Tento článek je více než 3 roky starý.

Co by se stalo, kdyby lidé ztratili 50 % všech pracovních míst na světě ve prospěch robotů? se původně objevil na webu Quora: místo pro získávání a sdílení znalostí, které umožňuje lidem učit se od ostatních a lépe porozumět světu.

Odpověď Glenna Luka, Investuje do technologií a růstově orientovaných společností, na serveru Quora:

Co kdyby lidé přišli o 90 % všech pracovních míst na světě kvůli robotům, automatizaci a technologiím?

Byli bychom tam, kde jsme dnes:

  • Před sto lety pracovala naprostá většina lidí na světě na farmách. Vynález a rozšíření technologií umožnily, že malá menšina farmářů (zde v Americe 2 %) může zajistit potraviny pro všechny.
  • Před o něco více než sto lety existovaly miliony pracovních míst spojených s hlavním druhem místní dopravy té doby: koňským povozem. Všechna tato pracovní místa stavěla kočáry, vyráběla kočárové biče, chovala koně a vybírala jejich exkrementy z městských ulic. Pokrok a technologie tato pracovní místa opět téměř zlikvidovaly a my jsme tady.
  • Před sedmdesáti lety bylo v železničním průmyslu, který přepravoval náklad a cestující po celé zemi, zaměstnáno něco přes 3 % pracovní síly v USA. Dnes je v železničním průmyslu zaměstnáno pouze 0,1 % pracovní síly, a přesto se po zemi přepravuje téměř třikrát více nákladu .
  • Jak je popsáno ve filmu Hidden Figures, NASA dříve zaměstnávala lidské počítače, které vypočítávaly trajektorie letů, jež pomáhaly dostat naše kosmické lodě na oblohu. Dnes je souhrnný výpočetní výkon lidských počítačů z té doby zakrnělý zařízením, které máte v kapse.

To je jen několik příkladů toho, jak se v průběhu let změnila pracovní místa a povaha práce, kterou posunulo vpřed uvolnění kolektivní vynalézavosti lidstva při řešení problémů. Podle mého názoru jsou roboti (a umělá inteligence) jen další kapitolou v pokračující snaze lidstva o vyšší produktivitu a inovace.

Srovnávání se s rozvratem (tentokrát lépe)

Než se však všichni semkneme k masivnímu globálnímu skupinovému objetí a přijmeme tuto utopickou budoucnost neomezené hojnosti, musíme si být nanejvýš vědomi toho, že rozvratné změny způsobené novými technologiemi mohou být hlavní příčinou globálního konfliktu.

Pamatuji si na dobu ne tak dávno minulou, kdy byla Globalizace masami vychvalována, imigranti byli vítáni, nové technologie a vynálezy braly svět útokem a díky ekonomice všichni bohatli.

Mluvím o polovině 90. let. Tedy o 90. letech 19. století. Během následujícího půlstoletí svět prošel pravděpodobně nejničivějším obdobím, jaké kdy zažil. Rychlé změny v technologiích nakonec vedly k obrovským změnám ve společnosti – od politiky (konec koloniální éry po sílící nacionalismus), přes komunikaci (telefon), kulturu (vznik automobilové kultury), urbanismus (vynález moderních předměstí) až po zmenšování velikosti domácností.

Rychlé technologické změny jsou destruktivní a my musíme být na tyto změny připraveni. Je třeba zodpovědět zásadní otázky:

  • Jak se vypořádat s výzvou spravedlivého rozdělení bohatství?
  • Co vůbec považovat za spravedlivé?
  • Co když se robotická technologie soustředí do rukou několika málo lidí?
  • Jaké změny je třeba provést v našem současném politickém systému, aby se přizpůsobil tomuto novému světu?
  • Jak bude fungovat koncept vestfálské suverenity, když hranice už nebudou definovány jen fyzicky?
  • Co když technologické změny proběhnou ještě rychleji, než jsme dnes schopni předvídat?
  • Tak dále.

