Když moje dcera chodila na základní školu, měla spolužačku, která měla na jinak plešaté pokožce hlavy jen několik pramínků vlasů. Ten efekt byl nepopiratelně zarážející. Dozvěděla jsem se, že dítě trpí alopecií areatou, autoimunitní poruchou, která způsobuje vypadávání vlasů, když imunitní buňky napadají vlasové folikuly. Některou z forem této poruchy, která se bohužel obtížně léčí, trpí asi 2 procenta Američanů.
Nedávno stanfordský dermatolog Anthony Oro, MD, PhD, spolu s rezidentkou dermatologie Milene Crispinovou, MD, a dermatologem Justinem Ko, MD, spolupracovali s vědci z laboratoře Bretta Kinga, MD, PhD, na Yaleově univerzitě na výzkumu nové léčby tohoto onemocnění. Své výsledky dnes publikovali v časopise Journal of Clinical Investigation Insight.
Oro, který vede kliniku vypadávání vlasů ve Stanfordu, mi v e-mailu vysvětlil:
Více než 10 000 vlasů na hlavě roste nepřetržitě jako květiny v zahradě. Za normálních okolností imunitní systém těla umožňuje vlasovým folikulům, aby se v klidu prodlužovaly. U pacientů s běžnou alopecií (alopecia areata) však imunitní systém těla napadá zralé vlasové folikuly, což často vede k nevratné a úplné ztrátě vlasů, tzv. alopecia universalis. Život s alopecií je zejména pro ženy a mladé dívky emocionálně traumatizující a v současné době neexistuje žádná léčba schválená FDA.
Na rozdíl od mužské plešatosti, při níž jsou kmenové buňky poškozeny a nejsou schopny růstu, při alopecii ponechává imunitní systém kmenové buňky nedotčené a poškozuje pouze zralé vlasové folikuly. Zablokování interakce imunitního systému s vlasovým váčkem umožňuje plný růst vlasů. Bylo však náročné najít bezpečný a účinný prostředek potlačující imunitní systém.
Nedávné studie na zvířatech však naznačily, že blokování imunitní dráhy zvané JAK by mohlo být účinné při léčbě alopecie. Vědci se proto spojili, aby na skupině lidí otestovali perorální lék zvaný tofacitinib.
Jak popsal Oro:
Tuto novou skupinu léků, určených k léčbě jiných zánětlivých onemocnění, jsme testovali na 70 pacientech s alopecií. Zjistili jsme, že léčba může bezpečně vést k úplnému dorůstání vlasů i u pacientů s těžkou, desítky let trvající alopecií. Šedesát osm procent našich subjektů na lék reagovalo a u 36 procent došlo k silnému a téměř úplnému dorůstání vlasů.
Autoři poté použili změny v expresních profilech celého genomu, aby předpověděli, kteří pacienti budou na léčbu pravděpodobně reagovat. Vyvinuli stupnici pro klasifikaci pacientů na základě jejich genomu, kterou plánují dále testovat v budoucích klinických studiích.
Výzkumníci zjistili, že většina pacientů hlásila pouze mírné vedlejší účinky. Bohužel však odpověď na léčbu ustala během několika týdnů po vysazení léku. Vědci však doufají, že jejich výsledky spolu s potvrzující nezávislou studií z laboratoře doktorky Angely Christiano z Kolumbijské univerzity by mohly vést k novým způsobům léčby této poruchy. Jak uvedl Oro:
Těžká alopecie může mít devastující účinky na celkovou kvalitu života pacientů. Tato práce ilustruje vynikající výsledky naší vznikající výzkumné skupiny Stanfordské vlasové kliniky a této nové třídy léků pro pacienty, kteří dříve neměli žádné možnosti. V současné době probíhá testování dalších terapeutik, u kterých doufáme, že budou mít účinnost pro růst vlasů.
Předchozí: The secret life of hair follicles, revealed by Stanford researchers, Zkoumání role genetiky při vypadávání vlasů a „Pacemaker“ channels in hair follicles offer clues to tissue regeneration, say Stanford researchers
Foto: PublicDomainPictures