Kodaň, Dánsko – deprese je častá u pacientů s hypertenzí, srdečním onemocněním a mrtvicí, což vyvolává otázky, zda některé léky nemohou tento stav zhoršit.
Nová dánská studie v časopise Hypertension však ukazuje, že žádný ze 41 nejběžnějších léků na vysoký krevní tlak nezvyšuje riziko deprese.
Ve skutečnosti se podle výzkumníků vedených Kodaňskou univerzitou zdá, že devět z těchto léků ve skutečnosti riziko deprese snižuje.
Studie je považována za první, která systematicky zkoumá, zda jednotlivé léky na krevní tlak mohou ovlivňovat riziko vzniku deprese.
„Bylo velmi překvapivé, že žádný ze 41 nejpoužívanějších antihypertenziv nebyl spojen se zvýšeným rizikem vzniku deprese a že některá v rámci každé ze tří tří tříd antihypertenziv vykazovala ochranné účinky proti depresi,“ vysvětlil hlavní autor studie Lars Vedel Kessing, MD, MSc, profesor psychiatrie v Psychiatrickém centru v Kodani a na Fakultě zdravotnických a lékařských věd Kodaňské univerzity v Dánsku.
„Hypertenze, kardiovaskulární onemocnění a cerebrovaskulární onemocnění jsou spojeny se zvýšeným rizikem deprese, ale stále není jasné, zda léčba antihypertenzivy toto riziko snižuje nebo zvyšuje. Účinky jednotlivých léků také nejsou známy,“ píší autoři.“
Studijní tým využil dánské populační registry k systematickému zkoumání, zda 41 nejčastěji užívaných jednotlivých antihypertenziv ovlivňuje riziko výskytu deprese. Pro srovnání bylo analyzováno také užívání diuretik.
Studie začala v lednu 2005 u více než 3,7 milionu dospělých, kteří užívali některý ze 41 nejčastěji předepisovaných léků na vysoký krevní tlak a kteří byli sledováni až do prosince 2015. Výzkumníci se zaměřili na dvě různá výsledná měření: (1) diagnózu depresivní poruchy v psychiatrické nemocnici jako hospitalizovaný nebo ambulantní pacient a (2) kombinované měřítko diagnózy deprese nebo užívání antidepresiv.
Výsledky ukazují, že pokračující užívání tříd angiotenzinových látek, antagonistů vápníku a beta-blokátorů bylo spojeno s významně sníženým výskytem deprese, ale užívání diuretik nikoli.
Výzkumníci uvádějí, že jednotlivé léky spojené se sníženým výskytem deprese zahrnovaly:
– dva z 16 angiotenzinových přípravků: enalapril a ramipril
– tři z 10 antagonistů vápníku: amlodipin, verapamil a kombinace verapamilu
– čtyři z 15 β-blokátorů:
Studie zjistila, že žádný lék nebyl spojen se zvýšeným rizikem deprese
„Závěrem lze říci, že reálné populační údaje naznačují pozitivní účinek trvalého užívání 9 jednotlivých antihypertenziv,“ napsali autoři. „Tyto důkazy by měly být využity při orientaci při předepisování léků pacientům s rizikem vzniku deprese, včetně pacientů s předchozí depresí nebo úzkostí a pacientů s depresí v rodinné anamnéze.“
Většina léků na krevní tlak – 37 ze 41 – je schválena k používání ve Spojených státech amerických úřadem FDA.
„Je možné, že mechanismus podílející se na snížení rizika deprese je protizánětlivý účinek mezi těmito devíti léky,“ naznačil Dr. Kessing. „V budoucnu bude důležité porovnat zánětlivé vlastnosti těchto devíti hypertenziv, která snížila riziko deprese.“ (Nízký zánět je běžný u vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění i u deprese.)
“ Kliknutím sem se vrátíte na stránku Týdenní zpravodajství.