Základní praxe
Být přítomen v duchovním životě má vždy dvojí význam. Existuje přítomnost jako zde, v přítomnosti. A existuje přítomnost, jako v teď, v časovém okamžiku. Jaká je duchovní praxe přítomnosti? Být tady a teď.
Všechna světová náboženství doporučují žít v přítomném okamžiku s plným vědomím. Zejména zenový buddhismus je známý svým důrazem na „přítomnost“. Hinduističtí, taoističtí, židovští, muslimští, křesťanští a další učitelé nás nabádají, abychom co nejlépe využili každý den jako příležitost, která se nám už nebude opakovat.
Pod rubrikou bytí v přítomnosti se skrývá také tradiční duchovní cvičení zvané praktikování Boží přítomnosti. To znamená uvědomit si, že Bůh je tady a teď a pohybuje se skrze naše každodenní činnosti, bez ohledu na to, jak banální se mohou zdát.
Proč by toto cvičení mohlo být pro vás
Protikladem k přítomnosti je život v minulosti a život v budoucnosti. To první děláme, když se držíme výčitek. Neustále přezkoumáváme věci, které se již staly, a snažíme se je vysvětlit vlastními činy nebo činy někoho jiného. Tento způsob myšlení často vede k pocitu viny nebo obviňování.
Žijeme budoucností, když si vytváříme předpoklady nebo fantazírujeme o tom, co by se mohlo stát, a pak se k těmto očekávaným výsledkům upínáme. Tento zvyk obvykle vede ke zklamání. Ať už nás pohlcují pozitivní očekávání (optimismus), nebo negativní projekce (pesimismus), nežijeme v přítomném okamžiku.
Když zjistíte, že na své prožitky neustále reagujete jedním z těchto způsobů, když chcete být vždycky jinde a jinak, je čas být přítomní. Průvodcem této praxe je spokojenost.
Denní pokyn, připomínka, slib, požehnání
- První ranní šálek kávy, čaje nebo mléka je mým pokynem, abych byl teď a tady.
- Když sedím na lavičce, připomíná mi to radost z prosté přítomnosti mého okolí.
- Kdykoli zažívám nemoc nebo jsem jejím svědkem, slibuji si, že si budu vážit každého okamžiku svého života.
- Blahoslavený je neviditelný milenec, který je stále přítomen s námi.
Blahoslavený je neviditelný milenec, který je stále přítomen s námi.