Film Martina Scorseseho The Irishman přináší desítky let trvající pohled na vztah jednoho muže k organizovanému zločinu, organizované práci a pravdě – jakkoli je tento pojem kluzký. Tento muž, Frank Sheeran v podání Roberta De Nira, byl odborovým funkcionářem a spolupracovníkem mafie, jehož příběh se protíná s organizátorem práce Jimmym Hoffou, mafií a Kennedyovými. Film, který je Scorseseho prvním filmem vysílaným exkluzivně na Netflixu, je adaptací Sheeranova životopisu I Heard You Paint Houses z roku 2004 od spisovatele Charlese Brandta, v němž Sheeran mimo jiné tvrdí, že Hoffu zabil. Hoffovo náhlé zmizení v roce 1975 se stále táhne jako jedna z nejdéle nevyřešených amerických záhad.
Sheeranovy historky jsou svůdné – přátelil se s Hoffou (Al Pacino) a byl spolupracovníkem Russella Bufalina (Joe Pesci), mafiána, který měl skutečně vazby jak na Hoffu, tak na další vysoce postavené mafiánské rodiny. A přestože si mnozí znalci Hoffy myslí, že Sheeranova tvrzení jsou falešná a že Scorsese – a Robert De Niro, který chtěl knihu už léta adaptovat – se v příběhu zmýlili, filmový portrét toho, jak se organizovaný zločin ve 20. století proplétal s odborovým hnutím a nejvyššími vládními kruhy, nese mnoho prvků pravdy.
Jako průvodce touto dobou vám přinášíme základní informace, které vám buď poskytnou klíčové podklady, než usednete ke sledování filmu Irčan, nebo doplní mezery po jeho zhlédnutí. Film, který příští týden opustí kina a od středy 27. listopadu bude k dispozici na Netflixu, trvá více než tři hodiny, takže vás čeká spousta historické látky.
Kdo byl Jimmy Hoffa a byl skutečně nejslavnějším mužem Ameriky?
James Hoffa, v médiích většinou známý jako Jimmy, byl organizátorem práce už ve svých začátcích – ve 14 letech zanechal školy, aby mohl pracovat na plný úvazek, a jako teenager organizoval kolegy z obchodu s potravinami, aby se postavili nespravedlivému zacházení ze strany manažerů a zasadili se o vyšší mzdy. Ještě jako teenager vstoupil v roce 1932 do Mezinárodního bratrstva Teamsters a v roce 1957 byl zvolen prezidentem odborů, které v té době zastupovaly téměř milion řidičů nákladních aut a skladníků. V jednom okamžiku filmu The Irishman De Nirův Sheeranův voiceover tvrdí, že Hoffa byl v 50. a 60. letech slavnější než Elvis nebo Beatles. To není přehnané – v době, kdy téměř třetina amerických dělníků patřila k odborům, byl Hoffa nejznámější tváří a de facto i hlasem tohoto hnutí. Dne 30. července 1975 se Hoffa vydal na oběd do místní restaurace, a když se do rána nevrátil domů, jeho žena Josephine zavolala policii. Po Hoffovi nebylo po tomto dni ani stopy a v roce 1982 byl prohlášen za mrtvého. Zatímco někteří si mysleli, že ho zavraždili spolupracovníci mafie, jiní se domnívali, že by mohlo jít o rivaly uvnitř Teamsters, a další směr vyšetřování se snažil zjistit, zda Hoffa ve strachu o svůj život nezmizel sám od sebe.
Co měli křečci společného s mafií?
V polovině 20. století se penzijní fond křečků zvětšoval s rostoucím počtem členů. Mnohé mafiánské rodiny používaly tento fond jako prasátko a braly si neúčetní půjčky, z nichž financovaly výstavbu kasin v Las Vegas (mechanismus tohoto příběhu je podrobně popsán v dalším Scorseseho filmu Casino). „Problém s půjčkami na projekty ovládané mafií“, vysvětluje Národní muzeum organizovaného zločinu & Law Enforcement v příspěvku na blogu z roku 2015, „spočíval v tom, že mnohé z nich nebyly splaceny rychle (nebo vůbec) a korupční vliv usnadňoval „skim“ – nezdaněné odčerpávání hotovosti z kasin, dodávané v kufrech mafiánům ze Středozápadu“. Část této hotovosti se dostala zpět k Hoffovi a dalším odborovým funkcionářům. Na nižších úrovních mafiánští vymahači zajišťovali, aby odbory získávaly hlavní stavební, dopravní a přepravní zakázky, a udržovali tak stálý tok peněz. Podíleli se také na zmanipulování voleb, ať už v samotných odborech, nebo v městských samosprávách, a zajišťovali, aby klíčové pozice obsadili odborům (a mafii) přátelští kandidáti.
