Jak na to je rubrika sexuálních rad časopisu Slate. Své dotazy pro Stoyu a Riche posílejte na adresu [email protected]. Nic není příliš malé (ani velké).
Milý Jak na to,
Bylo mi 25, když jsem si vzal svou ženu. Teď je mi 44 let. Jí je 47 let. Máme spolu dvě děti a dospělého nevlastního syna, jehož otec je ve vězení. Naše chození i zasnoubení bylo plné společných aktivit a fyzických dotyků. Dělali jsme spolu všechno, od vaření po rybaření, hraní karet, procházky, jízdu na zadních silnicích, sex a setkávání s přáteli. Nikdy mi neřekla „ne“, když mě poškrábaly intimní touhy. Nikdy. Ani jednou.
Náš vztah se změnil hned druhý den po svatbě – a tím myslím opravdu hned. Jen mi trvalo mnoho let, než jsem to pochopila. Náš sexuální život se přes noc změnil z kdykoli jsem chtěla na pouhých pětkrát až šestkrát do roka, i když jsem se snažila velmi často. Brzy se objevil vzorec: Snažil jsem se jí dotknout a ona mě odmítala. Vždycky se našla výmluva: můj nevlastní syn je doma nebo se brzy vrátí. Byla plná hormonů. Bolela ji hlava nebo měla kašel. Byla unavená. Kolem osmého roku se náš sexuální život snížil asi na čtyřikrát do roka. Nikdy jsem se však nepřestal snažit, až do doby před třemi lety. Tehdy jsem to konečně vzdal. Tehdy mě k tomu přiměl výraz v její tváři: znechucení. Nechtěla se mě dotknout. Nechtěla u toho být. A teď, od té doby, co jsem se přestal snažit o intimnosti, se o ně nesnaží vůbec nikdo. Máme manželství bez sexu, bez doteků, bez lásky. A to mě ubíjí.
Manželka mi říká, že je to normální, že je takhle šťastná a nemá chuť se o intimnosti snažit, i když po tom nejvíc toužím. Už deset let nemáme žádné společné aktivity kromě rodinných výletů a občasného televizního pořadu. Vlastně ve svém volném čase nedělá téměř nic jiného než sledování televize a spánek. Většinu víkendů prospí až 12 hodin denně. Vstane, uvaří snídani a jde zase spát. Obvykle vstává, až když je čas na večeři; o děti se starám já. Než se zeptáte, manželka mi nedovolí, abych s ní chodil na návštěvy k lékaři, a to ani na konzultace k závažným chirurgickým zákrokům. Začala brát Prozac a více než rok to přede mnou tajila. Její prášky jsem našel náhodou, když jsem si s našimi dětmi hrál na schovávanou. A i tehdy se mi stále snažila lhát. Hodně se zlobí. Vybrala tisíce dolarů z mého penzijního spoření, aniž by mi to řekla, vrátila je nebo se omluvila.
Přes to všechno naše děti miluje a ony milují ji. Má dobrou práci. Chci tím říct, že není zlá, jen mě a často i děti zanedbává. Jsem tak strašně osamělý. Nechce se se mnou ani bavit o našem vztahu. Naštve se, uzavře se do sebe a odejde. Snažil jsem se s ní, v klidu, o tom mluvit už víc než dvacetkrát. Ona se jen snaží odklonit to, co říkám. Říká, že nechápu, že vztahy mají být jako ty naše. Říká, že sex není důležitý. Že doteky nejsou důležité. Zoufale potřebuju líbat, objímat, držet, být si nablízku, užívat si teplých těl toho druhého, být spolu aktivní, bavit se spolu, a ne se jen dívat na televizi nebo spát. Dokonce ji ani nesmím vidět nahou. Jsem nerozumný, když chci intimitu a společné společenské aktivity se svou ženou? Je to důvod k rozvodu? Přemýšlím, že ho chci, i když nesnesu pomyšlení, že bych byl bez svých dětí. Pokud se rozvedu, jak mohu získat naše děti do hlavní péče? Jsem hlavní pečovatel, ale vím, že děti téměř vždy dostává žena. Prosím, poraďte mi. V Arkansasu jsem osamělý a bezmocný a moje žena říká, že je to normální.
