Každodenně jsme v kontaktu se svými fyzickými potřebami. Nepříjemné pocity, jako je únava nebo hlad, jsou způsoby, kterými nás naše tělo vyzývá, abychom se věnovali svým potřebám. Psychické potřeby nás usměrňují podobně – když jsou nenaplněné, vznikají nepříjemné emoce. Ve srovnání s našimi fyzickými potřebami však jejich ignorování nemá přímé fatální následky. To se stává výzvou: nakonec jsme v řešení svých psychologických potřeb méně zkušení.
V moderní psychologii existují rozdílné teorie týkající se přesného počtu a typů základních psychologických potřeb. Některé navrhují určitou hierarchii psychologických potřeb, zatímco jiné postulují kombinaci mnoha různých rovnocenných potřeb. Velmi uznávaný přístup psychologa Klause Graweho je obzvláště dobře podložen empirickými daty. Obsahuje následující čtyři základní psychologické potřeby
1. Potřeba připoutání
Naše potřeba připoutání hraje ústřední roli zejména v prvních letech našeho života, kdy jsme z hlediska přežití odkázáni na pomoc druhých. Pokud máme pečující osobu, na kterou se můžeme spolehnout (například matku nebo otce), vytvoříme si základ důvěry nejen k ní, ale i k ostatním lidem a vztahům obecně. Bez spolehlivé kontaktní osoby v prvních letech života je pravděpodobnost vzniku poruchy připoutání nebo psychické poruchy, v pozdějším věku, vyšší. Naše první zkušenosti se vztahy nás formují po zbytek života.
I po letech, když se staneme dospělými a jsme samostatní, hraje potřeba připoutání důležitou roli pro naši pohodu. Možná jste se také někdy potýkali se situacemi, kdy jste se cítili osamělí nebo vám někdo chyběl? V těchto chvílích se pravděpodobně projevuje vaše potřeba připoutanosti.
2. Potřeba orientace a kontroly
Pocit spojení a ochrany ze strany kontaktní osoby v nás brzy vyvolá zvědavost a nové touhy, mezi něž patří: schopnost samostatně utvářet svůj život, chápat a ovlivňovat své okolí a činit vlastní rozhodnutí.
Tuto potřebu porušíme, když opakovaně zakoušíme, že situace kolem nás jsou nepředvídatelné, nebo když začneme věřit, že nemůžeme nijak ovlivnit dění kolem sebe. V dětství může neuspokojená potřeba vzniknout například tehdy, když nedostatek spravedlivých a ucelených pravidel, která by nás jinak mohla vést, vyvolá pocit nepředvídatelnosti všech věcí kolem nás. Podobně v dospělosti mohou události, jako je smrt milované osoby nebo opakovaná ztráta zaměstnání, zamíchat s přesvědčením, že máme kontrolu nad svým životem.
3. Potřeba zvyšování sebeúcty
Jistě jste zažili, jak skvělý pocit může být dosažení osobního cíle nebo pochvala za něco, co je pro vás důležité. To je vaše potřeba „zvýšení sebeúcty“, která se zastavila, aby vás pozdravila. Je to touha, kterou známe od dětství, vnímat se jako kompetentní, dobří a oceňovaní druhými. Tato potřeba se naplňuje různými způsoby: Například pokud vyrůstáme v prostředí, které v nás vkládá důvěru a uznává úsilí, které do věcí vkládáme. Zároveň víme a lidé nám sdělují, že naše neúspěchy nesnižují naši hodnotu, ale naopak nám pomáhají růst a učit se. Všichni víme, jak náročné může být tuto potřebu zcela naplnit – skutečně věřit ve svou vlastní hodnotu.
4. Potřeba zvyšovat potěšení a vyhýbat se bolesti
Bohužel, prokrastinace! Vyhýbání se svým povinnostem celé hodiny, nechodit do posilovny, učit se méně, než jsme původně plánovali… To vše na první pohled vypadá jako lenost – zatímco ve skutečnosti jde především o zcela normální projev základní lidské potřeby. Všichni od narození usilujeme o příjemné zážitky, jako je jídlo, odpočinek, provozování koníčků atd. Tyto věci nás činí šťastnými a spokojenými se světem kolem nás.
Schopnost vyrovnat se s nepříjemnými pocity a povinnostmi je však velmi důležitým mezníkem dospívání. Vydržet tyto situace nás do jisté míry povzbuzuje k dosažení našich dlouhodobých cílů. Pokud chceme mít dobrou známku, budeme se muset v určitém okamžiku naučit motivovat sami sebe – a vydržet při tom snesitelnou míru nepozitivních emocí.
Uspokojené potřeby dělají spokojeného člověka
Je to vlastně jednoduché. Pokud jsou naše základní potřeby uspokojeny, cítíme se dobře. Prožíváme pozitivní pocity, jako je radost, spokojenost nebo hrdost. Možná znáte ten pocit útěchy a radosti, když se po dlouhé době opět setkáte s důležitou osobou? S největší pravděpodobností je to vaše potřeba náklonnosti, která je naplněna právě v tomto okamžiku. Stejně tak pravděpodobně znáte i uspokojení z cestování, pocit vzdálenosti, nezávislosti a svobody? Tam vaše potřeba kontroly sklízí zasloužené uspokojení.