Kdo tedy byl Frank Sheeran?
Mnoho historiků zabývajících se FBI, odbory a organizovaným zločinem zpochybňuje historky o tom, že Frank Sheeran zabil Hoffu nebo že v roce 1972 zabil nechvalně známého „Bláznivého Joea Galla“ v manhattanské Malé Itálii. Spisovatel a historik mafie Bill Tonelli v časopise Slate vyčerpávajícím způsobem dokazuje, že Sheeranova tvrzení jsou pouhou fantazií: „Ani jeden člověk, s nímž jsem mluvil a který znal Sheerana z Filadelfie – a já jsem dělal rozhovory s policisty, kriminalisty, prokurátory a reportéry – si nevzpomněl ani na podezření, že by někdy někoho zabil.“
Něco z toho, co Frank Sheeran říká Brandtovi ve filmu Slyšel jsem, že maluješ domy, je ale pravda – byl blízkým spolupracovníkem mafiánského bosse Russella Bufalina a přes Bufalina se skutečně dobře znal s Jimmym Hoffou.
Sheeran, irský katolický veterán z druhé světové války, povoláním řidič náklaďáku, začal dělat drobné práce pro Bufalina a ještě výše postaveného Angela Bruna (Harvey Keitel). Jako ne-Ital neměl nárok na plnohodnotné členství v Cosa Nostře, ale Bufalino ho považoval za důvěryhodného spolupracovníka a přítele. Ve filmu Slyšel jsem, že maluješ domy Sheeran, který zemřel v roce 2003, tvrdí, že se prostřednictvím Bufalina stal Hoffovou pravou rukou, měl za úkol ho chránit na cestách a v případě potřeby dokonce provádět atentáty.
Jakou roli hrál Bufalino v hierarchii mafie? Proč byl důležitý pro Hoffův příběh?“
Russell Bufalino se narodil v roce 1902 na Sicílii a jako dítě emigroval do Spojených států. Jeho rodina se usadila v Buffalu ve státě New York a poté, co se v mládí přestěhoval do severovýchodní Pensylvánie, byl Bufalino v polovině 60. let 20. století nejvýznamnější mafiánskou postavou v zemi, která neměla sídlo v žádném z velkých měst. Jeho parta ovládala obce v rezavém pásu, jako jsou Wilkes-Barre a Scranton v Pensylvánii, a opuštěné úseky dálnic, které byly pro mafii užitečné kvůli těžbě uhlí i dálkové nákladní dopravě. Bufalinův bratranec Bill (Ray Romano) byl mezitím osobním právníkem Jimmyho Hoffy.
Bufalino sice nikdy nebyl tak známý a prominentní ve zprávách jako jeho vrstevníci jako Carlo Gambino nebo Joe Bonano, přesto byl ústřední postavou organizovaného zločinu poloviny století a na počátku 70. let byl údajně prozatímní hlavou proslulé rodiny Genovese. Již v roce 1964 byl Bufalino v hledáčku orgánů činných v trestním řízení – senátní podvýbor pro organizovaný zločin ho označil za „jednoho z nejbezohlednějších a nejmocnějších vůdců mafie ve Spojených státech“. V roce 1978 byl odsouzen na čtyři roky do federálního vězení za vydírání a později byl poslán zpět na dalších deset let poté, co se jím najatý zabiják stal vládním informátorem. Podle všeho si Bufalino a Sheeran zůstali blízcí až do propuštění prvního z nich z vězení v roce 1989, přičemž Sheeran, odsouzený koncem sedmdesátých let za vydírání v oblasti práce, nadále působil jako Bufalinův osobní strážce a opatrovník za mřížemi.
Jak se do tohoto příběhu zapletli Kennedyovi?
Vztah Johna F. Kennedyho s mafií je z hlediska fascinace veřejnosti pravděpodobně na druhém místě po jeho vztahu s Marilyn Monroe. Ačkoli jen málo přímých důkazů spojuje patriarchu Kennedyů Josepha P. Kennedyho staršího s pašeráckým průmyslem v době prohibice, byl prozíravým investorem na Wall Street a později i mocným hráčem v Hollywoodu – ve dvacátých letech natočil několik filmů s hvězdou Glorií Swansonovou (která byla shodou okolností také jeho milenkou). V různých obdobích Kennedy zastával funkci předsedy Komise pro cenné papíry a burzy a velvyslance USA ve Spojeném království a tento politický kapitál využil k podpoře kariéry svých synů. Novinář Seymour Hersh v knize Temná strana Kamelotu tvrdí, že Kennedy využil svého vlivu na chicagskou mafii také k tomu, aby zajistil vítězství JFK nad Richardem Nixonem v prezidentských volbách v roce 1960. Scorseseho film prezentuje tyto vazby jako fakt a dokonce přichází s přetrvávajícím – ale stále nepodloženým – podezřením, že atentát na JFK byl mafiánskou akcí.