-Není normální
Milý NENÍ NORMÁLNÍ,
Věřím, že jsi přesně vystihl slova své ženy, a rád bych se s tebou podělil o citát z queer manifestu Michaela Warnera The Trouble With Normal z roku 1999, který se tě týká víc, než si možná myslíš: „Být zcela normální je, přísně vzato, nemožné,“ napsal Warner. „Každý se nějakým způsobem odchyluje od normy. I kdyby člověk patřil ke statistické většině ve věkové skupině, rase, výšce, váze, frekvenci orgasmu, pohlaví sexuálních partnerů a ročním příjmu, pak už jen na základě své nepravděpodobné kombinace normalit by se jeho profil odchyloval od normy.“ Tím chci říct, že argumentace vaší ženy je založena na logické chybě, a i kdyby nebyla, je přímo sadistické očekávat, že budete trpět v touze, protože je to „normální“. V tom se stoprocentně mýlí, vy máte pravdu a vzhledem k její neochotě ustoupit, spolupracovat nebo vás dokonce informovat o nejzákladnějších prvcích jejího vnitřního (a v některých případech i vnějšího) života může být rozchod tou nejmoudřejší volbou. Je přinejmenším na čase si o tom promluvit – možná ji závažnost této představy probudí.
Ale možná ne. Domnívám se, že vaše žena má hlubokou depresi, a věřím, že její tajemství přesahují rámec léků. Nevěděl bych, kde začít spekulovat o jejích problémech, ale už víte, že vám lhala o lécích a vašich důchodových účtech. Co dalšího v tom je? Nevím, ale mám podezření, že se něco děje.
Nejste nerozumný, když chcete s manželkou intimitu a společné společenské aktivity, protože tyto věci patří k základům partnerství. Právě teď máš spolubydlícího, a to ne zrovna dobrého. Jste však nerozumný, když se ptáte publicisty v rubrice sexuální poradenství, jak si zajistit primární péči o děti v rozvodovém řízení. O vaší povaze nic nevím, ale celoživotní naslouchání mě naučilo, že jen málo lidí je takovými anděly, za jaké se vydávají ve svých příbězích o tom, že jim bylo ublíženo. Děláte to už devatenáct let. Máte plné právo usilovat o sexuální a citové uspokojení, ale opustit manželku by znamenalo výrazně změnit strukturu vaší rodiny. To rozhodnutí děláte vy; musíte se smířit s tím, že to bude mít následky. Jediní lidé, kteří mají v životě všechno, co chtějí, jsou ti, kteří nemají žádné ambice.
Milý Jak na to,
V poslední době mám sex z Grindru, Scruffu a dalších s pěti až deseti novými partnery každý týden. Někdy se to opakuje, ale většinou je to někdo cizí (bydlím ve velkém městě, takže nabídka je dostatečná). Pokud jsem v jiné čtvrti na schůzce, na schůzce nebo třeba na skleničce s kamarádem, otevřu aplikaci a aktivně někoho hledám. Dělám si přestávky v práci, abych si mohl vrznout. Obávám se, že se to stává nutkavým, ale pravdou je, že si sex užívám a nemyslím si, že si ubližuji; jsem na PrEP a pravidelně se nechávám testovat. S někým chodím, takže to není problém osamělosti nebo volání po náklonnosti. Přesto: vymklo se mé chování kontrole? Jak to poznám?
-Looking
Milý Lookingi,
Dobrým pravidlem pro určení, zda se něco tak příjemného, jako je sex, stává problémem, je, pokud si všimnete, že se vaše chování stále stupňuje (tj. stále častější nebo extrémnější sex), zda nejste schopen ho zastavit a zda si vybírá daň na vaší každodenní rutině. Ignorujete rodinu, přátele nebo povinnosti? Překáží vám to v práci? Máte stále stejné zájmy jako před touto žhavou sérií? Jste schopni vydržet několik dní bez ní, i kdyby jen proto, abyste si dokázali, že to dokážete? Myslím, že sex je naprosto v pořádku koníček podobně jako hraní videoher, protože jeho hlavním přínosem je potěšení, ale pokud stojí v cestě jiným koníčkům a zájmům, které přinášejí hmotné produkty (jako je například umělecká tvorba) nebo zlepšují společnost (jako je dobrovolnická práce), možná je čas ubrat.
