The Threepenny Opera (Eng. adaptation 1954)

Hra s hudbou.
Bertolt Brecht a Kurt Weill ve spolupráci s Elisabeth Hauptmann podle Žebrácké opery Johna Gaye.
Anglická adaptace Marc Blitzstein.

Stránky Marca Blitzsteina

Informace o představení
Synopse
Seznam písní
Nahrávky
Tiskové výstřižky

Scott Merrill a Lotte Lenya
z mimobroadwayské inscenace z roku 1954.

Informace o představeních

Osazení: Václav Krejčí, Václav Krejčí, Václav Krejčí, Václav Krejčí: Zpívající role — Street Singer (tenor nebo vysoký baryton), Macheath (vysoký baryton), pan J.J. Peachum (basbaryton), Mrs. Peachumová (kontraalt), Polly Peachumová (soprán), Tygr Brown (baryton), Lucy Brownová (mezzosoprán), Jenny (mezzosoprán), Smith, ansámbl.
Mluvící role — Filch, páter Kimball, banda zlodějů, žebráci, prostitutky, policisté.
Orchestr:
Délka: celý večer, 55 minut hudba
Publikovaná vydání: vokální výběr, Warner Bros. SF0137
Právo na provedení a pronájem: USA, Velká Británie, BREV: EAMC
První provedení: 10. března 1954, New York, Theater de Lys, Carmen Capalbo, dir., Samuel Matlowsky, dir.

Průvodce orchestrací, zkratkami území a nakladatelskými symboly.

Synopse

Prolog

Po předehře přichází na scénu Pouliční zpěvák se sudovými varhanami a zpívá o zločinech proslulého bandity a sukničkáře Macheatha, Macka nože („Balada o Macku noži“). Děj se odehrává na jarmarku v londýnském Soho těsně před korunovací královny Viktorie.

I. dějství

I. dějství začíná v obchodě Jonathana Peachuma („Ranní hymna“), který ovládá londýnské žebráky, vybavuje je a cvičí výměnou za podíl z jejich „výdělku“. S pomocí své ženy zapíše nového žebráka, načež si všimnou, že jejich dospělá dcera Polly se předchozího večera nevrátila domů („Místo písně“). Scéna se přesouvá do prázdné stáje, kde se Macheath chystá oženit s Polly, jakmile jeho banda ukradne a přinese všechny potřebné potraviny a vybavení („Svatební píseň“). K výměně slibů nedojde, ale Polly je spokojená a všichni usedají k hostině. Protože nikdo z členů bandy nedokáže zajistit vhodnou zábavu, postará se o ni Polly sama („Pirátka Jenny“). Gang znervózní, když dorazí šéf policie Tiger Brown, ale ukáže se, že Brown je Mackův starý kamarád z armády („Army Song“), který celé ty roky bránil jeho zatčení. Všichni ostatní odcházejí a Mack s Polly oslavují svou lásku („Love Song“). Pak se Polly vrátí domů a vzdorovitě oznámí sňatek, zatímco rodiče na ni naléhají, aby se rozvedla, a paní Peachumová se rozhodne podplatit Mackovy oblíbené prostitutky („Balada o závislosti“). Polly odhalí Mackovy vazby na Browna, což dá panu a paní Peachumovým nápad, jak Macka lapit, a trojice medituje o zkaženosti světa („Svět je zlý“).

Druhé dějství

Polly řekne Mackovi, že ho její otec nechá zatknout. Ten se domluví na odjezdu z Londýna, vysvětlí Polly svůj loupežnický „byznys“, aby ho mohla v jeho nepřítomnosti řídit, a odjíždí („Melodrama“ a „Pollyina píseň“). Polly se rozhodným způsobem ujímá vedení bandy, když paní Peachumová podplatí Jenny, Mackovu bývalou milenku, aby ho udala („Balada o závislosti“, repríza). Cestou z Londýna se Mack zastaví ve svém oblíbeném nevěstinci, aby navštívil Jenny („Balada o tangu“). Přijede Brown a s omluvou zatkne Macka, který jde do vězení. Podplatí strážného, aby mu sundal pouta („Balada o snadném životě“); pak přijde jeho přítelkyně Lucy – Brownova dcera – a vyzná mu lásku („Barbara Song“). Přijede Polly a s Lucy se pohádají („Žárlivý duet“). Poté, co Polly odejde, Lucy zosnuje Mackův útěk. Když se to dozví pan Peachum, vyhrožuje Brownovi a donutí ho, aby na Macka poslal policii. Děj se zastaví kvůli dalšímu zamyšlení nad nepříjemným lidským údělem („Jak přežít“).

