Fíni věří, že Santa Claus neboli Otec Vánoc žije v severní části Finska zvané Korvatunturi (neboli Laponsko), severně od polárního kruhu. Lidé z celého světa posílají dopisy Santa Clausovi do Finska. Na severu Finska, poblíž místa, kde prý žije Otec Vánoc, se nachází velký turistický zábavní park s názvem „Vánoční země“.
To znamená, že Santa nemusí na Štědrý den cestovat daleko, aby lidem ve Finsku doručil dárky! Pokud nemá možnost doručit dárky osobně, často je nechá pod vánočním stromkem.
Ve Finsku se Santovi možná říká také Joulupukki! (To ve skutečnosti znamená „vánoční koza“, protože ve Finsku se tradovalo, že existuje julská koza, která je strašidelná a žádá lidi o dárky – a rozhodně žádné nerozdává! Postupem času se z kozy stal rozdavač dárků a poté převzal rozdávání dárků Santa, ale název Vánoční koza zůstal ve Finsku zachován). Joulupukki jezdí se soby a nechává dárky pod vánočním stromkem, ale pokud jste zlobili, mohli jste skončit s pytlem uhlí!“
Ve finštině se Happy/Merry Christmas říká „Hyvää joulua“. V severosámštině, kterou se mluví v severních částech Norska, Švédska, Finska a Ruska, je to „Buorit Juovllat“. „Happy/Merry Christmas“ v mnoha dalších jazycích.
Všichni se snaží být na Vánoce doma, včetně rybářů, kteří se snaží dostat své lodě do přístavu do 21. prosince, na svátek svatého Tomáše
Zvířata mají ve Finsku své vlastní Vánoce, farmáři někdy pověsí na strom snop pšenice, aby je ptáci sežrali a vyzobali. Na stromy se také věší ořechy a kousky sušeného masa v pytlích z větví.
Všichni uklízejí své domy a připravují se na tři sváteční dny Vánoc – Štědrý den, Boží hod a Boží hod.
Na Štědrý den nebo den před ním se na místním trhu nebo na náměstí kupují vánoční stromky. Prodejce očekává, že s ním budete smlouvat o ceně.
Štědrý den je velmi zvláštní a nejdůležitější den přes Vánoce. K snídani se tradičně jí rýžová kaše a švestková ovocná šťáva. Pak se koupí stromeček (pokud už nebyl) a ozdobí se. V poledne se v rádiu a televizi vysílá „vánoční klid“, který vyhlašuje starosta města Turku (což je jižní Finsko).
Protože se na většině území Finska o Vánocích velmi stmívá (kolem 15.00 hod.), je nyní tradicí chodit na hřbitovy a navštěvovat hroby členů rodiny. Některé hřbitovy jsou obrovské a policie má službu, aby řídila dopravu, ale posledních pár metrů k hrobu musí každý dojít pěšky. Kolem hrobu se nechávají svíčky v závěsných lucernách, často chodí hodně členů rodiny. Celý hřbitov se rozzáří svítícími lucernami zářícími ve sněhu – je to zimní říše divů.
Jiní lidé mají na Štědrý den rádi saunu.
Hlavní vánoční jídlo se jí v podvečer. Tradičním předkrmem je lutefish (slaná ryba), která však v dnešní době není tak běžná. Hlavním jídlem je vepřová kýta podávaná s bramborovou kaší, tradičně pomalu pečená v bedýnkách z březové kůry v peci s podobně uvařenou lebeční kaší. Časté jsou také kastroly obsahující různé druhy zeleniny včetně brukve, mrkve a brambor. Velmi oblíbený je uzený losos a někteří lidé si dávají také krůtí maso. Dezertem je zapečený rýžový nákyp/kaše, který se jí s kořeněnou švestkovou marmeládou. V pudinku se skrývá jedna mandle. Kdo mandli najde, bude mít v příštím roce štěstí.
Po jídle může dům navštívit Joulupukki (Santa)! Když přijde s pytlem, zeptá se, jestli tam bydlí nějaké děti. Odpovídají velmi hlasitě! Dále se pak zeptá, zda byly po celý rok hodné. Když dostanou dárky, celá rodina se shromáždí a sleduje zábavu při rozbalování. Po rozbalení několika dárků je čas jít spát – někteří lidé však rádi zůstávají vzhůru celou noc, aby viděli, že přichází Štědrý den!“
Štědrý den je mnohem klidnější, rodiny ho obvykle tráví v klidu doma. Na Štědrý den si lidé rádi vyrazí ven. Oblíbené je lyžování po rovině nebo bruslení, pokud zamrzlo jezero nebo řeka.