Vytvořit rodokmen, který sahá více než 400 milionů let do minulosti a podrobně popisuje evoluci nejrozmanitější skupiny živočichů na planetě, není snadné, ale ambiciózní skupina vědců to dokázala.
Vůbec první komplexní evoluční strom hmyzu nedávno vytvořila skupina vědců z celého světa. Tento fylogenetický strom, sestavený na základě genetického sekvenování a fosilních dat, pomáhá vysvětlit vztahy mezi různými druhy hmyzu napříč miliony let evoluce.
Vědci pod vedením čínského projektu 1000 Insect Transcriptome Evolution – neboli 1KITE – použili 1478 proteinově kódujících genů ze všech hlavních hmyzích řádů k sestavení obrovského souboru dat, který podrobně popisuje genetické složení všech hlavních skupin hmyzu, které dnes existují. Poté porovnali tento soubor dat s fosilními nálezy hmyzu, aby určili, kdy se jednotlivé druhy vyvinuly.
„Dali jsme dohromady tým více než 100 lidí a zapojili jsme do něj spoustu lidí, kteří bývají často opomíjeni – například morfology, embryology a paleontology -, abychom neměli jen strom, ale také příběhy, které o něm můžeme vyprávět,“ řekl Karl Kjer, profesor na katedře ekologie, evoluce a přírodních zdrojů Rutgersovy univerzity v New Jersey, který se na projektu podílel.
Mezi příběhy, které lze pomocí nového stromu vyprávět, je i příběh vzniku hmyzu. Fosilní důkazy naznačují, že první hmyz žil asi před 412 miliony let, v období raného devonu. Fylogenetická data vědců však naznačují, že největší skupina hmyzu, hexapoda, se mohla vyvinout ještě dříve, asi před 479 miliony let, v období raného ordoviku.
Podle Jessicy Wareové, docentky evoluční biologie na Rutgersově univerzitě, která se na studii také podílela, však data také naznačují, že v některých případech jsou fosilní záznamy, na které se vědci dlouho spoléhali při získávání informací o tom, kdy se hmyz vyvinul, poměrně přesné.
„Přišlo mi zajímavé, jak jsou si fosilní záznamy a molekulární stáří, které jsme získali, v některých případech velmi blízké. To bylo překvapivé, protože o stáří hmyzu na základě fosilního záznamu se vedly jisté debaty,“ řekl Ware pro Live Science.
Časová osa stanovená vědci naznačuje, že hmyz pravděpodobně začal kolonizovat planetu přibližně ve stejné době jako rostliny a v některých případech dokonce dříve. Létající hmyz se podle vědců vyvinul až poté, co se na souši již vyvinuly složité ekosystémy, tedy asi před 406 miliony let, v období raného devonu.
Vědci nyní s jistotou vědí, že hmyz nelze vynechat z diskusí o ekosystémech například v období jury, tedy asi před 150 miliony let, uvedl Ware.
„Všichni klíčoví hráči tu byli již před koncem jury. Když si představíme Tyrannosaura rexe, jak se potuluje po Zemi, můžeme říci, že kolem byly vážky a pravděpodobně i kobylky, cvrčci a motýli,“ řekl Ware.
A hmyz, který bzučel a skákal po boku dinosaurů, nebyl prehistoricky vypadajícím tvorem, kterého by moderní milovníci brouků nebyli schopni rozpoznat. Podle Kjera fylogenetická data naznačují, že tento hmyz byl ve skutečnosti velmi podobný tomu, který se po planetě potuluje i dnes.
„Kdybyste měli stroj času a vrátili se do jury, my entomologové bychom poznali všechen hmyz a mohli bychom ho zařadit do správného pořadí,“ řekl Kjer. „Mnoho z nich by vypadalo velmi podobně jako to, co vidíme dnes.“
To, že hmyz bzučel vedle dinosaurů, samozřejmě také znamená, že tito tvorové byli na Zemi dávno před evolucí Homo sapiens. Stejná moucha, kterou byste mohli mrsknout dnes, se příliš neliší (pokud se vůbec liší) od mouchy, kterou mohl mrsknout jeskynní člověk před 200 000 lety.
Zjištění vědců byla dnes (6. listopadu) zveřejněna v časopise Science.
Sledujte Elizabeth Palermo @techEpalermo. Sledujte Live Science @livescience, Facebook & Google+. Původní článek na Live Science .
Aktuální zprávy
.