Střední Afrika trvale vykazuje nejvyšší celkovou úroveň pytláctví, na rozdíl od jižní Afriky, která vykazuje nejnižší celkovou úroveň. V celé střední Africe a v některých částech východní Afriky byl naznačen více než 60% pokles počtu slonů za posledních 10 let.
Slon africký je od roku 1989 zařazen do přílohy CITES I, ale populace následujících států výskytu byly od té doby převedeny zpět do přílohy II se specifickými poznámkami: Botswana (1997), Namibie (1997), Jihoafrická republika (2000) a Zimbabwe (1997). Tyto anotace byly nedávno nahrazeny jedinou anotací pro všechny čtyři země s určitými specifickými dílčími anotacemi pro populace Namibie a Zimbabwe.
Slon africký podléhá ve všech státech výskytu různým stupňům právní ochrany. Ačkoli se předpokládá, že až 80 % areálu druhu leží na nechráněném území, většina velkých populací se vyskytuje v chráněných oblastech. V Jihoafrické republice jsou sloni dobře chráněni prostřednictvím národních a provinčních právních předpisů a v současné době nejsou populace slonů v Jihoafrické republice nijak významně ohroženy. Možnou a pravděpodobnou budoucí hrozbou je zvýšené pytláctví slonů pro nelegální obchod se slonovinou. V některých případech jsou sloni v malých rezervacích intenzivně obhospodařováni (např. pomocí antikoncepce), aby se kontrolovala velikost populace. Možné dlouhodobé účinky těchto opatření na sociální strukturu a chování slonů nebyly dosud vyhodnoceny.
V Jihoafrické republice jsou sloni využíváni pro trofejní lov, fotografickou turistiku a rekreaci (např. populace v zajetí) v souladu s prostředím politiky udržitelného využívání předepsané Národním environmentálním managementem: o biologické rozmanitosti č. 10 z roku 2004 (NEMBA). Od roku 2008 jsou sloni obhospodařováni v souladu s Národními normami a standardy pro obhospodařování slonů v Jihoafrické republice (Vládní věstník č. 30833, 29. února 2008). Tento druh je uveden jako chráněný ve smyslu článku 56 NEMBA a další legislativní ochranu poskytují různé provinční vyhlášky a zákony.
Příbuzní
Vývoj současného slona se datuje přibližně 55 milionů let zpět do epochy eocénu. Dodnes žijí dva druhy, a to slon africký (Loxodonta africana) a slon asijský (Elephas maximus). V současnosti jsou u slona afrického uznávány dva poddruhy, a to slon lesní (Loxodonta africana cyclotis) a slon savanový (Loxodonta africana africana). U slona asijského jsou uznávány tři poddruhy, a to poddruh srílanský (Elephas maximus maximus), poddruh pevninský (E. m. indicus) a poddruh sumaterský (E. m. sumatranus). Jediným poddruhem vyskytujícím se v jižní Africe je slon savanový (Loxodonta africana africana).
Nejbližšími žijícími příbuznými slona jsou hyry (řád Hyracoidea) a sirény (řád Sirenia), například kapustňák a dugong. Existuje dlouhý komplexní seznam znaků, které spojují rody Proboscidea, Sirenia a Hyracoidea. Jedním z příkladů je uspořádání zápěstních nebo karpálních kostí. U většiny savců jsou jejich zápěstní kosti uspořádány šachovnicově, ale u Proboscidea, Sirenia a Hyracoidea jsou zápěstní kosti uspořádány sériově. Výsledky biochemických experimentů také jednoznačně prokázaly, že nejbližšími žijícími příbuznými slonů jsou sirény, hyry a mloci.
Vědecká klasifikace
Třída: Savci
Řada: Savci (Mammalia) Čeleď: Proboscidea
Člen: Slonovití (Elephantidae)
Rod: Loxodonta
Druhy: africana (Blumenbach 1797)
Odkazy a další literatura
Autor: L. africana (Blumenbach 1797)
Autor: L: Jeanetta Selier
Výzkum biodiverzity, informační &monitoring, SANBI /SCI-KARB
říjen 2014
.