Přestože zůstávám optimistou, někdy se obávám, že lidstvo ještě není na tyto otázky dostatečně připraveno. Nebo že bude zapotřebí výbušných změn – zvláště znepokojivých v atomové éře -, abychom se nakonec dostali do další fáze lidského vývoje. Myslím, že na tolik času a úsilí, kolik naši úžasní podnikatelé věnují snaze inovovat a posouvat lidskou produktivitu kupředu, musíme nyní také věnovat čas tomu, abychom zjistili, jak se musí společnost vyvíjet – co nejméně rušivým a na člověka zaměřeným způsobem -, aby se přizpůsobila novým technologiím.

Vytvořili jsme obrovské bohatství, dost na to, abychom se mnohokrát rozdělili – a nyní se musíme naučit, jak se o tuto štědrost podělit spravedlivým a rovnocenným způsobem, který také vytvoří správné pobídky pro tvůrce bohatství, aby se nadále posouvali kupředu k hranicím.

Související:

  • Jak si společnost udrží význam lidské práce v éře rostoucí automatizace?
  • Zvrátila se globalizace pro Západ?
  • Je vzestup Číny pádem Ameriky?

Poznámka:

Zdroj: Výroční zpráva společnosti Berkshire Hathaway za rok 2015

V roce 1947, krátce po skončení druhé světové války, činil počet amerických pracovních sil 44 milionů. V železničním průmyslu bylo zaměstnáno přibližně 1,35 milionu pracovníků. Příjmy z tunokilometrů nákladu přepraveného železnicemi I. třídy v tomto roce činily 655 miliard.

V roce 2014 železnice I. třídy přepravily 1.85 bilionů tunokilometrů, což představuje nárůst o 182 %, přičemž zaměstnávaly pouze 187 000 pracovníků, což je od roku 1947 snížení o 86 % …

… V důsledku tohoto ohromujícího zlepšení produktivity klesla od roku 1947 cena za přepravu jedné tunokilometry nákladu očištěná o inflaci o 55 %, což v současných dolarech ušetřilo odesílatelům přibližně 90 miliard dolarů ročně.

Další zarážející statistika: Pokud by k přepravě nákladu bylo nyní zapotřebí tolik lidí jako v roce 1947, potřebovali bychom k odbavení současných objemů více než tři miliony železničních pracovníků. (Taková úroveň zaměstnanosti by samozřejmě o hodně zvýšila poplatky za nákladní dopravu, v důsledku čehož by se ve skutečnosti nepohnulo nic, co by se blížilo dnešnímu objemu.)

Naše společnost BNSF vznikla v roce 1995 sloučením společností Burlington Northern a Santa Fe. V roce 1996, který byl prvním celým rokem fungování sloučené společnosti, bylo 45 000 zaměstnanci přepraveno 411 milionů tunokilometrů nákladu. V loňském roce byly srovnatelné údaje 702 milionů tunokilometrů (plus 71 %) a 47 000 zaměstnanců (plus pouze 4 %). Tento dramatický nárůst produktivity je přínosem jak pro vlastníky, tak pro odesílatele. Zlepšila se také bezpečnost ve společnosti BNSF.

Tato otázka se původně objevila na Quora – místě pro získávání a sdílení znalostí, které umožňuje lidem učit se od ostatních a lépe porozumět světu. Quoru můžete sledovat na Twitteru, Facebooku a Google+. Další otázky:

  • Technologie: Jaké budou podle vás počítače za 10 let?
  • Roboti: Jaká povolání budou ještě dlouho zastávat roboti?
  • Budoucnost: Bude někdy nahrazena vědecká metoda?
Získejte do své e-mailové schránky to nejlepší z časopisu Forbes s nejnovějšími poznatky od odborníků z celého světa.

Quora: místo pro získávání a sdílení znalostí, které umožňuje lidem učit se od ostatních a lépe porozumět světu.

Načítání …

Vyplňování …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.