Zdá se, že jste na pokraji nutkání/závislosti/problému, i když je těžké si tím být jistý – bere vám to čas na práci, ale pokud se vám práce daří a vaše pracoviště vám umožňuje čas na přestávku bez případných následků, pak jste pravděpodobně v pohodě. Anonymní sexuální závislí nabízejí online kvíz pro sebehodnocení, který si možná budete chtít vyzkoušet – udělejte to pro klid duše, když už pro nic jiného.
Také to může být jen fáze. Jsi mladý, jsi sexy, tak proč nestrčit ptáka do každé díry, která o to stojí? Jsou mnohem horší způsoby, jak trávit čas. Před pár lety jsem měl sexem nasáklé období ne nepodobné tomu tvému. Ne všechno, co jsem měl, bylo uspokojivé kvality (když jdete na vysoký objem, je nevyhnutelné, že budou existovat základní nesoulady v chemii), což mě jen přimělo chtít víc. Připomínalo mi to nájezdy na hororové oddělení mé místní videopůjčovny v 80. a 90. letech – prosedíte tolik nekompetentního odpadu, ale nalezení vzácného klenotu vás nutí vracet se znovu a znovu, abyste našli další, což pak znamená prosedět ještě větší sračky. Po velmi aktivním měsíci jsem si všiml, že sex začíná být nudný (uvědomil jsem si to, když mi při něm v hlavě zněla smyčka „Tired of Sex“ od Weezer). Takže jsem si ho dopřával méně.
V mé nejchlípnější z chlípných fází se toho moc neztratilo, jen nějaký čas a psaní, kterému jsem se mohl věnovat, abych maximalizoval produktivitu. A podívejte se na mě teď, jak spojuji obě věci ve výnosném podniku, kterým je tento sloupek.
Je povzbudivé, že se zajímáš o to, zda nevstupuješ do sféry nutkání; taková sebekontrola ti pomůže zabránit tomu, abys to dělal, a/nebo se v případě potřeby přetočit. Mezitím se dobře bav. A když vás to přestane bavit, přestaňte to dělat.
Milý Jak na věc,
Jsem 34letý cis gay, který se po mnoho let vyhýbal randění kvůli nepříjemnému zdravotnímu problému. Omlouvám se za poněkud nevábná slova, která budou následovat: Je to pravděpodobně jen proto, že jsem sám poněkud citlivý na zápach, že mi můj problém připadá tak strašný, že netuším, jak o něm s potenciálním partnerem mluvit. Mám onemocnění, které v podstatě ničí kůži, způsobuje abscesy a zanechává bolestivé trakty. S touto částí se dokážu vypořádat, protože mám tento stav od svých 17 let. Je to hrozné a někdy nesnesitelné, ale většinou se to dá zvládnout. Problém je v tom, že ty trakty jsou v podstatě rány, které se nikdy nezahojí a vždycky zapáchají. Jakože hodně špatně. Dokonce i bezprostředně po sprše, dokonce i ne během výtoku, je zápach patrný, když se přiblížíte k mému podpaží (zvládnutelné) nebo k oblasti třísel/análu (méně).
Můj problém je: Vím, že obecná rada zní: prostě to partnerovi řekni, až ti to bude příjemné, a dostaneš jakoukoli reakci, ale z nějakého důvodu mi to v mé pozici přijde strašně neadekvátní. Mám pocit, že moje sexuální přitažlivost je tím v podstatě zničena, protože i kdybych dostala někoho, kdo by na to vypadal, byla bych zděšená při pomyšlení, že je to první krok na černé cestě k výměně špinavého spodního prádla nebo jiných nechutností (jsem dost vanilková). Nemám tušení, jak formulovat to, co potřebuju říct, tak, aby to nezničilo můj zájem o něj nebo jeho o mě. Uznávám, že čich je mocný smysl; někteří partneři si užívali můj celkový pach v dobách před špatným čichem a já jsem si velmi užívala celkový pach některých jiných chlapů, takže mi to v mnoha ohledech připadá jako jedinečný smysl, protože on mě nemůže jen tak ošukat se zavřenýma očima nebo za pokřiku „lalalalala“ nebo tak něco. Myslím, že bych mohla být zodpovědná za neúmyslné zabití, kdybych někomu řekla, aby dýchal ústy, zatímco mě kouří, takže co mám dělat? Co mám říct? Jak přesně to mám říct? Humor stranou, jsem z toho tak zmatená a beznadějná. Nesmím na ta místa používat přípravky jako antiperspirant nebo vodu po holení nebo cokoli, co by ten zápach překrylo nebo zamaskovalo, a to mi opravdu brání v tom, abych se s tím vyrovnal.
