Vajíčka se šíří v prostředí při uvolňování z výkalů napadených jedinců, které obsahují terminální zralé proglottidy. Struktura vajíček je taková, že mohou přežít i v extrémních podmínkách, jako je vysoké sucho, protože jsou vybavena tmelící strukturou, která je zcela pokrývá a uchovává embryo nebo onkosféru uvnitř. Po pozření mezihostitelem je tmelící materiál v mikroprostředí trávicího traktu stráven a embryo se uvolní a stane se onkosférou. Následně onkosféra migruje střevní stěnou, dostává se do krve nebo lymfy a napadá svalstvo nebo centrální nervový systém mezihostitele, kde se usazuje a vyvíjí v larvální nebo přechodné stadium zvané cysticerk. Tato larvální forma je měchýřek o velikosti až 5 cm, v němž se nachází invaginovaný scolex, který obsahuje ozbrojenou hlavovou část nezbytnou k tomu, aby se tasemnice mohla uchytit ve střevě dospělého nebo definitivního hostitele. Když pak člověk pozře cysticerky, syrové nebo nedostatečně tepelně upravené vepřové maso jimi napadené, scolex se vyhne a přichytí se ke střevu pomocí opory, kterou mu poskytuje dvojitá koruna háčků a čtyři přísavky, které ji tvoří. Zhruba po třech měsících se ve střevě vyvine dospělý parazit, tzv. tasemnice, a dosáhne dospělosti. Tasemnice je červ, který má tvar dlouhého stonku rozděleného na několik segmentů, které se po oplození dostávají do výkalů nakažených jedinců, čímž se dokončí životní cyklus parazita.