LCC je v podstatě „diagnóza vyloučení“, protože nádorové buňky postrádají světelné mikroskopické charakteristiky, které by novotvar klasifikovaly jako malobuněčný karcinom, dlaždicobuněčný karcinom, adenokarcinom nebo jiný specifičtější histologický typ karcinomu plic.
LCC se od malobuněčného karcinomu plic (SCLC) odlišuje především větší velikostí anaplastických buněk, vyšším poměrem velikosti cytoplazmy a jádra a absencí „slaného“ chromatinu.
KlasifikaceUpravit
Nejnovější revize schématu Světové zdravotnické organizace (WHO) „Histologická typizace karcinomu plic“ zahrnují několik variant LCC, mj:
- Obrovskobuněčný karcinom plic
- Bazaloidní velkobuněčný karcinom plic
- Jasnobuněčný karcinom plic
- Karcinom plic podobný lymfoepiteliomu
- Velkobuněčný karcinom plic
- Karcinom plic podobný lymfoepiteliomu
- Karcinom plic podobný lymfoepiteliomu
- Karcinom plicbuněčný karcinom plic s rhabdoidním fenotypem
- Velkobuněčný neuroendokrinní karcinom plic
Velkobuněčný neuroendokrinní karcinom (LCNEC)Edit
Jedním klinicky významným podtypem je „velkobuněčný neuroendokrinní karcinom“ (LCNEC), u kterého se předpokládá, že pochází z neuroendokrinních buněk.
Podle nového systému je navíc uznávána „subvarianta“, která se nazývá „kombinovaný velkobuněčný neuroendokrinní karcinom“ (nebo c-LCNEC). Aby byl nádor označen jako c-LCNEC, musí obsahovat nejméně 10 % buněk LCNEC v kombinaci s nejméně 10 % jiných forem NSCLC.
Patologické snímkyUpravit
.