Vaše potřeby nemohou být naplněny 24 hodin denně, 7 dní v týdnu
Naše základní potřeby samozřejmě nemůžeme naplňovat neustále a optimálně. V určitých situacích a životních fázích, například po přestěhování do nového města nebo po rozchodu, mohou být naše základní potřeby dočasně frustrovány. Obvykle si časem dokážeme vytvořit potřebné podmínky, abychom se vrátili do normálu a mohli se věnovat všem potřebám, které máme. Například tím, že si najdeme nové přátele nebo oslovíme staré přátele.
Tyto náročné fáze jsou však nezbytné pro posílení osobního růstu a učení, a to jednou za čas. Navíc v těchto chvílích získáváme více než kdy jindy důvěru v sebe sama a ve své schopnosti zvládnout výzvy, které nám přicházejí do cesty.
Pravidelně zanedbávané touhy vyprávějí jiný příběh
Tristní je zjistit, kolik je příliš mnoho: Pokud nejsou základní potřeby trvale uspokojovány, provází to nejen přetrvávající negativní pocity a napětí, ale také zvýšená náchylnost k duševním poruchám. Pokud je naše potřeba náklonnosti frustrována delší dobu, například proto, že nemáme žádné sociální kontakty, je pravděpodobnější, že budeme trpět silnými pocity osamělosti. A to může posílit rozvoj depresivní poruchy.
Další problém nastává, když si různé základní potřeby dlouhodobě odporují. Například navázání nového vztahu uspokojuje potřebu připoutání a zároveň porušuje potřebu nezávislé kontroly.
V těchto případech je důležité zabývat se a přiznat si svá přání a zvážit, jak můžeme sladit své individuální potřeby.
Proč nerespektované potřeby z dětství tíží
Problematické je, když naše základní potřeby nejsou v dětství opakovaně uspokojovány. Možná jsme měli pocit, že se nemůžeme na nikoho spolehnout, nebo jsme se cítili druhými neustále znehodnocováni. V takovém případě zůstaly naše potřeby neustále aktivní a občas ovládaly naše chování – velmi podobně jako neuspokojené fyzické potřeby, například hlad nebo žízeň, jen tak nezmizí. Dokonce nás činí méně vnímavými k okamžiku, který se kolem nás odehrává.
Pokud je naše potřeba sebeúcty v dětství masivně frustrována, můžeme své chování nadměrně zaměřit na její uspokojení, například snahou o vynikající úspěch.
Příběh už nelze změnit. Stále se však můžeme vypořádat se svými frustrovanými potřebami z raného dětství a najít zdravá, uspokojující řešení, jak se s nimi vypořádat dnes. Proto je to důležité téma prakticky v každé psychoterapii.
Jack hledá pravou lásku, Jill raději cestuje sama
Ačkoli máme všichni stejné potřeby, důležitost každé potřeby se u jednotlivce velmi liší. Některé potřeby jsou pro nás prostě důležitější než jiné. Stejně tak to, jaké strategie jsou pro uspokojení těchto potřeb nejlepší, závisí na našich zkušenostech s učením a na naší osobnosti. Zatímco pro jednoho člověka je autonomie posvátná a cestování o samotě po celé týdny je nejlepší způsob, jak si dobít baterky, jiný člověk dává přednost intimním, stabilním vztahům před „časem o samotě“.
V určitých fázích života se navíc význam jednotlivých potřeb může zvyšovat nebo snižovat. Jedním z příkladů pro to je žádoucí odpoutání se od rodičovské péče, které obvykle začíná s pubertou: Potřeba sebeurčení je zde obzvláště silná, zatímco potřeba vazby na pečující matku a otce dočasně ustupuje do pozadí. Jinými slovy, potřeba sebeurčení se mění v dočasnou prioritu.
První krok k naplnění: Pochopení a identifikace našich potřeb
Více než cokoli jiného je pro vaši pohodu zásadní poznat sám sebe a své potřeby. Zjistit, co vás podporuje v jejich uspokojování. Důležité vodítko vám poskytnou vaše pocity.
Krok č. 1: Ve kterých situacích se cítíte obzvlášť spokojení nebo klidní? Mezi blízkými přáteli? Když dosáhnete něčeho pro vás důležitého? Když se uvelebíte v posteli s knihou?“
Krok č. 2: Zamyslete se nad tím, jaká potřeba by mohla být v těchto situacích přítomna.
Toto platí oběma směry: Pokud se objeví negativní pocity, můžete si také položit otázku, která potřeba by mohla být „žíznivá“.
Deník nálad by vám mohl pomoci snáze vystopovat původ těchto vzorců. Kurz „Proč se tak cítím“ v naší aplikaci Moodpath vám může pomoci zjistit, které potřeby jsou pro vás nejdůležitější a jak je uspokojit. Pokud máte dojem, že vaše potřeby spolu v současné době válčí a vy tím trpíte, možná by bylo dobré zvážit odbornou podporu.