The Messianic Prophecy Bible Project

„Budu vyprávět o Hospodinově neutuchající lásce. Budu chválit Hospodina za všechno, co učinil. Budu se radovat z jeho veliké dobroty k Izraeli, kterou udělil podle svého milosrdenství a lásky.“ (Izajáš 63,7)

Když se Ješuy ptali, které přikázání je v Zákoně největší, odpověděl, že první je milovat Boha celým srdcem, duší a myslí. O druhém řekl, že je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe.

Zopakoval dvě základní přikázání judaismu, na nichž Zákon závisí. Ve 3. Mojžíšově 19,18, kde je tento zákon uveden, je sloveso překládané jako láska v hebrejštině ahav. Je to sloveso činné, jinými slovy, láska je čin.

Zajímavé je, že abychom mohli účinně milovat bližního, musíme milovat sami sebe. Pokud se považujeme za nezasloužilé, pravděpodobně se tak budeme chovat k druhým nebo se sami nastavíme tak, aby se tak k nám chovali. Zdá se tedy, že naše schopnost milovat bližního může být omezena tím, jak dobře si sami sebe ceníme.

Pokud zjistíme, že máme na sebe bezbožný pohled, požádejme Boha, aby nám pomohl vidět se tak, jak se vidí On. Teprve když tak učiníme, můžeme se proměnit v člověka, který dává a přijímá ještě vyšší formu lásky, chesed (חסד).

Toto další hebrejské slovo pro lásku se do češtiny překládá obtížněji. Chesed je láska, kterou nelze sentimentalizovat; má atributy síly, vytrvalosti, věrnosti a oddanosti, které vycházejí ze smlouvy mezi Bohem a člověkem nebo mezi lidmi navzájem.

Bývá překládána jako milující laskavost, milosrdenství, vytrvalá láska, soucit, věrnost, dobrota, velká laskavost, přízeň a loajální či věrná láska.

Adonajovo Chesed

„Hospodin je milostivý a milosrdný, pomalý k hněvu a velký v laskavosti.“ (foto: Brett Lidder)

„Adonajovo Chesed

“ (Žalm 145,8; viz Ex 34,6-7)

V judaismu je chesed považován za jednu ze třinácti Božích vlastností. Židovští mudrci tuto myšlenku odvodili z Božího zjevení se Mojžíšovi (Ex 34,6-7).

Tento atribut je podobný Janovu popisu Boží lásky: „Milí přátelé, milujme se navzájem, neboť láska pochází od Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, protože Bůh je láska“. (1 Jan 4,7-8)

Chesed je popisována jako „celoživotní láska“, která je založena na smluvním vztahu – „pevná, skálopevná věrnost, která trvá až do věčnosti“:

„I kdyby se hory otřásly a pahorky se vzdálily, má neochvějná láska k vám se neotřese.“ (1 Jan 4,7-8)

„I kdyby se hory otřásly a pahorky se vzdálily, má neochvějná láska k vám se neochvěje. (Izajáš 54,10)

Chesed je forma lásky, která přesahuje jakýkoli hřích nebo zradu, aby uzdravila zlomené srdce a milostivě poskytla odpuštění: „Nikdo není Hospodinem zavržen navždy. I když přináší zármutek, prokáže soucit, tak velká je jeho neutuchající láska.“. (Pláč 3,31-32)

Chesed je vlastně druh Boží lásky.

Biblista John Oswalt poukazuje na chesed, jak se používá k popisu Boha v Tanachu (Exodus 34,6), jako na příklad „zcela nezasloužené laskavosti a štědrosti“ udělované tím, kdo je v mocenském postavení.

Poznamenává, jak Bůh přišel k hebrejskému lidu, přestože ho nehledali, a jak byl věrný své smlouvě s Abrahamem, přestože ji neustále porušovali.

Oswaltovými slovy: „Bůh je věrný své smlouvě s Abrahamem: „Na rozdíl od lidí nebylo toto božstvo nestálé, nespolehlivé, sobecké a chamtivé. Místo toho byl věrný, pravdivý, přímý a velkorysý – vždy.“

Písmo odhaluje mnoho případů Božího chesedu v akci. V Genesis 24,27 se Abrahamovu služebníkovi podařilo zázračně najít manželku pro Izáka. Služebník poznává Boží věrnost a milost (příbuzný pojem v Nové smlouvě). Popisuje ho jako toho, „který neopustil svou laskavost a věrnost vůči mému pánovi“.

