Co myslíte?
Tom měl ____grilování přesně tam, kde byste to čekali: na svém ____!
A. dvorek pro oba
B. zadní dvůr pro oba
C. zadní dvůr pro oba
D. backyard v 1. blanketu, back yard ve 2. blanketu
E. back-yard v 1. blanketu, back yard ve 2. blanketu
Složená slova jsou často záludná a patří k nim i tento výraz pro pozemek za domem. Ve skutečnosti na tuto otázku neexistuje jednoznačná správná odpověď. Možná se vám to nelíbí. Možná jste si zvykli to zde očekávat. Ať tak či onak, musíte se s tím vyrovnat. Pravidla angličtiny jsou často pohyblivým cílem. Někdy se v průběhu času postupně mění. Někdy se mění náhle. A někdy se žádné jasné pravidlo neobjeví vůbec – nebo se alespoň zatím neobjevilo.
Zdá se, že to je případ zadního dvorku.
Připomínám to, protože jsem znovu četl knihu Billa Walshe Lapsing Into a Comma: A Curmudgeon’s Guide to the Many Things That Can Go Wrong in Print-and How to Avoid Them. Zmínil se o backyardu ve druhé kapitole, kde radí ohledně slovníků a jejich omezení.
Stylové příručky se v otázce backyardu liší. Podle Grammaristu je Washington Post v otázce backyard vs. back yard vs. back-yard „všelijaký“. Zdá se, že ve své publikaci nemají jasné pravidlo. New York Times, Guardian a Globe and Mail zřejmě používají výhradně backyard.
Populární použití rozhodně směřuje k jednoslovným složeninám. Zdá se, že nejčastěji jde o případy – mezery a pak pomlčky mají tendenci časem mizet. Jako důkaz se podívejte na graf N-gramů.
Takže používání backyard jako podstatného i přídavného jména je v souladu se současným používáním.
Gramatičtí puristé se však tomuto trendu ke skládání spíše brání. Ti budou s největší pravděpodobností preferovat back yard jako podstatné jméno a spojované back-yard jako přídavné jméno. To odpovídá obecnému principu tvoření složených přídavných jmen. Pokud se tedy bojíte, že urazíte dotěrnou babičku, bude pro vás nejbezpečnější výše uvedené E.
Ostatní dávají přednost back yard jako podstatnému jménu a backyard jako přídavnému jménu. Bill Walsh tuto preferenci dobře zdůvodňuje. Argumentuje tím, že mezi tvarem přídavného a podstatného jména je zřetelný rozdíl ve výslovnosti. Přečtěte si ukázkovou větu a všimněte si, že u přídavného jména je přízvuk na první slabice: BACKyard. U podstatného jména jsou obě slabiky stejně přízvučné. Walsh upozorňuje, že ve slovech backache, backbeat, backbite a backhand zdůrazňujeme první slabiku, zatímco ve slovech back seat, back pain a back taxes zdůrazňujeme obě. To se zdá být dobrým důvodem k tomu, abychom toto slovo psali různě v závislosti na části řeči.
Jediné, co by nebylo vhodné, by bylo použít spojovanou verzi jako podstatné jméno. Pro to prostě není dobrý důvod.
To znamená, že jediná odpověď, kterou bych ve výše uvedené otázce považoval za špatnou, je C. Můžete logicky obhájit kteroukoli z ostatních čtyř odpovědí.
Jako obvykle je pro váš písemný projev nejdůležitější, abyste bez ohledu na to, které možnosti dáváte přednost, zůstali důslední.
*****