Třetí dějství

Jenny přijde do obchodu Peachumových, aby si vyžádala peníze na úplatek, které jí paní Peachumová odmítne zaplatit. Jenny prozradí, že Mack je v domě Suky Tawdryové. Když přijde Brown, odhodlaný zatknout Peachuma a žebráky, s hrůzou zjistí, že žebráci už jsou na místě a zastavit je může jen pan Peachum („Zbytečná píseň“). Aby uklidnil Peachuma, zbývá Brownovi jediná možnost: zatknout Macka a nechat ho popravit. Jenny oplakává Mackův osud („Šalamounova píseň“). V další scéně je Mack opět ve vězení („Volání z hrobu“). Prosí bandu, aby sehnala dostatečný úplatek, ale ta to nedokáže („Volání z hrobu“, 2. část). Průvod návštěvníků – Brown, Jenny, Peachum a Polly – přichází, když se Mack připravuje na smrt („Poselství smrti“). Pak dojde k náhlému zvratu: Přijíždí posel na koni a oznamuje, že královna Macheatha omilostnila a udělila mu zámek a penzi („Posel na koni“). Uliční zpěvák přináší závěrečnou část („Balada o Mackovi Nožovi“).

Seznam písní

Balada o Macku Nožovi
Ranní hymna
Na místo písně
Svatební píseň
Pirátka Jenny
Armádní píseň
Milostná píseň
Balada o závislosti
První třípísňové finále -. Svět je zlý
Pollyina píseň
Tango balada
Balada o snadném životě
Barbarina píseň
Žárlivý duet
Druhé finále Threepenny -. Jak přežít
Nepotřebná píseň
Solomonova píseň
Volání z hrobu
Smrtelné poselství
Třetí finále Threepenny — Posel na koni
Balada o Macku Knifeovi: Reprise

Nahrávky

Decca Broadway CD 012 159 463-2 (evropská reedice Line Music/Cantus Classics 5.00951)	Lotte Lenya, Scott Merrill, Original Off-Broadway Cast, Samuel Matlowsky, dir.
West Hill Radio Archives CD WHRA-6048	Lotte Lenya, Marc Blitzstein, David Brooks, Jo Sullivan, Leonard Bernstein, dir. (záznam rané verze textu písně s vyprávěním, 1952)

Výstřižky z tisku

„Vynikající a rozkošné umělecké dílo, úderné, sardonické, originální, vtipné a vždy zajímavé.“
–New York Post, 1954

„A tour de force. Někdy píše Weill sangfroidně, s drzostí, lhostejností a unavenou rutinou jakéhokoli jazzového hackera. Ale neposloucháte jazz z dílny. Posloucháte mistra svého řemesla, který ve své partituře říká nejrůznější věci… s únavou světa, soucitem a zoufalstvím, v tónovém dialektu, který zahrnuje některé přitažlivé melodie a některé trefné disonance. . . . Tato opera, singspiel, jak chcete… může klidně trvat stejně dlouho jako její předchůdci z osmnáctého století.“
–New York Times, 1954

„Tento špinavý a krásný vaudeville ze života viktoriánské londýnské chudinské čtvrti, v němž se střídají ostré a prosté muzikálové melodie Kurta Weilla, není aktuální.“
–Cue, 1954

„The Threepenny Opera obdivuhodně odolává ctnosti.“
–New York Times, 1956

„Zásadní kritika kapitalismu, sobectví a buržoazie od Bertolta Brechta a Kurta Weilla z roku 1928 se hodí . … tón této neklidné doby… divadlo, které otřese publikem.“
–Chicago Daily Herald, 2008

„Brechtův břitce satirický pohled na význam morálky ve společnosti plné gangsterů, žebráků, prostitutek a zkorumpovaných policistů a Weillova ostrá, operně-kabaretní hudba. … tomuto představení se nedalo odolat.“
–Chicago Sun-Times, 2008

„Jaká lahůdka! . . . Jedny z nejvtipnějších, nejchytlavějších a nejkousavějších ód, … které kdy zdobily hudební komedii . . . . Některé hlášky (například nehorázné přirovnání bankéřů ke zločincům) mohly být napsány včera. Ale nesmrtelný rozpor Třígrošové opery spočívá v tom, že kousne do ruky politicky blazeované buržoazii a zároveň ji polechtá.“
–Seattle Times, 2011

„Absolutní triumf… . Naprosto poutavý, i když ne vždy příjemný večer hudebního divadla.“
–Broadway World, 2011

„The Threepenny Opera je jedním z těch vzácných příkladů transformace velkého divadelního díla jedné doby v úspěšné dílo doby pozdější. . . . Brechtovo sociální a ekonomické kázání zůstává palčivě aktuální i pro naši dobu.“
–Madison Daily Page, 2011

„Chytré, sardonické a naprosto zábavné.“
–Madison Capital Times, 2011

Také viz Die Dreigroschenoper, originální verze v němčině.

Podívejte se na Die Dreigroschenoper.