I když patříte mezi nejslibnější mladé závodníky své éry, musíte si udělat řidičský test. Krátce poté, co jí bylo 17 let, si Jamie Chadwicková řekla, že by se do toho měla pustit. Závodně jezdila od svých prvních závodů na motokáře, když jí bylo 11 let. „Samozřejmě jsem uměla řídit auto,“ říká. „Ale jezdit po silnicích a vědět všechno o silniční jízdě je něco úplně jiného.“ Plánovala, že bude mít lekce, ale stihla jen „takovou jednu a půl“, než kvůli zrušení kurzu měla možnost udělat si zkoušku. „Říkala jsem si, že to prostě udělám, a když to nezvládnu, tak to asi nikdy nepřežiju, ale prostě to musím zkusit.“ K její velké úlevě zkoušku složila. „Nějak. Ale nikdy mě neučili parkovat, takže to pořád neumím. Pak jsem se ocitla v roli určeného řidiče a říkala jsem si, že ani tohle mi za to nestojí.“ Zasměje se. „Takže v celé té situaci je hodně lítosti.“
Chadwicková možná neumí parkovat, ale ve Formuli 1 to nebude potřebovat. Pokud vše půjde podle plánu, přesně tam skončí a přeruší 43 let trvající období sucha pro ženy na startovním roštu. Loni vyhrála úvodní závod W Series, čistě ženský šampionát, který skončil v srpnu v Brands Hatch. Prvenství sbírá poměrně rychle: v 17 letech se stala první ženou a nejmladší jezdkyní, která vyhrála britský šampionát GT. V roce 2018 se stala první ženou, která vyhrála závod britské F3. Loni v únoru se stala první ženou, která zvítězila v seriálu MRF Challenge v Chennai. Nyní startuje v asijském šampionátu F3.
Setkáváme se v sídle závodního týmu Williams na venkově v hrabství Oxfordshire. Pod dojmem jejích dosavadních výrazných úspěchů ji Williams na začátku roku 2019 přijal jako vývojovou jezdkyni. Je to legální cesta do Formule 1 a oni ji pro tuto práci vyškolí – ponoří se do týmu, jezdí na závodní víkendy a učí se od stávajících jezdců a inženýrů, aby se připravila na nové, neznámé závodní prostředí.
Vypadá jako typická jednadvacetiletá dívka, v roztrhaných džínách, bílé mikině a křupavých Stan Smiths, v ruce svírá telefon. Ačkoli je zlehčuje, své ambice myslí vážně a velmi dobře si uvědomuje, že se snaží zapsat do historie. Historie je vlastně všude kolem nás. Sedíme ve Williamsově muzeu na místě, obklopeni závodními vozy z různých epoch. Zatímco pijeme čaj, zpoza starého závodního vozu FW14B vykukuje obočí Nigela Mansella, který nás pozoruje.
Tento rok byl pro Chadwickovou obrovský – a pozornost ji zaskočila. „Teď je to takový zvláštní druh návratu.“ Po vítězství v soutěži W Series odešla s finanční odměnou ve výši 500 000 dolarů (téměř celou ji vrazí zpět do své kariéry). Série vzbudila mnohem větší pozornost, než kdokoli z jejích účastníků očekával. „V motoristickém sportu je to na takové úrovni něco neslýchaného,“ říká.
Částečně tento zájem vysvětluje rostoucím zájmem o ženské soutěže ve sportu obecně. Ve fotbale se díky úspěchu ženského mistrovství světa podařilo letos překonat rekordy v návštěvnosti ženské superligy a seriál W Series byl vysílán na kanálu Channel 4. „V tomto ohledu je to velmi důležité. „Všichni za tím stojí,“ říká o ženském sportu. Chadwicková však chce uspět jako závodnice, nikoli jako žena, a je si vědoma toho, že lidé byli při prvním ohlášení série skeptičtí. Proč segregovat podle pohlaví, když je cílem, aby ženy a muži závodili na stejné úrovni?“
„Myslím, že když se to takhle postaví, tak to neosloví žádného z jezdců, kteří do toho nakonec šli,“ říká. „Můj původní myšlenkový proces byl: ‚Když na to sháním X sponzorských příspěvků, proč bych je měl dávat do něčeho, co by nemuselo být tak konkurenceschopné?“. Pak se setkala s lidmi, kteří ji založili, promluvila si se svými blízkými a uvědomila si, že seriál W Series je významně financován, dává mladým jezdkyním šanci řídit auta, ke kterým by jinak neměly přístup, a co je rozhodující, umožňuje účastnicím sbírat body do superlicence, které jsou nezbytné pro postup do Formule 1.
