Večer Jasona Bonhama s Led Zeppelin
House of Blues Boston
27. listopadu 2019
Recenze Joe Patten Fotografie JD Cohen
Dobré časy, Bad Times
Večer Led Zeppelin Jasona Bonhama je skvělá show plná všech očekávaných zeppelinovských hitů jako Stairway to Heaven nebo Going to California. Jak kdysi řekl PT Barnum, „dát lidem to, co chtějí“, ale za jakou osobní cenu? Asi to začíná rozdílem mezi umělcem a bavičem.
Od té doby, co Led Zeppelin po smrti Johna Bonhama v roce 1980 přestali koncertovat, jejich popularita jen vzrostla. Podívejte se na seznamy většiny předměstských klubů a na scéně je nespočet tribute kapel, které vzdávají hold nejen Led Zeppelin, ale i takovým kapelám, jako jsou AC/DC z éry Bona Scotta, Prince, Van Halen z oblasti Davida Lee Rotha a Pink Floyd, abychom zmínili alespoň některé. Koneckonců každé město má tribute kapelu Grateful Dead. Hudební veřejnost je hladová po kapelách, které už nikdy nemůže vidět naživo, takže poptávka existuje.
Roste také trend přinášet veřejnosti „show“ za zvýšenou dolarovou hodnotu.
John Bonham byl pravděpodobně nejlepší rockový bubeník všech dob. John Bonham a Led Zeppelin byli nejprve umělci, což může pomoci pochopit, proč po Johnově smrti kapela kromě několika jednorázových vystoupení nikdy nepokračovala. Zejména Robert Plant měl pocit, že bez Johna nemá cenu pokračovat v tvůrčím procesu jako Led Zeppelin. Nechtěl se stát bavičem.
Celá galerie fotografií z této show je umístěna zde.
Jason Bonham’s Led Zeppelin Evening, jak je tato show označována, je velmi dobrou tribute show s Jasonem Bonhamem jako vedoucím kruhu a bavičem. Nenechte se mýlit, Jason je velmi dobrý bubeník, který se dal na rodinnou dráhu, zatímco hrál s kapelami jako Foreigner. Pro tuto show vytvořil láskyplnou poctu svému zesnulému otci Johnovi. Bylo mu pouhých čtrnáct let, když o otce přišel, a mohu jen předpokládat, že s tímto dědictvím se mu žilo těžce, zejména jako bubeníkovi. O to je tato show složitější; vydělává Bonham na památce svého otce? Je prostě jen bavič a předvádí lidem show, ve kterou doufali více než čtyřicet let? Jason včera večer přivezl do Bostonu show téměř ve stylu Vegas a donutil všechny zpívat a bubnovat do otcových písní.
Jason se obklopil skupinou hudebníků, kteří byli Led Zeppelin velmi věrní. Vystoupení doplnil kytarista, který se ze všech sil snažil vypadat, chovat se a znít jako Jimmy Page. Byl to fantastický bavič, který byl téměř dokonalou imitací Jimmyho Page. Byla to tak dokonalá show, že měl falešné začátky písní, aby rozproudil dav, jako na začátku „Good Times, Bad Times“ a přestávky, které pro efekt hodil doprostřed „Kashmir“. Produkční společnost se sice snažila zůstat věrná zvuku tím, že použila starší analogové zařízení pro mixáž a vintage kytary a zesilovače pro kapelu. Nicméně právě když se kapela rozjela do „Stairway to Heaven“, vypadla celá levá strana PA. Byl tam ten „jeden“ člověk, který se většinu písně snažil získat pozornost mixážních techniků. Jsem si jistý, že podle chaosu za stojanem s aparaturou to poznali.
Kapela zůstala věrná zeppelinovskému zážitku, ale přišlo mi divné, že to říká syn bývalého člena. V rodinném podniku pokračovali i jiní, například Dweezil Zappa a Zack Starkey. Dweezil tančil na hranici mezi umělcem a bavičem tím, že zůstal věrný hudbě, aniž by z ní zcela udělal show ve Vegas. Zack Starkey mohl založit tribute kapelu Beatles, aby na tom vydělal, nebo ještě hůř, založit kapelu s ostatními potomky Beatles. Místo toho zůstal věrný svému umění a stal se dost možná lepším bubeníkem než jeho otec Ringo. Celkově tato show dala všem to, co očekávali, hity, světla a někoho, kdo se jmenuje Bonham a mlátí do bubnů.
Seznam souborů:
Rock and Roll
Celebration Day
Black DogOver the Hills and Far Away
Babe, I’m Gonna Leave You
Ramble On
In My Time of Dying
The Song Remains the Same
The Rain Song
The Ocean
Thank You
Hey Hey What Can I Do
Since I’ve Been Loving You
Good Times Bad Times
Misty Mountain Hop
Kashmir
Stairway to Heaven
Encore:
Whole Lotta Love
Plnou galerii fotografií z této přehlídky naleznete zde.