-Sniff Test
Milý Sniff Teste,
musíš si uvědomit, že nejsi své zranění. Jsou jen tvou součástí. Tolik jiných věcí vás dělá vámi a právě ty přitahují a udržují partnera. Tvůj stav tě možná znevýhodňuje, pokud jde o rychlý a levný sex, což je blbě rozdaná karta, pokud je sex ve volném čase to, co chceš, ale nevyřazuje tě to ze hry. Pravděpodobně si budete chtít vytvořit silnější sociální vazby s potenciálními sexuálními partnery, vazby, které vám usnadní diskusi o vašem stavu, protože se nepochybně objeví v širší konverzaci týkající se vašeho života. Kromě toho se zdá, že nemáte funkční příklad toho, jak odpudivý váš bolestivý zápach ve skutečnosti je, takže existuje možnost, že jde o problém, který přeháníte.
Pokud se opravdu chcete věnovat sexu bez závazků, možná se budete muset spokojit s činností, která udrží obličej vašeho partnera mimo místa zápachu (například byste ho mohla při masturbaci vykouřit). Pokud jste naprosto odhodláni provozovat sex bez zábran s cizími lidmi prostřednictvím aplikací, stačí jim dát před začátkem základní varování: „Mám kožní onemocnění, které produkuje zápach, který by vám mohl být nepříjemný. Pokud je to pro tebe příliš silné, stačí říct a uděláme něco jiného“. Zápach na sobě nezamaskujete, ale můžete mu pomoci zablokovat přístup zápachu do nosu tím, že mu nastříkáte kolínskou těsně pod nos nebo třeba Vicks VapoRub jako ve filmu Mlčení jehňátek. Možná je to divné udělat/navrhnout to někomu, koho neznáš, ale lidé dělají divné věci, které odhalují jejich různé problémy během náhodných známostí, pořád. (Přišlo mi divné, že ten kluk, se kterým jsem se dala dohromady, si při sexu nesundal baseballovou čepici, ještě divnější bylo, že si ji nesundal ani ve sprše. Přesto to byla zábava a nikdy jsem na něj nezapomněla.) Když s člověkem strávíte tolik času takhle blízko, pravděpodobně silně zavětříte jeho lidskost. Utěšujte se tím, že každý někdy trochu smrdí, doslova i obrazně.
Milá Jak na věc,
S manželem (cis žena) žijeme v pevném, šťastném, monogamním manželství deset let. Strávili jsme roky s malou nebo žádnou sexuální aktivitou, protože můj manžel potřeboval hormonální substituční léčbu, ale teprve nedávno našel správného lékaře, který ji provedl. (Je to mnohem těžší, než se zdá – je nám oběma kolem třicítky a trvalo roky, než mu lékař řekl víc než jen „jste mladý, uzdravíte se.“) Zpočátku to pro mě bylo těžké, ale zjistila jsem, že pomáhat mu, aby se necítil pod tlakem nebo vinou, mi umožnilo být trpělivá a soustředit se na jiné aspekty našeho vztahu, což nám přineslo intimitu a silné přátelství, o kterém nevím, jestli bychom ho bez toho měli.
Teď, když se jeho zdravotní stav zlepšil, jsme opět přidali nějaký sexuální kontakt, ale je tu další problém. Máme postižené dítě. Je na autistickém spektru a má určité mentální postižení spojené s úzkostí, takže když mě nevidí nebo když se mu neozvu hned, jak mě zavolá, zpanikaří a křičí a pláče. Jednou jsme s manželem udělali tu chybu, že jsme mu čas strávený o samotě při zamčených dveřích vysvětlili jako čas na hraní, takže teď mu to zní jako pozvánka pro všechny, aby si hráli. A když se nemůže hned dostat do pokoje, křičí a mlátí dveřmi, až ho to fyzicky bolí. (Kdyby vás to náhodou napadlo, náš domov je zabezpečený proti dětem v míře, která je pro něj vhodná; může se spolehnout, že bude v jiné místnosti bez dozoru). Jakmile otevřu dveře, je pro mého syna všechno v pořádku, ale nikomu jinému to tak nepřipadá. Tady je další vráska: náš syn má postel v našem pokoji a spí tam častěji než jinde. Máme oddělenou ložnici s další postelí jen pro něj, ale jeho obavy z toho, že bude sám nebo že bude daleko od nás, v kombinaci s jeho strachem z tmavých prostor a celkovou zvýšenou úzkostí mu v tuto chvíli znemožňují trávit noci v tomto pokoji. Pro mě a mého manžela, no, oba jsme vždycky dávali přednost spánku během noci, místo abychom se snažili mít sex, takže náš syn tam spí není křečovitý náš styl, ale je to prostě další prostor, kde sexuální kontakt je mimo hru, a to je více než trochu frustrující. Takže … jak máme s manželem obnovit sexuální část našeho vztahu, když se nemůžeme dostat z dohledu našeho syna? Nebo, jak jsem se naučila z výchovy postiženého dítěte, je lepší se ptát: Jak mám změnit to, co právě dělám a jak se chovám, aby to pro všechny dopadlo lépe?
