První analýza kvalitativních dat může u začínajících výzkumníků vyvolat značný zmatek. Mystifikace ohledně toho, jak analyzovat data, může být umocněna při čtení publikovaných prezentací výzkumu, v nichž jsou popisy toho, co autoři se svými daty vlastně dělali, aby získali „zjištění“, omezené a neprůhledné. Jedním z důvodů neprůhlednosti popisů analytického procesu je to, že výzkumníci s daty doslova přemýšlejí v iterativním a rekurzivním procesu, který se doslova vrací mezi daty, teorií a dalším výzkumem. Podrobný popis tohoto procesu neodpovídá tomu, co se v článcích v časopisech očekává od logicky uspořádaných a stručných popisů výzkumných procesů. V každém případě existuje spousta způsobů, jak začít s analýzou kvalitativních dat, pokud se jedná o nový úkol. V tomto blogpostu budu hovořit trochu o předběžném kódování, protože to je mezi kvalitativními výzkumníky hojně využíváno.
Analýza dat je teoreticky podložená a jakýkoli přístup k analýze dat bude záviset na teoretickém přístupu použitém pro danou studii. Ačkoli se „kódování“ jako postup dočkalo v poslední době značného množství kritiky (např. St. Pierre, 2011), je to jedna – nikoli však jediná – cesta do souboru dat, jak získat prvotní představu o tom, co se děje. Nejprve, co je to kódování? Vědci již desítky let definují, co mají na mysli pod pojmem „kódování“. Zde je několik definic předložených vědci, kteří psali o analýze kvalitativních dat:
„Kódy jsou značky nebo štítky pro přiřazení významových jednotek deskriptivním nebo inferenčním informacím shromážděným během studie. Kódy se obvykle připojují k různě velkým „kusům“ – slovům, frázím, větám nebo celým odstavcům, spojeným nebo nespojeným s určitým prostředím“ (Miles & Huberman, 1994, s. 56).
Pro Corbinovou a Strausse proces kódování zahrnuje „odvozování a rozvíjení pojmů z dat“ (Corbin & Strauss, 2008, s. 65).
„Kódování znamená pojmenování segmentů dat štítkem, který zároveň kategorizuje, shrnuje a vysvětluje každou část dat. Kódování je prvním krokem při přechodu od konkrétních výroků v datech k analytickým interpretacím.“ (Charmaz, 2006, s. 43)
„Podstatou kódování je proces třídění dat do různých kategorií, které je uspořádávají a činí je smysluplnými z hlediska jednoho nebo více rámců či souborů myšlenek.“ (Charmaz, 2006, s. 43) (Lofland, Snow, Anderson, & Lofland, 2006, s. 200).
Zjednodušeně řečeno, „kódování“ je proces, při kterém výzkumníci syntetizují „významy“ prokázané ve zdrojích dat (ať už se jedná o přepisy rozhovorů, přirozeně se vyskytující data, terénní poznámky, dokumenty nebo vizuální data) pomocí nějakého „označení“. Štítky mohou být odvozeny ze samotných dat, kdy jsou použita vlastní slova účastníků (tj. „in vivo“), mohou být použity výzkumníky k shrnutí pozorovaného nebo mohou být odvozeny deduktivně z širších cílů výzkumu a literatury, která studii informuje.
Vypracujte inventář dat
Marie Kondo nám pomáhá uklízet náš dům; inventáře dat nám pomáhají udělat si přehled o tom, co náš soubor dat zahrnuje. Datové inventáře nám mohou pomoci s uspořádáním projektových materiálů. Pro ty, kteří rádi pracují s papírem, to bude znamenat, že soubor dat bude vytištěn (přepisy rozhovorů, terénní poznámky z pozorování, dokumenty atd.) a uspořádán tak, aby byla data snadno dostupná. Takto jsem organizoval své soubory dat, když jsem začínal dělat kvalitativní výzkum. Nyní spíše organizuji digitální verze projektových dokumentů ve složkách v počítači. Obvykle používám heslem chráněnou tabulku, abych měl přehled o různých zdrojích dat, které mám, spolu s daty, kdy byla data vytvořena a/nebo shromážděna, a o všech transformačních procesech, které s tím byly spojeny (např. přepis atd.). V tomto souboru mohu uvádět jména účastníků spolu s použitými pseudonymy.
