Ve středověku byla většina lidí rolníky, kteří neustále pracovali, jen aby vypěstovali potraviny. Chránila je šlechta. Kdo však tvořil šlechtu? Mezi šlechtu patřili vlastníci půdy, král, páni a dámy a rytíři království.
Král: Král byl nejvyšší šlechtic v zemi. Král teoreticky vlastnil veškerou půdu. Král uděloval svým stoupencům léna, která jim dávala do správy část země. Držitel léna musel králi platit nájemné, daně a poskytovat vojáky, kdykoli je král potřeboval.
Pán: Lord dostal od krále léno. Od lorda se očekávalo, že bude králi platit daně a poskytovat vojáky, kdykoli to bude potřeba. K tomu dostal lord absolutní moc nad svým lénem. V něm bylo slovo lorda zákonem. Cokoli pán řekl, museli lidé udělat.
Dáma: Lord potřeboval také manželku, které se říkalo dáma. Jejím úkolem bylo starat se o panství, vést dům a hlavně rodit děti. Ženy ve středověku neměly žádná práva. Byly majetkem. Patřily svému otci, manželovi nebo dokonce nejstaršímu synovi. To neznamená, že by se některé ženy neujaly vlády, ale podle zákona byly majetkem.
Děti: Chlapec se učil být rytířem zhruba od sedmi let. Někdy se dokonce učili číst a psát. Dívky se neučily. Místo toho se od nich očekávalo, že se od matky naučí všechny dovednosti, jak být dobrou ženou.