Kde se Hoffa dostal do konfliktu s Kennedyho administrativou?
Jakmile JFK v roce 1961 dosadil svého bratra Roberta do funkce generálního prokurátora, Jimmy Hoffa vystřelil na vrchol osobního seznamu nejhledanějších osob mladšího Kennedyho. Kennedy a jeho tým, jak nastiňuje Ronald L. Goldfarb v knize Perfect Villains, Imperfect Heroes (Dokonalí padouši, nedokonalí hrdinové) z roku 2002, jako křižák proti mafii v jedné osobě obvinili Hoffu, že je jen o málo lepší než sám mafiánský boss. Na různých místech byl obviněn z úplatkářství, podvodů a především ze zneužití penzijního fondu, a to vše v době, kdy se snažil rozšířit Teamsters tím, že do odborů přivedl pracovníky leteckých společností.
Podle Kennedyho Hoffa používal fond k poskytování půjček postavám organizovaného zločinu po celé zemi. Více než političtí protivníci se zdálo, že se oba muži skutečně nemají rádi. Po večeři s Hoffou se Kennedy pozastavil nad charakterem druhého muže: „Když dospělý muž seděl celý večer a neustále mluvil o své tvrdosti, nemohl jsem jinak než konstatovat, že je to tyran, který se skrývá za fasádou.“ Kennedy v tomto případě zvítězil – Hoffa byl nakonec v roce 1964 usvědčen z podvodu i úplatkářství a odsouzen ke třinácti letům federálního vězení, i když se z něj dostal za pět let díky zmírnění trestu prezidentem Richardem Nixonem.
Po propuštění z vězení se Hoffa, mnohými členy Teamsters stále oblíbený, pokusil získat zpět svou bývalou pozici šéfa odborů. Právě tady podle většiny lidí udělal chybu; mnozí členové mafie věřili, že Hoffova touha po moci z něj udělala nespolehlivého spolupracovníka. Z počátečních vyšetřování jeho zmizení jasně vyplynulo, že Hoffova práce je se záhadou spojena: „Pan Hoffa vděčí za svůj osud, ať už je jakýkoli,“ napsaly v roce 1975 New York Times, „svému stále vytrvalejšímu úsilí obnovit svůj zaniklý vliv na 2,2milionové odbory, které téměř sám vybudoval v jednu z nejmocnějších ekonomických a politických sil v Americe.“
Takže pokud ne Sheeran, kdo vlastně Jimmyho Hoffu zabil?
Ačkoli současné orgány činné v trestním řízení nepovažují Sheeranovo jméno za hlavního podezřelého z Hoffova zmizení, objevilo se na původním seznamu podezřelých FBI, ale jeho vztah s Hoffou – a s Bufalinem – znamená, že nelze vyloučit jeho určitou spojitost se zločinem, i když sám nestiskl spoušť.
V Hoffově pověsti se pravidelně objevuje další jméno – Chuckie O’Brien, další Hoffův dlouholetý přítel a pomocník. V roce 2004 FBI přiřadila Hoffovu DNA ke kartáči na vlasy nalezenému v O’Brienově autě, ačkoli O’Brienův nevlastní syn, právník Jack Goldsmith, O’Brienovu účast vehementně popírá. Většina zdrojů z orgánů činných v trestním řízení se shoduje, že ať už Hoffu skutečně zabil kdokoli, podrobnosti, které Scorsese uvádí ve filmu Ir, nejsou daleko od pravdy – Hoffa byl zabit po schůzce v jednom detroitském domě a jeho ostatky byly krátce poté buď pohřbeny, nebo zpopelněny.
Nejnověji, v roce 2017, se nad některými odtažitými myšlenkami zamyslel James Buccellato, profesor kriminologie na Severoarizonské univerzitě: „Nejšílenější teorie, kterou jsem kdy slyšel, byla, že vlastně, to už je nějaký čas zpátky, ale že je vlastně stále naživu a že ho někde při životě drží mafie; něco jako teorie typu ‚Elvis je stále naživu‘.“
Scorsese na svou stranu v rozhovoru pro Entertainment Weekly naznačil, že pravda o Hoffově zmizení je možná tou nejméně přesvědčivou částí příběhu: „Co by se stalo, kdybychom přesně věděli, jak se vyřešil atentát na JFK? Co by to udělalo? Dá nám to pár dobrých článků, pár filmů a lidi si o tom budou povídat u večeře. Jde o to, že nejde o fakta. Jde o to, v jakém světě se lidé chovají. Je to o uvíznutí v určité situaci. Jste povinni chovat se určitým způsobem a uvědomíte si, že jste možná udělali chybu.“