Když sepisuji soupis dat, obvykle obsahuje následující prvky:
- Výzkumník/ci
- Popis studie
- Cíl výzkumu
- Výzkumné otázky
- Definice. pojmů (je-li to relevantní)
- Plán studie a metody
- Postupy IRB (jedná se o pilotní studii se schváleným IRB? Kurz schválený IRB? Data z IRB jiného výzkumníka?)
- Účastníci (Kolik? Jak byli rekrutováni? Jaká kritéria byla použita pro výběr vzorku?“
- Doba trvání studie (Kdy byla studie provedena a jak dlouho trvala?)
- Popis dat (kolik dat máte k dispozici?)
- přepisy rozhovorů/videozáznamy (doba trvání rozhovorů)
- dokumenty &archivní materiály (Seznam dokumentů; kolik?)
- terénní poznámky (zkrácené, rozšířené; kolik stran?)
- audio/video materiály
- Kontext výzkumu: Popište kontext své studie a prostředí, je-li to vhodné
- Přílohy podle potřeby:
- Seznam se shrnutím údajů (počet stran, datum sběru, účastníci atd.)
- Vzorce dat (např. 1 úplný přepis; vzorek archivních dat)
Začněte číst a znovu číst
Jediný způsob, jak zahájit analýzu dat, je začít číst a procházet shromážděná data. Výzkumníci, kteří přepisují audio- nebo videozáznamy rozhovorů nebo přirozeně probíhajících interakcí, mají dobrou pozici, protože již pečlivě poslouchali své zvukové soubory a měli by si vytvořit dobrou představu o tom, co se ve zdroji dat nachází. Pokud jsou soubory dat velmi rozsáhlé, může pomoci provést počáteční „indexaci“ audio nebo video materiálů. To znamená, že se vytvoří „index“ nebo stručný popis (spíše než přepis) toho, co je obsaženo v audio- nebo videozáznamu, spolu s časovými značkami. To je užitečné pro vyhledání konkrétních událostí nebo okamžiků v datovém zdroji za účelem jeho přezkoumání během analytického procesu nebo dokončení dalšího přepisu vybraných interakcí v rámci většího souboru dat.
Předběžné kódování
Kódování jako proces je již po desetiletí popisováno v mnoha textech (Coffey & Atkinson, 1996; Huberman & Miles, 1994; Miles, Huberman, & Saldaña, 2014). Na začínající výzkumníky provádějící počáteční kódování čeká několik výzev. Za prvé, neexistuje „jediný správný způsob“, jak provádět předběžné kódování. Za druhé, existují nejrůznější přístupy ke kódování stejného souboru dat a někteří výzkumníci vytvořili kódovací schéma, které by mohli použít jiní. Například Bogdana & Biklena (2003, str. 162-168) schéma zahrnuje následující kategorie kódování:
- Nastavení/kontext
- Vymezení situace
- Perspektivy subjektů
- Způsoby myšlení účastníků o lidech &objektech
- Proces
- Činnosti
- Události
- Strategie
- Vztahy a sociální struktura
- Narativita
- Metody
.
Třetí, kódování používají výzkumníci, kteří svůj postup označují jako „tematickou analýzu“(Braun & Clarke, 2006), spolu s těmi, kteří zastávají přístup „zakotvené teorie“ (Charmaz, 2014; Corbin & Strauss, 2015; Glaser & Strauss, 1967). Ačkoli mají tyto procesy širokou podobnost, zastánci zakotvené teorie mají podrobně popsané specifické přístupy k rozvoji „zakotvené teorie“, které se obvykle nepoužívají v tematických přístupech k analýze.