„Finance v motoristickém sportu jsou největší překážkou pro téměř všechny mladé jezdce, a konkrétně pro mnoho dívek, které procházejí,“ říká. Série W se snaží tyto podmínky vyrovnat. „Umožňuje převahu talentů a dává jezdkyním v juniorských kategoriích a kolem nich větší příležitost.“
Objem peněz v motoristickém sportu je ohromující, a to i na juniorské úrovni. „Kdybych vám to vysvětlil, mysleli byste si, že jsme se všichni zbláznili, ve smyslu, proč by někdo utrácel takové peníze za závodění?“
Finanční podpora je pro úspěch klíčová, takže každá pozornost, které se jezdcům dostane, bude pravděpodobně přínosná z hlediska přilákání sponzorů a investorů. Chadwick se stává známým jménem i mimo to, čemu s oblibou říká „malá bublina“ nebo „malý svět“ motorsportu. „Ale na spoustu těch věcí blaženě zapomínám, což je asi dobře,“ říká. „Když už nic jiného, tak mě to víc motivuje. Teď cítím, že jsem dostal příležitost větší, než jsem kdy ve své kariéře měl, a chci ji využít, chytit se jí oběma rukama. Pokud se mi podaří všechno ostatní vymazat, bude to jen dobře.“
Chadwicková se narodila v Bathu a část dětství strávila na ostrově Man, kde motocyklové závody TT „možná něco podvědomě zažehly. Moje vnímání rychlosti se muselo změnit poté, co jsem to viděla.“ Její rodiče pracují v oblasti financí a nemovitostí a ve světě automobilových závodů se nepohybují. „Takže to vidí tak, jak to je, nic víc, nic míň.“ Její starší bratr Oliver začal jezdit motokáry a Chadwick, který byl vždy soutěživý, se přidal. „Bylo mi 11 nebo 12 let, takže relativně pozdě,“ vysvětluje. Obvykle profesionální jezdci jezdí na motokárách od šesti nebo sedmi let, a to ve vozidlech, která jedou až 60 km/h. Chadwick jezdil na motokárách pro zábavu a netušil, že by to mohla být jeho kariéra. Ale zasáhla její přirozená ctižádost. „Myslím, že jsem jezdila na bratrově motokáře, která byla o něco výkonnější,“ usmívá se. „Kdybych běhala v atletice, nenašla bych najednou čtyři nebo pět sekund v každém kole, ale v motokáře bych mohla. Zamiloval jsem si to.“
Jeho bratr přestal závodit, když se ukázalo, že to pro něj nebude kariéra, a nyní provozuje vlastní firmu. Když ale závodně jezdil, byl rok, kdy bratr a sestra závodili ve stejné sérii. „Nerozuměli jsme si,“ směje se. „Chudáci moji rodiče. Museli nás všude vozit a vždycky to byly dvě nebo tři hodiny jízdy. Když to byl dobrý víkend, bylo to skvělé, ale když to byl špatný víkend, prostě… peklo.“
Předpokládám, že dobrý víkend pro jednoho z nich mohl znamenat špatný víkend pro druhého? „Přesně tak! Jo. Hodně jsme se střetli.“
Chadwickové se často ptají, jak se její rodiče staví k nebezpečnosti jejího sportu. Setkáváme se několik dní poté, co Anthoine Hubert zahynul při děsivé nehodě vozu Formule 2 během Velké ceny Belgie. Lewis Hamilton vzdal Hubertovi hold připomínkou nebezpečí toho, co dělají. „Jestli si někdo z vás, kdo se díváte, myslíte, že to, co děláme, je na vteřinu bezpečné, tak jste na obrovském omylu,“ řekl.“
„Můj soucit samozřejmě míří přímo k jezdci,“ říká opatrně Chadwick. „Náš svět je nesmírně soutěživý, ale když vidíte něco takového, opravdu vidíte, jak se naše komunita spojuje.“ Trvá na tom, že sport je stále bezpečnější, že nehody jsou vzácné a nepravděpodobné. „Ale znáte rizika, víte, že se takové věci mohou stát, a víte, že každý závod, který máte, je prostě takový. Je to nepravděpodobné, ale takové věci se stávají.“
Chadwicková byla vždycky sportovně založená a vždycky milovala vzrušení. Chodila na Cheltenham College, nezávislou internátní školu, i když na víkendy jezdila domů. Odmítla zkoušky do anglického hokejového týmu do 18 let, aby se mohla zúčastnit stipendijního víkendu Ginetta Junior – fondu pro začínající závodníky, který nabízí britský výrobce závodních a sportovních automobilů. (Stipendium vyhrála.) Je nadšenou lyžařkou – v dětství se s bratrem předháněli v maximální rychlosti na sjezdovkách. „Kdyby to dneska všechno přestalo, nevím, jak bych získala tu dávku adrenalinu.“
