Před časem jsem začal psát jako student prvního ročníku na SUNY Buffalo. Nejpohodovější kluci, které jsem znala, chodili na angličtinu a zdálo se, že ti nejpohodovější z nich jsou spisovatelé. Tam jsem chtěl být.
Jakmile jsem ale začal pracovat, dlouhá léta jsem psal jen institucionální kopie. Instruktážní příručky, prodejní dopisy, texty pro fundraising a tak podobně.
Tento druh psaní mi šel dost špatně. Chtěl jsem být kreativním spisovatelem a měl jsem pocit, že mám co říct. Ale psaní institucionálních kopií jako by drtilo ducha. Vnášelo to do psaní spoustu věcí, které tam neměly co dělat, kde by měla vládnout fantazie.
Čas plynul. Zdálo se, že sen o psaní natrvalo uvízl v zamčeném šuplíku ve skříni zastrčené kdesi ve sklepě.
Jednoho roku jsem se rozhodl vést si deník, čemuž jsem se vždycky bránil. Prostě jsem nechápal, k čemu deníky slouží a proč je zvyk psát si do nich užitečný. Mnozí spisovatelé na své deníky přísahají, používají je jako surový materiál pro postavy, scény, prostředí nebo nápady, na kterých chtějí pracovat. Já v tom viděla jen povinnost, další věc, kterou si musím odškrtnout ze seznamu úkolů.
Po celý rok jsem sedávala pozdě v noci v obýváku a psala. Abych byla upřímná, od té doby jsem se do toho deníku podívala jenom proto, abych vyhrabala pár skvělých receptů na dip z fazolí garbanzo. Nic jiného jsem tam neviděla, jen události každého dne a občas nějakou poznámku o emocionálním tónu v domě. Přišlo mi to zbytečné.
Volné psaní a undergroundové jaro
Před několika lety jsme s Jill narazily na kurz psaní a učily se volně psát. Při volném psaní píšete právě tak rychle, aby se vaše ruka pohybovala rychleji, než se mozek dokáže bránit.
Výsledky jsou někdy nepředvídatelné, ale na stránku se začaly vylévat ty nejpřekvapivější obrazy, postavy, vzpomínky a příběhy. Odkud to přicházelo? Byl jsem zmatený a ohromený. Nějakým způsobem se toto cvičení napojilo na ten hluboký proud tvořivosti, který máme všichni v sobě, někde hluboko pod zemí, a umožnilo mu projevit se v psaní.
Byl jsem vděčný. Něco, o čem jsem si myslela, že jsem dávno ztratila, se najednou objevilo, lepší než nové, přímo přede mnou na stránce levného sešitu, který jsem dostala v Rite-Aid na tu první hodinu. Částečně z vděčnosti jsem sestavil soubor návodů na tento úžasný nástroj. Tady je a na konci je odkaz, pokud byste si chtěli stáhnout jeho PDF verzi.
Jak psát volně
Co je to volné psaní?“
- Volné psaní je praxe, která vám pomůže osvobodit váš spisovatelský hlas a spojí vás s živým proudem kreativity, který se nachází těsně pod povrchem našeho běžného myšlení.
- Freewriting můžete využít k tomu, abyste se pustili přes spisovatelský blok, prozkoumali bolestné emocionální vzpomínky a vyřešili problémy v delším díle. Může sloužit k navázání kontaktu s vlastním nevědomím.
- Freewriting je jednoduchá, strukturovaná praxe, která je flexibilní a odpouští. Lze jej použít jako základ psací praxe nebo spontánně, kdykoli se chcete hlouběji zabývat nějakým tématem.
Dobrým způsobem, jak se naučit volnému psaní, je desetiminutové psaní na čas.
Při volném psaní se snažíme co nejvíce pozastavit posuzování toho, co píšeme. Je to cvičení v tom, jak se dostat ze své vlastní cesty. Možná si všimnete, že píšete způsobem, který je pro vás nepřijatelný nebo cizí tomu, na co jste zvyklí. Snažte se tento proces spíše jen pozorovat, než ho přerušovat.
