Když se snažíme lépe porozumět Božímu slovu, je často užitečné věnovat čas načrtnutí chronologie života těch, které studujeme. Často předpokládáme, že věk postav je takový, jaký jsme viděli vyobrazený v dětských biblických hodinách, když jsme byli malí. Když se začneme zabývat tím, co říká Bible, často získáme daleko jiný – a někdy překvapivý – obraz. Příkladem jsou Abraham, Izák a Jákob. Ačkoli většina z nás může mít povědomí o Abrahamově věku, často nevíme, jak Izák a Jákob zapadají do biblické časové osy.
Když se s Abrahamem poprvé setkáváme v 11. kapitole Genesis, on a jeho rodina se právě přestěhovali z Chaldejského Uru do Cháranu. Právě v Genesis 12 nacházíme první věkový ukazatel pro Abraháma. „Když Abram odcházel z Cháranu, bylo mu 75 let“ (v. 4 NET). Další označení máme v Genesis 16,16: „Abramovi pak bylo 86 let, když Hagar porodila Izmaela“. V následujícím verši pokročil na 99 let: „Když bylo Abramovi 99 let, zjevil se mu Hospodin…“. (Genesis 17,1). V této kapitole se také dozvídáme, že Sára byla o deset let mladší než Abraham (17,43). Sáře bylo devadesát let, když se narodil Izák, a Abrahamovi bylo sto let (21,5). Sára zemřela, když jí bylo 127 let (23,1) – Abrahamovi by tedy bylo 137 let a Izákovi 37 let. Teprve poté se Izák oženil s Rebekou a Abraham si vzal za ženu Keturu (možná konkubínu) (viz Genesis 24 a 25,1). Abraham pak zemřel ve věku 175 let (25,7) – Izákovi by bylo 75 let. Je zajímavé, že když Abraham lhal o Sáře kvůli její kráse, poprvé by jí bylo šedesát let (Genesis 12) a podruhé na konci osmdesátky a možná by čekala Izáka (Genesis 20).
Po Abrahamově smrti se vyprávění vrací o několik let zpět a soustředí se na Izáka. Zjišťujeme, že Izákovi bylo 40 let, když se oženil s Rebekou (25,20). Pro Rebeku nemáme žádné věkové údaje, i když bychom pravděpodobně mohli s jistotou říci, že jí bylo 15-20 let, když se za Izáka provdala. Zdá se, že byla ve věku, který byl pro tehdejší společnost běžný pro vstup do manželství. Stejně jako Sára nemohla mít dlouhá léta děti. Nakonec zasáhl Bůh (25,21) a dopřál jí dvojčata: Ezau a Jákob. Když se jim narodili synové, bylo Izákovi šedesát let (25,26).
Další časový ukazatel se objevuje na konci 26. kapitoly – „Když bylo Ezauovi čtyřicet let, oženil se s Juditou, dcerou Chetejce Beeriho, a také s Basematou, dcerou Chetejce Elona. Ty způsobily Izákovi a Rebece velké starosti“ (26,34-35). Jestliže Ezauovi bylo 40 let, jeho dvojčeti Jákobovi bylo také 40 let a Izákovi by bylo 100 let. Kapitola 27 začíná tím, že Izák je starý a v obavách, že brzy zemře, začíná zařizovat rodinné požehnání. Tehdy je Jákob poslán k Lábanovi, aby si mezi Rebečinými příbuznými našel manželku. Ačkoli byl Izák slepý a zřejmě v depresi, bude trvat ještě mnoho let, než zemře – jeho smrt najdeme až v dalších devíti kapitolách: „Izák se dožil 180 let. Pak Izák vydechl naposledy a připojil se ke svým předkům. Zemřel jako starý muž, který prožil plnohodnotný život. Jeho synové Ezau a Jákob ho pohřbili“ (35,28-29). V době, kdy Izák zemřel, by jeho synům bylo 120 let.
Jednou z věcí, kterou se dozvídáme z náčrtu chronologie, je, že Abraham by žil, když se narodili Ezau a Jákob, a že jim bylo patnáct, když zemřel. Za předpokladu, že žili v těsné blízkosti, by se Ezau a Jákob s Abrahamem znali.