Ale nevypadá to, že by to mělo v dohledné době přestat. Chadwicková má intenzivní kondiční tréninkový režim, který se většinou soustředí na budování síly jejího jádra a horní části těla. „Když sedíte ve voze Formule 1 nebo v jakémkoli jednomístném voze, vaše tělo prochází obrovskou G-silou, která hodně zatěžuje krk. Když stoupáte vzhůru, nemáte k dispozici posilovač řízení. Musíte být psychicky fit, abyste se nedostali do bodu únavy.“ Fyzická příprava na řízení je složitější, než si mnozí uvědomují. „Hodně lidí říká, že ženy určitě mohou závodit ve Formuli 1, protože to není fyzický sport. No, je to fyzický sport, ale myslím, že je to úroveň, na kterou se ženy mohou dostat.“
Motorové závody jsou stále ovládány muži, zejména pokud jde o vyšší úrovně. V roce 1958 se Maria Teresa de Filippisová stala první ženou, která se zúčastnila závodu Formule 1. V roce 2006 se jí to podařilo. V roce 2006 řekla deníku Observer, že přestala závodit, „protože jí zemřelo příliš mnoho přátel“. V 70. letech minulého století závodila Lella Lombardiová za řadu týmů. Od dob Lombardiové se však na startovním roštu F1 neobjevila žádná žena. Chadwick říká, že fyzická síla tvoří jen malou část. „V konečném důsledku jsem ve výhodě, protože člověk musí být poměrně lehký,“ kontruje. Je malá a kompaktní – ukazuje mi, že jí z tréninku zesílil krk. Zmiňuje Susie Wolffovou, která také pracovala jako vývojová jezdkyně pro Williams, ale v roce 2015 odešla do důchodu. „Když přestala závodit, obvod jejího krku se šíleně zmenšil. Říkala, že spousta jejího oblečení jí už nesedí.“
Cílem Chadwickové je formule 1. „Vždycky to tak bylo, ale teď je to o něco reálnější než před rokem nebo dvěma.“ Vzpomíná si, že když jí bylo 14 nebo 15 let, uvědomila si, že řízení není jen koníček nebo něco, co dělá pro zábavu. „Když si pak člověk řekne, chci být závodní jezdec, tak si řekne, chci závodit ve Formuli 1. A pak si řekne, chci být závodní jezdec. Ale to si řeknete, a nikdy vás nenapadne, že se to skutečně stane. Pořád je to šílená myšlenka, pomyslet na to, že by to jednou mohlo být možné.“
Staré závodní vozy v muzeu jsou kolem nás jako duchové. „Dokonce i teď, když se ponořím do Williamse, mám stále chvíle, kdy mě štípe,“ říká. „Ale ano, je to konečný cíl. Nedělám si iluze o tom, jak těžké bude se k němu dostat.“ Trvá na tom, že navzdory pozornosti, kterou jí přinesl rok 2019, je pro ni klíčové se tam dostat, protože je nejlepší v tom, co dělá. „Chci to dokázat po zásluze. Nechci to udělat proto, že jsem symbolická závodnice. Opravdu cítím, že při správné příležitosti a správné podpoře je možné, nejen pro mě, ale i pro ženy, závodit ve Formuli 1 závodně. Nakonec chci být tou, která to dokáže.“
V roce 2016 způsobil Bernie Ecclestone poprask, když prohlásil, že ženy „nebudou brány vážně“ jako jezdkyně F1. „Nevím, jestli by žena byla fyzicky schopná rychle řídit vůz F1,“ řekl. Chadwick je, pokud jde o toto téma, bezstarostný. „Když slyším takové citáty, nemám pocit, že by mi něco říkal. Opravdu to na mě nepůsobí.“
Chadwicková je tak chladná a vyrovnaná, že jí to nelze nevěřit. „Jsou lidé, kteří si myslí: Dobře, jsi dobrá holka, ale nemusíš se nutně dostat na vrchol. Já to vnímám jako motivaci. Upřímně věřím, že je to možné, a když ne já, tak je tam nějaká žena, která je toho určitě schopná.“
Právě teď je život Chadwickové plný závodění. Díky vítězství v seriálu W Series má na stole možnosti pro rok 2020. Chce získat body do superlicence F1 a co nejvíce závodit. „Nakonec se chci ocitnout v pozici, kdy budu moci za dva nebo tři roky řídit vůz formule 1.“ To jí ponechává jen málo prostoru pro svět mimo závodění, i když se zdá, že je v této fázi naprosto spokojená, že tomu tak je.
„Neměnila bych za nic na světě, ale je docela těžké zvládat i společenský a osobní život.“ Její práce znamená, že pracuje i o víkendech. „Najednou si v úterý večer říkám, kdo si se mnou chce vyrazit? Kdo chce jít ven? Můj rozvrh se neslučuje s rozvrhem nikoho jiného.“
Jako dítě Chadwicková motoristický sport nesledovala. Neměla plakáty na zdi. „Teď denně potkávám lidi, kteří mě inspirují, ale když jsem vyrůstala, tak ne. Řekla bych, že jsem si tak nějak dělala svoje vlastní věci.“ Teď, pokud vše půjde podle plánu, může být Jamie Chadwicková tím plakátem pro někoho jiného. „Je to bonus navíc,“ usmívá se, ačkoli se jí to vůbec nelíbí. „Ale to, co teď dělám, je jen pro mě. Chci dosáhnout toho, čeho chci dosáhnout pro sebe, a to je vše.“
{{vlevo nahoře}}
{{vlevo dole}}
{{vpravo nahoře}}
{{vpravo dole}}
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.