-Blocked
Milý Blockede,
máš trpělivost (vrozenou? vnucenou? možná obojí?) vánoční ozdoby visící ještě v srpnu. Věřím, že vaše strategie zvládání problémů s odloučením vašeho syna jsou posvěceny odborníky; pokud ne, nechala bych si poradit od psychologa, který se specializuje na problematiku spektra. I když zníte nesmírně láskyplně, nevím, jak je tato situace, konkrétně to, že váš syn spí většinu nocí ve stejném pokoji jako vy, dlouhodobě udržitelná. Máte nějaký čas o samotě? Pokud ne, zdá se, že by stálo za to pracovat s odborníkem na strategiích, jak to změnit.
Těžko říct, co si můžete dovolit nebo co vám projde, protože neznám více podrobností, ale zdá se jasné, že současný způsob věcí vám nedá to, co chcete. Pokud jste schopni si udělat čas pro sebe a manžela mimo dosah syna, navrhuji změnu místa konání. Zkuste si s manželem jednou týdně nebo dokonce jednou měsíčně zařídit hotelový pokoj, daleko od místa, kde by váš syn mohl přerušit vaše rozvíjející se sexuální zkoumání. Předpokládám, že vás syn nedoprovází do koupelny ani do sprchy; mohli byste se pokusit propašovat nějaký sex během koupání. Rodičů postižených dětí si nesmírně vážím, zvláště těch, kteří jsou k problémům svých dětí tak citliví jako vy. Ale respektuji i vás jako člověka s vlastními potřebami, včetně soukromí. Váš syn se jednou bude muset naučit hranice, i když se za vás obávám, že to bude spíše později než dříve. Pokud to dokážete přečkat, více síly pro vás. Ale doufám, že se někde v dohledné době něco vzdá. Zasloužíte si to.
Další rady ze Slate
Na začátku školního roku jsme si s manželem přivedli domů šestnáctiletého studenta na výměnný pobyt. Můj manžel je učitelem na střední škole, kterou navštěvuje, takže z nutnosti spolu tráví hodně času (cestou do školy a ze školy, na školních akcích atd.). Za posledních několik měsíců jsem si všimla, že se jejich vztah velmi sblížil. Můj manžel se nesmírně citově angažuje ve všem, co dělá, tráví spolu volný čas a neustále si píší. Nevěřím, že spolu mají fyzický vztah, ale nevím, co mám dělat s jejich citovou intimitou. Manžela jsem s tím konfrontovala a on se zlobil, že jsem naznačila, že dělá něco nevhodného s teenagerem. Rozhodně prohlásil, že ji začal milovat jako dceru, ale že jeho láska k ní mě neohrožuje. Přesto mi na míře jejich angažovanosti něco „nesedí“. Udělala jsem tedy něco, na co nejsem hrdá; slídila jsem v jeho telefonu, abych zjistila, o čem si píšou. Neustále si říkají, že se milují a chybí si. Jde o to, že on jí řekne, že ji miluje, přímo přede mnou. Vím, že když se přiznám, že jsem slídila, bude mít pocit, že jsem narušila jeho soukromí. Začínám přemýšlet, jestli ji tato situace nepoškozuje a jestli ji musím z našeho domu odstranit, abych ji ochránila před dalším zapojením. Nebo jsem jen stereotypní „zlá macecha“? (Také: stručné pokračování tohoto dopisu)
.