Ve filmu Tombstone z roku 1993 je Doc Holliday (ztvárněný hercem Valem Kilmerem) vykreslen jako dobrák v srdci, který pomáhá Wyattu Earpovi udržovat pořádek a zákon v nebezpečném městě starého západu Tombstone v Arizoně. Stejně jako v případě Earpa i v případě skutečného Doca Hollidaye existuje řada důkazů, že nebyl zdaleka tak čistý. Zde je pravda, která se skrývá za legendou o „nejuhlazenějším pistolníkovi na západě“ Docu Hollidayovi.
„Doc“ se narodil jako John Henry Holliday 4. srpna 1851 v Griffinu ve státě Georgia (dnes předměstí Atlanty) a byl druhým dítětem, které se narodilo jeho rodičům Henrymu („Majoru“) a Alici Jane Hollidayovým, ale jeho starší sestra zemřela při porodu. Zůstal jedináčkem. Jeho otec byl veteránem několika válek, včetně indiánské války s Čerokíji a mexicko-americké války. Když se v roce 1848 vrátil z mexicko-americké války, přivedl s sebou osiřelého mexického chlapce jménem Francisco Hidalgo. Říká se, že když byl John Henry ještě malé dítě, Francisco ho naučil, jak se stát „nejrychlejším tahounem na západě“.
Vyrůstat na farmě v „jižním pohraničí“ byl tvrdý život s vlhkým vzduchem a nestálým počasím. Johnova rodina byla skotsko-irská, jako mnoho jiných v tomto regionu, a on byl vychováván jako protestant. Matka ho učila slušnému chování a etiketě, zatímco otec mu vyprávěl historky z války a o tom, jak přežít. Johnovi bylo pouhých devět let, když vypukla občanská válka a jeho otec opět odešel do války, ale až poté, co rodinu přestěhoval ještě více na jih, na hranice Georgie a Floridy. John chodil do školy a byl dobrým žákem, i když se o něm říkalo, že je poněkud vzpurný.
Brzy po matčině smrti v květnu 1866 na souchotiny (neboli tuberkulózu, viz: Proč se tuberkulóze říkalo „souchotiny“) se major znovu oženil se sousedovou dcerou (které bylo 23 let, o osm let starší než John). Johnův vztah s otcem byl napjatý, a tak v roce 1869 odešel z domova a začal studovat na Pennsylvania College of Dental Surgery, jedné z nejlepších zubních škol v zemi. Zdá se, že si ve škole vedl docela dobře a v roce 1872 promoval s licencí. Na nějaký čas se přestěhoval do St. Louis, aby se připojil k zubní praxi svého přítele, a poté se vrátil zpět do Georgie.
Tady začíná ta zajímavější část Hollidayova života. V roce 1872 se v příběhu vyprávěném v životopisu Doca Hollidaye, který napsal Gary Roberts, Doc Holliday: Holliday poprvé zabil muže v Georgii během rasového sporu. Holliday byl s několika přáteli u vody, když se k nim přidala i skupina Afroameričanů. Holliday s tím nesouhlasil a řekl jim, aby odešli. Ti to však neudělali. Vytáhl zbraň a jednoho až tři muže (údaje se liší) zastřelil. Několik historiků se nyní domnívá, že tato historka nemusí být zcela přesná kvůli nesrovnalostem ve verzi z roku 1907, ale vzhledem k Hollidayově sklonu k násilí by to nebylo příliš mimo jeho charakter.
V té době mu také byla diagnostikována tuberkulóza stejně jako jeho matce, kterou sledoval, jak na tuto nemoc umírá. Protože neexistoval žádný účinný lék, předpokládalo se, že suché klima by mohlo alespoň zmírnit její příznaky. Buď proto, že byl vyhnán z města, nebo kvůli své nemoci, nebo možná kvůli obojímu, se krátce nato v roce 1872 přestěhoval do suchého vzduchu v Dallasu.
V Dallasu si otevřel zubní praxi, ale neměla dlouhého trvání. Podle časopisu True West Magazine Doktorův neustálý kašel a nemoc odháněly pacienty, a tak se musel naučit vydělávat peníze jiným způsobem – karetními hrami a hazardními hrami.
Rafinovaný, inteligentní a s dobrým pokerovým výrazem Doc vynikal ve hře Faro, kde se stal dealerem (neboli „bankéřem“) v několika salonech po celém Dallasu. Faro byla hra, která stavěla bankéře proti ostatním hráčům. Byla to také hra, kterou bylo možné snadno zmanipulovat. Doc byl ve hře Faro mimořádně dobrý, nebo přinejmenším mimořádně dobrý v podvádění, čímž si vydělal spoustu peněz – a spoustu nepřátel.
Po několik následujících let byl Doc za své hraní v Dallasu pravidelně zatýkán a pokutován. Aby se vyhnul obvinění, vydal se na útěk po celém jihozápadě a po celé cestě prodával Faro v saloonech. Dostal se do nejednoho sporu, který vyžadoval použití, nebo alespoň vyhrožování, dovedností, které se před mnoha lety naučil od Fransisca. Zdá se, že se dostal do přestřelek po celém Texasu, Kansasu, Wyomingu a Novém Mexiku. Je o něm také známo, že rozpáral břicho jednomu muži, když ten odmítl dodržovat Farova pravidla, která Doc „zavedl“. V jednu chvíli se má za to, že po něm šli dokonce američtí maršálové a texaští rangers.