Vypracujte slovník kódů
Při začátcích může pomoci sledovat, co se děje, vypracování „slovníku kódů“, v němž jsou definovány jednotlivé použité značky nebo kódy. To znamená sepsání parametrů, podle kterých se ten který kód na data aplikuje – tj. kritérií pro zařazení a vyloučení. Zde pomůže také zahrnout výňatek z údajů, který ilustruje, jak byl kód použit. Pro sledování počátečního kódování považuji za užitečný následující formát:
| Kód | Definice kódu | Ilustrativní výňatek |
Po aplikaci počátečních kódů je pak možné je přeorganizovat do nějakých druhů větších skupin. Vzhledem k tomu, že se jedná o ranou fázi analytického procesu, lze tento proces považovat spíše za fázi „zkoušení“. Zvažte, zda existují štítky (nebo kategorie), které by bylo možné použít k popisu skupiny předběžných kódů. V této fázi je skutečně užitečné začít psát „poznámky“
Psaní poznámek
O psaní poznámek jsem psal jinde – jedná se o proces, kdy výzkumníci začínají psát o datech, kódech a kategoriích. Prostřednictvím psaní memo lze klást otázky o datech, zvažovat, co je v datech důležité, a případně uvažovat o tom, jak spolu mohou různé kódy souviset. Zde lze také zařadit výňatek ze souboru dat, o kterém se bude psát. Klíčové je zde zapsat si své počáteční myšlenky a vytváření významů.
To, co jsem zde popsal, jsou počáteční procesy, které lze použít ke zkoumání souboru dat. V žádném případě tím proces analýzy dat nekončí. Ale kam dál? Myslím, že odpověď na tuto otázku závisí na konkrétním projektu, na tom, čeho chce výzkumník dosáhnout, a bude nutně zahrnovat návrat k literatuře, která se podílela na vypracování studie, a také k literatuře, která se zabývá ontologickou, epistemologickou a teoretickou perspektivou, kterou člověk v té které studii zaujímá.
Zde je několik dalších tipů pro analýzu dat:
Zvládání strachu a úzkosti při induktivní analýze kvalitativních dat
11 „triků“, s nimiž je třeba počítat při analýze dat
Kathy Roulston
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Využití tematické analýzy v psychologii. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77-101. doi:10.1191/1478088706qp063oa
Charmaz, K. (2006). Konstruování zakotvené teorie: A practical guide through qualitative analysis [Praktický průvodce kvalitativní analýzou]. Thousand Oaks, CA: Sage.
.
Charmaz, K. (2014). Constructing grounded theory (2. vydání). Los Angeles: Sage.
Coffey, A., & Atkinson, P. (1996). Vytváření smyslu kvalitativních dat: Complementary research strategies (Doplňkové výzkumné strategie). Thousand Oaks: Sage.
Corbin, J., & Strauss, A. (2008). Základy kvalitativního výzkumu (3. vyd.). Los Angeles: Sage.
Corbin, J., & Strauss, A. (2015). Základy kvalitativního výzkumu: Techniques and procedures for developing grounded theory (4. vyd.). Los Angeles: Sage
Glaser, B. G., & Strauss, A. L. (1967). Objev zakotvené teorie: Strategie kvalitativního výzkumu. New York: Aldine de Gruyter.
Huberman, A. M., & Miles, M. B. (1994). Metody správy a analýzy dat. In N. K. Denzin & Y. S. Lincoln (Eds.), Handbook of qualitative research (s. 428-444). Thousand Oaks: Sage.
Lofland, J., Snow, D., Anderson, L., & Lofland, L. H. (2006). Analýza sociálního prostředí: A guide to qualitative observation and analysis (4. vydání). Belmont, Kalifornie: Thomson, Wadsworth.
Miles, M. B., & Huberman, A. M. (1994). Analýza kvalitativních dat: An expanded sourcebook (2. vydání). Thousand Oaks, CA: Sage.