Sestavit Jákobův život v chronologii je poněkud obtížnější. Až ke konci jeho života nemáme k dispozici žádná data, takže do jisté míry musíme pracovat zpětně. V Genesis 47,9 se dozvídáme, že Jákobovi bylo 130 let, když přišel do Egypta. Verš 28 téže kapitoly nám říká, že Jákob žil celkem 147 let, z toho posledních sedmnáct v Egyptě. Když použijeme data, která jsme dostali pro Josefa, můžeme do nich vměstnat další část Jákobova života. Poprvé nacházíme datovou značku pro Josefa, když mu bylo 17 let (37,2) a byl prodán do otroctví v Egyptě. Bylo mu 30 let, když se stal prvním egyptským ministrem (41,46). V Egyptě bylo sedm let dobré úrody (41,53). Než se zjevil svým bratrům, uplynuly dva roky hladu a izraelská rodina se přestěhovala do Egypta (45,6). Když to všechno dáme dohromady, Josefovi by v době, kdy se Izraelci přestěhovali do Egypta, bylo 39 let. To by znamenalo, že Jákobovi bylo v době Josefova narození 91 let.
Ačkoli můžeme Josefovo narození přesně určit v souvislosti s Jákobovým narozením a víme, že k němu došlo během posledních 13 let Jákobova pobytu v Cháranu, kde pracoval pro Lábana, je obtížnější zjistit, který rok Jákobova pobytu to byl. Připustíme-li, že Lea nemohla mít každý rok více než jedno dítě, ačkoli se porody u ostatních manželek mohly překrývat, mohl se Josef narodit kolem 15. roku Jákobova pobytu v Cháranu. V obou směrech je několik let volnosti, ale to nám dává hrubý odhad, kdy se narodil a také kdy se odehrálo oněch dvacet let, které Jákob strávil v Cháranu.
Udělejme nyní několik závěrů o Jákobově životě. Pokud si všimnete, v době příchodu do Cháranu mu mohlo být kolem sedmdesáti let. Obvykle si Jákoba představujeme jako mladého muže, který se zamiloval do mladé Ráchel. Zatímco Ráchel mohla být mladá, Jákobovi přibývala léta!“
Všimněte si také, že ačkoli byl Izák starý a měl pocit, že brzy zemře, když Jákob ukradl požehnání (Genesis 27), ve skutečnosti mu zbývalo ještě více než čtyřicet let života! Možná to vypovídá něco o tom, co se stane, když ztratíme jeden ze smyslů, a o následné depresi – Izák měl pocit, že brzy zemře, ale pocity nemusí nutně znamenat, že se něco stane. Jákob odešel jako svobodný muž ve svých sedmdesáti letech a nic nevlastnil a vrátil se se dvěma ženami, dvěma konkubínami a dvanácti dětmi a obrovským bohatstvím ve svých devadesáti letech. A to mu ještě zbývalo více než dvacet let života v blízkosti svého otce.
Zdá se, že Izák mohl znát všechna svá vnoučata, která patřila Jákobovi, protože do této oblasti přišla asi 15 let před jeho smrtí. Vidíme také, že Josef by v otroctví a považován za mrtvého ještě před Izákovou smrtí – ve skutečnosti se Josef stal prvním ministrem v Egyptě rok po smrti svého dědečka. Jákob přestěhoval svou rodinu do Egypta až deset let po Izákově smrti. Pokud jsme správně zařadili Ráchelinu smrt a Benjamínovo narození, Josef by Benjamína poznal jen jako dítě, než by ho příště spatřil jako dospělého muže – bylo by mu asi 25-30 let, když ho Josef příště uviděl. To opět staví Josefa, který se k němu choval jako k dítěti, když už byl dospělý muž, do zajímavého světla. Zajímavé je, že Benjamín měl deset synů, když se přestěhovali do Egypta – možná to bylo kvůli jeho chráněnému životu a trávení veškerého času doma?
Jaký je účel takového cvičení? Když biblické postavy zařadíme na správné místo v dějinách, můžeme lépe poznat dobu, ve které žily. Když se dozvíme, že někteří byli vlastně starci, když chodili sloužit Bohu, možná nám to napoví o naší užitečnosti pro Boha v pozdějším životě. Možná je potěšující, že Abraham i Izák mohli trávit čas se svými vnoučaty – jaké lekce jim mohli předat? A možná bychom měli své mentální představy o těchto lidech uvést do souladu se skutečností, že byli o dost starší, než jsme se dosud učili.
Nakonec si všimněme množství dějin, které se v životě těchto tří mužů odehrávají. Od Abrahamova narození do Jákobovy smrti uplynulo více než 300 let. Vezmeme-li v úvahu i Josefův život, pak se odehrává více než 360 let. Během této doby se Abrahamova rodina změnila z pouhého bezdětného páru v malý národ, kvůli kterému měli ostatní králové pocit, že s nimi musí jednat (viz 2. Mojžíšova 1,8-10). To může mít vliv i na naši časovou osu, když uvažujeme o tom, jak datovat Izraelity v Egyptě. To však bude muset být předmětem některého z příštích článků.
Jon Galloway