V roce 1879 si vydělal dost peněz, aby si mohl otevřít vlastní saloon v Novém Mexiku. Čas trávil obchodováním s Farou a hojným pitím, až jednou v noci bývalý armádní průzkumník spustil povyk, když mu jedna z Hollidayových salónních dívek (pravděpodobně prostitutka) řekla, že ho nemiluje. Armádní zvěd vyšel ven a začal střílet do Hollidayova podniku. Doc tedy vyšel ven a muže zabil. Následujícího roku se ocitl v arizonském Tombstone, kde na něj čekala historie.
Wyatt Earp a Doc Holliday se poprvé seznámili, kde jinde, než u herního stolu Faro. Jako zástupce Dodge City byl Earp na stopě známého vlakového lupiče Davea Rudabaugha a při jeho pronásledování se vydal daleko za hranice své jurisdikce, téměř 400 mil a do Fort Griffinu v Texasu. Historici se domnívají, že Earp tak nečinil z nějakého pocitu spravedlnosti, ale spíše pro značnou finanční odměnu. Ať tak či onak, byl nasměrován k faerskému stolu Doca Hollidaye, který s Rudabaughem jednal. Za normálních okolností by Holliday s muži zákona nikdy nemluvil, ale když se při hře Faro dozvěděl o odměně, prozradil, že se doslechl, že Rudabaugh utíká zpět do Kansasu. Earp tuto informaci předal svému příteli a Rudabaugh byl brzy dopaden. Není známo, zda se Earp s Hollidayem podělil o peníze za odměnu, ani kdo vyhrál onu hru Faro.
Podle příběhu, který údajně vyprávěl Earp (možná jde jen o legendu, vzhledem k Earpově a mnoha jeho životopiscům známé náchylnosti k vymýšlení takových příběhů), Holliday jednou zachránil Earpovi život. V roce 1879, kdy Holiday navštívil Dodge City se svou přítelkyní „Big Nose Kate“, vytáhl známý kovboj Tabo Driskell na Earpa pistoli a chystal se ho zastřelit, když k němu Holliday přistoupil zezadu a přiložil mu pistoli ke spánku. Driskell upustil zbraň a od té doby Earp přisuzoval Hollidayovi záchranu života.
Ať už to byla pravda, nebo ne, v roce 1881 napsal Earp Hollidayovi dopis, ve kterém ho žádal, aby se k němu připojil v Tombstone, že by se jim v těchto končinách hodil zubař. Pravděpodobnější je, že Earp pravděpodobně jen chtěl mít po svém boku svého oblíbeného dealera Faro, aby mu pomohl oškubat obyvatele tehdy prosperujícího města, kde se těžilo stříbro. Doktor Holliday se tedy přestěhoval do Tombstonu a právě tam se zrodila jeho legenda, kvůli níž si dodnes kdekdo pamatuje, kdo to byl.
Zdá se, že Hollidayova účast v šarvátce u OK Corralu (nebo spíše na prázdném pozemku vedle OK Corralu) proti Iku Clantonovi a jeho mužům souvisela spíše s jeho loajalitou k Earpovi a s tím, že málokdy odmítl přestřelku, než s dodržováním zákona. Existují také určité důkazy, že Clanton možná šířil pomluvy o tom, že Holliday přepadl dostavník a že jeho přítelkyně „Big Nose Kate“ byla prostitutka. Existuje také historka, že Clanton vyzval Hollidaye a Earpovy ke rvačce kvůli tomu, že Clantona podvedli ve hře Faro. Na druhou stranu to všechno mohlo být řečeno dodatečně, aby měl Holliday důvod k přestřelce.
Násilí trvalo pouhých třicet vteřin, zůstali po něm tři mrtví a několik mužů bylo zraněno. Ačkoli nikdo s jistotou neví, kdo vystřelil jako první, byla to Docova kulka, která jako první vykreslila smrtelnou ránu. V některých zprávách se dokonce píše, že Clanton nebyl ozbrojen. Najít pravdu o tom, co se při této přestřelce stalo, je však asi stejně obtížné jako najít Yettiho.
Nakonec byl Holliday spolu s Earpem postaven před soud za vraždu. Byl sice zproštěn obžaloby, ale během několika následujících let došlo k několika pokusům o jeho zabití. Nakonec zamířil do Colorada, kde se se zhoršujícím se zdravotním stavem stával stále více závislým na alkoholu a opiu.
Zemřel v roce 1887 v mladém věku 37 let v Glenwood Springs v Coloradu na stejnou nemoc, která si vyžádala i jeho matku – tuberkulózu.
Wyatt Earp žil dál a na počátku 20. století se přestěhoval do Los Angeles, kde se jeho příběh dočkal hollywoodského zpracování, především ve z velké části fiktivním, ale stále populárním „životopisném“ filmu Wyatt Earp: Hraničářský maršál. Earp byl vždy věrný svému příteli a udržoval mýtus o tom, že jeho kamarád Doc Holliday, žralok karet a bojovník se zbraněmi, byl hrdinou starého Západu. Zdá se, že pokud bereme v úvahu skutečné historické zprávy a důkazy, je to ve skutečnosti zcela nepravdivé. Ale stejně jako v případě hollywoodizovaného příběhu o Earpovi je to určitě skvělý příběh.
Pokud se vám tento článek líbil, mohl by se vám líbit i náš nový populární podcast The BrainFood Show (iTunes, Spotify, Google Play Music, Feed) a také:
- Wyatt Earp – Velký americký… padouch?
- Kde se vzal termín „jackpot“
- Jak hra „poker“ získala své jméno
- Vynález hracího automatu
- Zbraně „tlumiče“ nečiní ani zdaleka tichými