Smluvní aspekt chesedu je dosvědčen v Boží vytrvalé lásce vůči Izraeli. Ačkoli Izrael není vždy věrný, Bůh ano. Nenechá Izrael odejít.

Nikdo nemůže žít v Izraeli, aniž by si byl vědom Božího chesedu, a právě tento chesed zachovává národ, jehož nepřátelé jej převyšují v poměru 250 ku 1.

Přestože mnoho mužů a žen bylo svědky zázračných Božích zásahů v bitvě, pouhé přežití každého dne je dostatečným důkazem jeho chesedu v zemi, která je neustále napadána. Díky tomu si také mnozí takzvaní hilonim neboli sekulární židovští občané uvědomují Boží existenci a jeho milost a milující laskavost nad Izraelem.

Boží láska k židovskému národu je skutečným zázrakem.

Chesed neodmítá potřebu svatosti a spravedlnosti, ale milosrdně, navzdory selháním židovského národa, razí cestu nezaslouženou laskavostí k lásce ke své smlouvě.

Ve skutečnosti se chesed poměrně často spojuje s hebrejským slovem překládaným jako milosrdenství a soucit: rachum. (viz Iz 54,8; 63,7; Pláč 3,22)

„A zasnoubím si tě navěky a zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním. A zasnoubím si vás s vírou, a tak poznáte Hospodina“. (Ozeáš 2,19-20 )

„Neboť hory se mohou pohnout a pahorky se mohou otřást, ale má milující laskavost se od tebe nevzdálí a má smlouva pokoje se neotřese,“ praví Hospodin, který se nad tebou slitoval.“ (Ozeáš 2,19-20) (Izajáš 54,10)

Výjimečnost Chesed

„Neboť tvé milosrdenství je před mýma očima a já jsem chodil v tvé pravdě.“

„Neboť tvé milosrdenství je před mýma očima a já jsem chodil ve tvé pravdě. (Žalm 26,3)

Hebrejské slovo chesed se objevuje také v 3. knize Mojžíšově 20,17, kde Zákon říká, že muž, který odhalí nahotu své sestry, se dopustil chesedu: zde je přeloženo jako potupa.

Písmenem „chesed“ se naznačuje, že člověk překročil Boží hranici, což dává chesedu další význam „vyznačující se překypováním a nedostatkem hranic“. (Aiš)

V tomto případě dostává chesed negativní konotaci. Když je však konotací svatost, je záměrem, aby ten, kdo miluje, tak činil bez hranic – jako akt lásky charakterizovaný překypující milostí, milosrdenstvím a dáváním.

Při tomto druhu lásky neexistuje myšlenka „co z toho budu mít já?“

Ruth 1,8-20 nám dává příklad chesedu. Když se Naomi po smrti svého manžela a synů rozhodla vrátit do Izraele, stály její snachy před rozhodnutím: vrátit se do Moábu, nebo jít do Izraele.

„Naomi tedy řekla svým dvěma snachám: ‚Vraťte se každá do domu své matky. Kéž vám Hospodin prokáže laskavost, jako jste prokázaly laskavost svým mrtvým mužům a mně.““ (Rút 1,8)

Orpa se vrátila do Moábu, ale Rút šla s Naomi a sbírala na izraelských polích, aby se o ni postarala. To bylo víc než jen laskavost. Prokázala chesed, věrnou lásku, která přesahuje požadavky rodinných povinností.

Když byla Rút v Izraeli, nechodila za mladými muži, ale provdala se za Bóaze, aby pomohla své tchyni.

Vidíme zde, že chesed přesahuje požadavky povinností, přesahuje dodržování smluv. Je extravagantní.

Nezávisí na pocitech nebo náladě; je to něco, co děláme, abychom zajistili to, co druhý člověk potřebuje. Je motivována soucitem a ahavou (láskou).

„“Hospodin ti žehnej, dcero má,“ odpověděl. ‚ Tato laskavost je větší než ta, kterou jsi projevila dříve: Vždyť jsi neběhala za mladšími muži, ať už bohatými nebo chudými.“‚“ (Rút 3,10)

Micva Gemilut chasadim

„Ó, děkujte Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho milosrdenství trvá navěky.“ (Rút 3,10)