Níže uvádíme několik pokynů pro volné psaní, ačkoli v duchu svobody volného psaní se klidně nemusíte řídit žádným z nich, který vám nepřipadá správný.
- Použijte podnět. Pokud vám před vypršením času dojdou nápady, začněte psát podle podnětu a uvidíte, zda se objeví nová myšlenka.
- Nastavte si časovač. Když budete mít spolehlivý časovač, nebude vás to odvádět od toho, co píšete. Pokud vás to pohne, pokračujte v psaní i po uplynutí času, dokud myšlenku nedokončíte.
- Udržujte pero v pohybu. Nepřestávejte psát, dokud časovač nezhasne.
- Pište rychle. Pište o něco rychleji, než je vaše myšlenková formace, i když je to trochu nepohodlné. Neuspořádané písmo je vítáno.
- Použijte první slovo. Nesnažte se vymyslet dokonalé slovo, prostě použijte první slovo, které vás napadne, a řiďte se jím. Nedělejte si starosti s odstavcem, shodou podmětu a přísudku nebo dokonce s tím, jestli to, co píšete, dává smysl. Prostě pište.
- Pište blbosti. Dejte si svolení napsat opravdu špatný první návrh. Vždycky ho můžete později upravit, ale toto povolení vám umožní udělat něco nového. Snažte se vyhnout jakýmkoli myšlenkám o tom, co píšete. Jste tu jen proto, abyste poháněli pero. Říct si, že je v pořádku psát mizerné první návrhy, je neuvěřitelně osvobozující. Zkuste to.
- Jděte do toho. Pokud je první věc, která vás napadne, směšná, jděte do toho. Pokud je to násilné, uvidíte, kam to povede. Buďte otevření nečekanému. Koneckonců vy jste si tyto myšlenky nevytvořili, že ne? Naším úkolem je ctít je, nechat je vyjít na světlo.“
Další volné texty
K prozkoumání delších děl můžete použít také techniku meta-freewrite. Podívejte se na to, co jste napsali. Pokud vás při čtení napadne nějaká otázka nebo hledáte řešení nějakého problému, který vidíte, použijte to jako podnět pro svůj freewrite. Pokračujte v používání tohoto textu a otázek, které generuje, a ptejte se sami sebe, abyste se tématu věnovali hlouběji. Buďte otevření tomu, co se objeví.
Vytváření podnětů může být dobrá zábava a ty nejjednodušší podněty někdy odhalují nejhlubší významové žíly našich příběhů. Pokud jste napsali něco, co byste rádi prozkoumali, použijte podnět typu „Co tento příběh skutečně znamená…“ nebo „Co chci skutečně říct, je …“, abyste se dostali k hlubšímu významu.
Podnět od Natalie Goldbergové, který vám může pomoci při zkoumání osobní historie, zní: „Vzpomínám si…“. Pokračujte v psaní toho, co se vám vybaví, a pokaždé, když zaváháte, napište znovu „Vzpomínám si …“ a začněte znovu.
Pátrejte po příbězích pomocí podnětů typu „Největší strach jsem kdy dostal, když …“ nebo „Poprvé jsem potkal …“ nebo „Nejvýznamnější výlet mého života byl …“ nebo „Když jsem byl dítě, my …“
Pokud chcete rozvíjet něco, co píšete, hledejte podněty v samotném psaní. Co na vás vyskočí? Co pro vás má „šťávu“, když to čtete? Tam je váš další podnět. Dejte si to na začátek stránky a pusťte se do toho.
Zdroje pro volné psaní
Webové stránky, blog a spisy Suzanne Murrayové
Článek o volném psaní od Wikihow
Návod na volné psaní od učitelky z Missouri S & T
Úžasný kurz volného psaní trenérky Sarah
Stáhněte si můj návod Freewriting.PDF
.