únavě ze soucitu. Tyto stavy vám mohou zabránit v péči o kohokoli, natož o lidi, které máte nejraději.
Nakonec je možné pečovat jak o sebe, tak o své okolí. Péče o sebe bezprostředně nepopírá péči o druhé. Udělejte si na sebe čas – stojíte za to.
Příklad případu terapie spoluzávislosti
- Spoluzávislost, terapie a Al-Anon: Charlene, 49 let, prožívá chronickou, mírnou depresi. V poslední době u ní došlo k nárůstu příznaků. Za zdroj svého nedávného citového poklesu označuje svého přítele, se kterým žije. Charlene uvádí, že je citově hrubý a každý den pije do němoty. Charlene říká, že ví, že se „milují“, a že „za všechno můžu já“. Terapeut rozpoznává známky spoluzávislosti. Odkáže Charlene na Al-Anon, který prý pomáhá lidem, kteří se „vyrovnávají s partnerem alkoholikem“. Terapeut Charlene povzbuzuje, aby v terapii vyjadřovala své pocity a potřeby. Terapeut pomáhá Charlene ověřit zkreslená přesvědčení o sobě a o vztazích obecně. Připomínají Charlene, že její přítel je zodpovědný za své chování. Díky terapii se Charlene učí identifikovat spoluzávislé vzorce, které začaly v dětství. Postupem času se přestane snažit zachránit svého přítele před sebou samým a opustí vztah, který ji zneužívá.
- Campbell-Avenell, Z. (b.d.). 49 způsobů, jak někomu říct ne (když nechcete být za blbce). Nejčastější dotazy ke kariéře. Převzato z https://www.careerfaqs.com.au/news/news-and-views/how-to-say-no-to-anyone
- Nastavení hranic s obtížnými lidmi. (b.d.) Purdue University Fort Wayne. Získáno z https://www.pfw.edu/affiliates/assistance/selfhelp/relationship-settingboundaries.html
- Springer, C. A., Britt, T. W., & Schlenker, B. R. (1998). Spoluzávislost: Objasnění konstruktu. Journal of Mental Health Counseling, 20(2), 141-158. Převzato z http://search.proquest.com/docview/198715631?accountid=1229
- Wells, M., Glickauf-Hughes, C., & Jones, R. (1999). Spoluzávislost: Grass roots construct’s relationship to shame-proneness, low self-esteem, and childhood parentification [Vztah konstruktu grass roots ke studu, nízké sebeúctě a rodičovství v dětství]. The American Journal of Family Therapy, 27(1), 63-71. Převzato z http://search.proquest.com/docview/230100367?accountid=1229
.